500 dní so Summer

„Tohle jsi například napsal minulý týden: Rozvíjej se poupátko, nejmilejší z květů a ty, běhno, jdi do prdele." Už začátek naznačuje, že nepůjde jen o další tuctovou romantickou komedii a pocit skvělého filmového zážitku vydržel (alespoň u mě) až do úplného konce. U 500 dní se Summer divák sice nemůže čekat přímo záchvaty smíchu (i když několik kvalitních hlášek či situací rozhodně stojí za to), naopak, místy to je pěkně hořké (ve vážných polohách však snímek rozhodně neselhává), ale takřka po celou dobu se prostě musíte usmívat, protože na tenhle kousek se jednoduše moc příjemně kouká. Ústřední dvojice snad ani nemůže být lépe zvolená a já se v tom naivním snílkovi Gordon-Levittovi alias Tomovi v lecčem poznávám (a Zooey je…prostě úžasná Zooey, ostatně kvůli tomuhle filmu jsem si ji vlastně tolik oblíbil). Vizuální a technická stránka je parádní, zvlášť hudba je naprosto super (velmi přesně se také trefuje do momentální nálady dané situace) a pár vychytávek či dobrých nápadů, jako třeba úvodní titulky s ukázkou dětství obou aktérů, ozvláštňující načítání různých dnů/fází oněch 500 dní na přeskáčku, ze scén např. optimistické ráno "po" nebo "očekávané a realita", fakt stojí zato. A přestože si nemyslím, že by se film sám pasoval do role nějakého rozdávače životních pravd či co, je bohatý na spoustu trefných situací, které mají se skutečností zatraceně hodně společného (i to otřepané „Pro jedno kvítí slunce nesvítí.“ sem prostě sedí), a to je přesah, který se mi na něm moc líbí. Stejně jako ta neobyčejná ATMOSFÉRA a výborný konec spolu se závěrečnou dokonale pasující písničkou. Zřejmě jsem se nechal poněkud unést metáním superlativů na všechny strany, avšak 500 dní se Summer si je podle mého rozhodně zaslouží. Summer: „Už měsíce jsme jako Sid a Nancy.“ – Tom: „Sid ale Nancy sedmkrát bodl dýkou. Ne vždycky se shodneme, ale já nejsem žádnej Sid Vicious.“ – Summer: „Ne. Sid jsem já.“ (11.04.2011)

K nízkému hodnocení mě vedou čtyři důvody. Jsou možná trochu pitomý, ale nemůžu jinak. Za prvé se musím ptát, co se stalo s Gordon - Levittem. G.I. Joe byla rána do palice, ale furt to bylo málo proti tomu, co s ním provádějí v (500) Days of Summer. V jakým láku ho pro krindáčka máčeli? Už vizáží je netypickým hrdinou v tomhle ryze americkým koloritu; spíš se zdá, že do zdejší rozcitlivělý krajiny s kapličkou zabloudil z románů Rosamundy Pilcher. Dřív prostitut a homosexuál, jakýho jste mohli potkat zrána na pražským hlaváku, nebo v Mysterious skin, se tady proměnil v protivně ufňukaný chorobopis střední generace. Jakýkoliv entusiasmus nemůže překlenout tuto závažnou mezeru mezi Gordonovým šteněčením a jeho dřívějším pobýváním v potem páchnoucí garáži s ulepenou podlahou, plakáty Iggyho Popa, podél otřískaný kytary a volume nadoraz. Druhak mě znavovala Zooey Deschanel. Když se podívám ženě do očí, musím tam vidět hloubku. Tohle štěbetající ptáče, který předčasně opustilo hnízdo, má v očích beznadějný prázdno. Zooey Deschanel je dítě. Za třetí: (500) Days of Summer pozřel a zkomercializoval indie postupy, úhledně zabalil a prodal naivkám coby lákavou melanž vyššího umění a pravd ze života. Systém už nesčetněkrát pozřel subverzivní proudy, ať to byl punk, komiksy, nebo beatová hudba. Beatová hudba byla novou řečí mládí a všeho, co k němu patří. Představitelé gramofonových firem, kteří patří k mocipánům a přátelům politických špiček, proto nelenili a proměnili ji v ohromný kšeft. Kapitalismus je v začleňování vyčleněného mnohem flexibilněji než komunismus, který nikdy nebyl s to takové radikální zmírnění nastolit: když se Gorbačov pokoušel postupně zmírnit omezení, aby systém posílil, systém se rozložil. Jediné, co nešlo nikdy pozřít, byly na konci 60. let drogy. Proto jako jediný vážně ohrozily americký establishment ve svém monopolním postavení, poněvadž drogy prostě zlegalizovat nelze. A vůbec, co má - za čtvrtý - znamenat ten nesnášenlivý výpad proti eskapismu? Proč vnášet diváka do prostředí, které zná důvěrně z reálu? Mohlo by se mínit, že má film ctižádost předvést nám svět, jaký je. Cílem umění přitom je, abychom pocítili věci tak, jak je vnímáme, a ne tak, jak je známe. Technika umění spočívá v ozvláštňování věcí. Radši budu jako nějaká blbá houba, která bydlí pod kládou se škvorama a dalšíma breberkama, než se stýkat i ve fikci s opravdovými lidmi, rasou natolik nešťastnou, že ji vzrušují tytéž orgány, kterými vylučuje. Ha, jak vydařený aforismus! Jestli jednou zdomácní, přijďte za mnou na Olšany a pošeptejte mi jej: nemůžu se dočkat už teď. (16.12.2009)

