Morfij

I v jednom vidieckom dome a na jeho dvore sa dá skvelo vytvoriť atmosféra historickej doby, miesta a mrazivej zimy. Veľmi slušne sfilmované. Ale o čom to bolo? O čom mala byť už románová predloha? O postavách, vrátane tej hlavnej, sa nič nedozvieme a iba sledujeme je prežívanie a postupné potápanie sa do narkomanskej závislosti. Nič, o nikom, ani medzi nikým ale film vo výsledku nevyrieši. (19.05.2011)

Nejakym zvlastnym sposobom mi to pripomenulo Hanekeho filmy, mozno to bude tou atmosferou a pocitom, ktory vo vas ci uz Hanekeho rezia, alebo rezia Balabanova vzbudia. Film bol vyborny, skvela hudba, atmosfera bola taktiez skvelo hutna a sem tam trochu tej brutality, kopec nahoty a este viac sexualnych scen to vsetko presne do detailov vykreslili. Prechodom z vidieka do mesta vsak upadlo moje nadsenie, co nezmenila ani zaverecna scena, hoci ta bola majstrovska. Ale ked to vsetko spocitam, film to bol naozaj skvely, k dokonalosti vsak nieco chybalo. (25.08.2010)

,,MOFIUM JE DOBRÁ DROGA. ALE MÁM POCIT, MISZO, ŽE NÁS TO ZNIČÍ“. ... ,,NESMYSL, ANNUSZKO. JE TO VYŠŠÍ STUPEŇ JAK UKÁZAT SÍLU LIDSKÉHO DUCHA“..... /// Mladej doktor na ruským venkově a jeho osud(y). Toť záškrt, toť porod vzpříčenýho plodu, občas nějaký vagíny, amputace a morfium. Krásně hnusný záběry léčení chorob a úrazů (skalpel prosím...) a do toho závislost v realita života v ruský prdeli. Parádní vystižení porevoluční atmosféry, nedůvěra venkovanů k medicíně, holky s copem po kolena, ruská muzika, drsný doktorský situace a stupňující se závislost. Katka, René a Dr. Poljakov. Výstižný, dobře natočený a zahraný. Jen mi chyběj emoce. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal (na základě vlastních zkušeností) Mikhail Bulgakov (v roce 1926) číst nebudu. 2.) Při porodu sypeme do vagíny cukr.... 3.) Thx za titule ,,KarljaNippert“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.07.2012)

Michail Bulgakov, v mojom vedomí nezmazateľný ako autor adorovaného literárneho diela Majster a Margarétka, spísal vo svojich začiatkoch poviedkový súbor zo svojej lekárskej mladosti, ktorý sa stal hlavným inšpiračným zdrojom snímky Alexeja Balabanova. Svojráz mladého lekára, odrezaného od civilizácie v tej najkrutejšej Rusi, v spoločnosti morfínového i citového poblúznenia, na rande so šialenstvom, v nekonečnosti snehových diaľav a pravosti moku menom vodka, Balabanov vytvára malebný, no autentický pohľad do svojho nevľúdneho a absurdnou komikou prešpikovaného vesmíru a zostáva stále naplno verný svojmu štýlu, ktorý je napriek rozdielnemu spoločenskému i historickému zakotveniu rovnaký i na mojej tretej návšteve v jeho svete (po Gruz 200 a Pro urodov i lyudej). Nuda to nebola ani v jednej sekunde, aj keď Balabanovov divák musí disponovať primeranou trpezlivosťou. Záverečná scéna, spojená s odkazom na kinematografické prvopočiatky, je presne taká, ako to najlepšie z jeho diel – nádherne absurdná. (13.03.2011)

Už jak přebíral praxi, se mně zdál Michal dost labilní a když jsem pak sledovala, jak je vysloveně nervní v zoufalé snaze o záchranu člověka, ať se jednalo o komplikovaný porod, tracheotomii nebo třeba o tu až příliš naturalistickou ukázku amputace nohy, tak jsem se ani moc nedivila, že postupně propadnul uklidňujícímu morfiu. I když Anuška by mu bývala mohla pomoct daleko přijatelnějším a příjemnějším způsobem. Atmosféra byla maximálně uvěřitelná, studená, drsná a depresivní. Je to jeden z těch filmů "jednou a dost", ale věřím, že takhle nějak jen v menších obměnách to tam skutečně v té době fungovalo, proto jdu s klidným svědomím na čtverec. (22.01.2015)