Návrat Temného rytiera

Do zaznění americké hymny to nejlepší, co jsem kdy v americkém blockbusteru viděl - to pro spoustu lidí znamená, že se budou zhruba první hodinu nudit, já jsem užíval mistrovskou tenzi, kterou Nolan naprosto ovládá plátno. Vystačí si při tom bez akce, jen s masivně budovaným pocitem neklidu. Po americké hymně jsem se s filmem začal trochu prát - bráchové nejspíš sledovali kritiku, která se snesla na ideologické pozadí Temného rytíře zleva a jako by si chtěli se zastánci sociální spravedlnosti a přerozdělení vyřídit účty. Nicméně zvolili si ničivou "weapon of choice" - Bane je uhrančivá, drtivá a naprosto démonická postava, která Balovu Wayneovi / Batmanovi umožňuje dělat to, v čem jsou nejsilnější: obětovat se pro film / Gotham. V závěru mi chyběla soustavnější práce s příběhem i postavami, tempo je záměrně hodně splašené a dávkování informací úsečné, docela překvapí i rozporuplný návrat ke "komiksové" mytologii jedničky... Závěrečný mega-twist, který trochu oslabí pure evil auru Banea, mě vytrhl z pobožného blouznění o jedné z nej postav v trilogii. Ale marně přemýšlím, kdy jsem naposled viděl něco tak drtivého, monstrózního, majestátného a přitom filmařsky vybroušeného. Říkalo se, že Batman bude králem sezóny - a i přes spoustu námitek jím pro mě neohroženě je. Edit: Teprve druhé shlédnutí odhalí, jak důsledný a přitom emocionálně úrodný tenhle film je. Imaxová kopie je ohromující a ten film každým detailem získává. Grandiózní... (19.07.2012)

There are many forms of immortality.. Série z jedné netopýří jeskyně nekončí filmem, který by její pravidla přepisoval nebo bořil ta žánrová. Zákony batmanovských příběhů totiž určil díl první a nesmrtelnou ságu pak definoval díl druhý. Proto nakonec Bruce Wayne povstává naprosto logickým způsobem. Do jedné ruky mu Nolan nadělil komiksovost Batman začíná v podobě Seliny Kyle nebo odkazů na Ligu stínů. Do druhé pak urputnost Temného rytíře s anarchií a politicko-policejními intrikami. Není kam spěchat, není důvod šokovat. Jen rozmotat poslední dějové uzly a dosadit postavy jednoho velkého příběhu na jejich finální pozice. Nakonec znovu půltřetí hodiny fascinující a stejně tak dusivé podívané plné strhujících charakterů a královská komiksová trilogie se vším všudy. (04.08.2012)

Teprve až po druhém zhlédnutí jsem plně pochopil a docenil to, proč Nolan po vzývané dvojce otočil kormidlo a opět zajel do komiksových vln, podobně jako u prvního dílu. Trojka totiž víc než cokoliv jiného především uzavírá trilogii. Chápu ty zklamané ohlasy, které čekaly něco ve stylu vtipného anarchistického magora Jokera, ale výtky o mizerném odvyprávěném příběhu neberu ani omylem. Slovní spojení ‚monstrózní epika‘, které mnozí kolem používají, se totiž na tohle hodí jak nic jiného. Nekompromisní Bane hrubou silou sráží Gotham na kolena, aby jej před tím, než mu dá ochutnat smrt, přinutil trpět. Stejně tak jako jeho strážce v černé kápi. Tohle není od bratrů Nolanových vyjádření jejich světonázoru, tohle je kritika všech, pro které je myšlenka sociální spravedlnosti politickou modlou. A proto, než poslední atom dokončí štěpnou reakci, je třeba povstat fyzicky, ale hlavně duchovně. A to je motor celého filmu, který buduje Nolanovo precizní vyprávění, které funguje jak v dialozích postav, tak v překvapivě střídmé, ale výborně surové akci. To vše pak už jen skvěle doplňuje Zimmerova hřmotná hudba, bez které by ten film fungoval o třetinu méně. Pokud tohle chce u Warnerů někdo restartovat, měl by už teď přemýšlet o změně povolání. PS: Christopher Nolan je spolu s Davidem Fincherem nejlepším filmovým vypravěčem své generace. Bez debat. (27.07.2012)

THE DARK KNIGHT RISES má určitě nejlibovějšího a jednoho z nejděsivějších padouchů všech dob (včetně Nolanovy Batman série), pro mě svojí hrůzou a takřka nesmrtelností srovnatelného i s monstrem z ALIEN. Ale koncepčně se TDKR nepovedlo tolik jako předchozí THE DARK KNIGHT, protože zatímco předchozí díl byla naprosto semknutá a ultimátní jízda. TDKR při svých 164 minutách nedrží zdaleka tak dobře dohromady a spirituální reunion Bruce Wayna je jednou velkou fackou divákovi, která nebyla nutná. (30.07.2012)

Epické v každém ohledu, včetně všech důsledků, které z velkoleposti a rozsáhlých plánů, myšlenek, symbolů a příběhových linií plynou. Nolan versus absolutně přehnaná divácká očekávání nemohl uspět na celé čáře, ale přivedl nového záporáka velkých rozměrů (pro mě lepšího než Joker) a příběh propletený jak další sága. Větší film tu totiž nebyl a ještě delší dobu nebude a na IMAX plátně je to zábava na víc podívání s hromadou emocí a naprostým vtažením do děje. Jen ten jeden závěrečný twist mi tam bije až moc do očí a nutí se ptát, proč to Nolan nemohl dohrát podle těch prvotních not a za každou cenu musel zvrátit vývoj dění, musel divákovi ukázat, kdo je tvůrce filmu a kdo divák... (možná až metaforicky->očekávání tvoří film, film vytváří očekávání). Kruh se uzavřel. Velkolepě, působivě, mrazivě, ale s mírnou pachutí, že to mohlo být ještě lepší. Ale Nolan je viditelně taky jen člověk, ne žádný superhrdina s nadpřirozenými schopnostmi... je to vlastně dobře nebo ne?:)) (později podrobněji) (27.07.2012)