no bylo to teda hodne divny.... a to znamená (aspon v tomto prípade) UPLNE UZASNÉÉÉÉÉ!! Marc Webb, stejne jako Neil Blomkampf, natocil svuj prvni film a neni v silach cloveka, aby dokazal natocit neco lepsiho.. Takhle by mely vypadat vsechny romanticke filmy (a mozna nejen ty).. tenhle styl, jakym nekteri novacci toci filmy, beru vsemi deseti, vic takovych (a min makovych) Napadity scenar, skvele napsane a zahrane (nekdo by to nemusel vedet, takze rikam ano, dobre zahrat svoji roli je hodne dulezite) postavy (hlavne Summer MELA byt nominovana na oscara i kdyz hrala tedy poradnou bitch.. :-)), celkovy scenar museli scenaristi psat v dobe nejvetsiho rojeni Můz (ci jake havedi .-)), emoce vytazene na maximum, vsechno nasnimano tak skvele, ze se divak ani nemusi prilis snazit, a hned citi to, co Summer a Tom, animovane prvky vlozene primo do pribehu (ti ptacci byli rozkosni, sedivy svet... prazdny), vice casti obrazu (ta scena, kterou zminuje Cervenak je neco nevidaneho.. kvuli ni se budu muset podivat na film jeste nekolikrat, strasne tezce se v tom clovek orientuje.. aspon je jasne, ze kecy, ze se lide muzou soustredit i na 5 veci naraz, jsou kraviny :-)), nechronologicky dej (ano to tu uz bylo, ale spise v detektivkach, v romantickych filmech sem to aspon jeste nevidel), sceny bez mluveni, podbarvene uzasnym soundtrackem, dokumentarni vlozky (wow, velice zajimavy napad), komentator (ten mi jako jediny prisel trochu nadbytecny, v tech vlozkach ano, ale primo v pribehu ne..) a pribeh jednoho chlapce a jedne divky, kteri k sobe meli tak blizko (mozna) a pritom tak daleko (mozna). To vsechno roztazene na 500 dni... + genialni zaver... (ale druhej dil bych tedy radeji nezkousel..) musim rict, ze to bylo zdaleka revolucnejsi a chytrejsi (jo uznavam, chytrejsi neni zadna vyhra) nez Avatar.. nemohu jinak nez 10/10 PS: Hit-Girl je opravdu chytra holcicka a Lewit je zajimavy herec (s jeste zajimavejsi tvari a ocima), opravdu se podoba na HL (jen trochu jina postava).. A Marc Webb at toho Spideyho toci, od ted mu verim (taky proto, ze mi jedna scena strasne moc Spideyho - konkretne druhy dil, pripomenula.. zkuste najit, ktera :-)) PPS: k tim nominacim.. jak to, ze tenhle skvost nema ani jedinou blbou nominaci? akademici si snad delaj srandu.. (04.03.2010)

Kdybych pár dní před tím neviděl Když Harry potkal Sally, kdybych nemiloval Zooey, kdyby na to všichni kolem nepěli jen samou chválu, tak by mě případné zklamání ani nepřekvapilo. Jenže laťka byla nastavená zatraceně vysoko a její přeskočení se rovnalo výkonu koketujícímu s mojí Top 10. Nakonec se z toho vyklubala lahůdka, která musí uzemnit každého snílka. Nechybí tomu nic, co patří k neopětované lásce. Nadbíhání, rady od kámošů, zklamání z neproměněné šance, přemlouvání sebe sama pro vnitřní klid i chvilková záplava naprostého štěstí. Film mohl být poloviční, ale Zooey je kouzelná jako vždy a Joseph charismatický až na půdu. (24.03.2011)

Máme tu další nezávislou romantickou komedii, která se podobá komornější verzi filmu Láska nebeská. Nabízí se nám tu skvěle natočený režijní debut, který obsahuje to nejlepší z romantických filmů, ať už je to zmíněná Láska nebeská. Ale obsahuje i spoustu "moudrých slov" ze seriálů jako je třeba How I met your mother (možná by takhle vypadal celovečerní film, kdyby se nenatočil seriál). I když by se mohlo zdát o kopie všeho možného, nepřihlížejte k tomu tak. Film má i skvělé postavy, které jen tak neuvidíte - rozumově vyspělejší náctiletou ségru hlavní postavy, která je možná ještě mladší než náctiletá. A přesto svoji roli odehrála na výbornou. Každá láska má dvě mince a aby jsme viděli obě strany, stačí nám k tomu právě 500 dní se Summer. (24.10.2009)