Uloviť miliardára

Nestává se mi tak často, že film nedokoukám, ale tady jsem měl problém hned po pár minutách. Nakonec jsem to vzdal po cca čtvrthodině. Kdybych si lépe četl titulky, nemuselo se to stát. Věděl bych, že to spáchal Vorel, tzn. je to sračka. Věděl bych, že sestava figur, co se tam honí z rohu do rohu je kombinace toho "nejlepšího" z líhně zatuchlého Sklepa a always trapného Brna. A věděl bych, že tam hraje Ester Janečková a Jirka Mádl, blé. (23.03.2010)

Film se chtěl zcela očividně svézt na stylové vlně Kouře, ale dopadlo to asi nejhorším možným způsobem. Většina scén byla k nevydržení, tedy s několika výjimkami, které ale nebyly dobré; jen snesitelné. Co je špatně? Chybí příběh. Postavy mají nepochopitelné motivace (což tedy souvisí s příběhem). Já vím, že je to celé bráno jako nadsázka, satira vyjadřující se k naší ubohé společnosti...ale nevyšlo to. Tady snad není nic dobře. Marně vymýšlím nějaký klad...a nic mě nenapadá. Několikrát jsem se zasmál, párkrát dokonce rozesmál, ale bohužel jsem se nesmál s filmem, ale filmu. Smutné na tom je, že podobný film by skutečně zaplnil určitou "díru na trhu" a původní záměr filmařů je naprosto chvályhodný. (07.10.2009)

Už před projekcí jsem se rozhodl přistupovat k filmu bez despektu, předsudků a shovívavě. Výš než na těch třicet to však nejde. Dobrý nápad, leč zcela "odpadově" zpracován. Zasmál jsem se pouze párkrát, a to když Etzler ze srandy zatýkal Matonohu a pak když Polívka, Vávra a romský boss v čele davu požadovali propuštění Grossmana (samozřejmě, že v tom žádné peníze nebyly). Film ukazuje naši zemi v opravdu nelichotivém světle; k tomuto obrazu však v pravdě určitě nemáme moc daleko. Jenže pod pokličku těchto sraček nám nikdy nebude umožněno nahlédnout... 30% (01.12.2010)

ULOVIT MILIARDÁŘE není "drzkou komedií", jak hlásá křiklavý plakát a prohlašuje režisér a scénárista Tomáš Vorel, nýbrž po T.M.A., KLÍČKU a HODINU NEVÍŠ již čtvrtým (!) letošním exploitationem. Bulvárním způsobem se oslovuje potenciální divák propagací (křiklavý plakát, okázalé autorské prohlášení na oficiálních stránkách, vulgarity v upoutávkách a politická nekorektnost názvů skladeb na soundtracku) i ten konkrétní v kinosále (plakátové podávání problémů polistopadové společnosti, postavy jsou karikované figurky, vše je expresivní - od herectví po řešení mizanscény, obrazově se rozvíjí estetika ošklivosti, všudypřítomná snaha šokovat lacinými prostředky). Problém bych tak neviděl ve zvolené stylizaci, ale v neschopnosti naplnit žánrové požadavky, zatímco se porušuje nepsané pravidlo exploitationů, které jsou odrazem ducha doby, ale nenastavují zrcadlo. Sexuální výjevy jsou jako z nováckého soft-porna 90. let, což nemůže nikoho šokovat, a snaha znechutit není dovedena do konce, protože se to opravdu nechutné buď neukáže v "celé své kráse" (análně souložící investigavec), nebo se od toho opustí (investigavec není vysvléknut do naha, dítě není zneužito). Postavy promlouvají na kameru přímo k divákovi v sále, čímž se boří iluze skutečnosti (na které je založen exploitation), ale dál než k postřehům čtenářů Blesku a diváků Primy "film" nedospěje. Ve výsledku se tak jedná o nezdařilý exploitation, jemuž chybí i ono nadšení z možnosti natočit něco u nás za komunistů nevídaného, jako tomu je u Olmerových trashů (PLAYGIRLS 1 a 2, NAHOTA NA PRODEJ)._____ Po letech přehodnoceno, protože to zraje podobně jako DĚDICTVÍ, a to vinou společensko-politicko-mediálního "progresu" (oligarchizace médií, deep fake, propojení jednotlivých druhů moci ve státě, občanské spolky s postranními úmysly atd.). Nekritizoval bych ani to, že všechno je ve filmu propojeno se vším, protože jde o jeden ze způsobů alternativního - síťového - vyprávění, které Vorel dokáže na rozdíl od ostatních kolegů a kolegyň ozvláštňovat (nadpřirozenou postavou a kombinací sklepácké poetiky s tradicí grotesek ve SKŘÍTKOVI; pasivním protagonistou, který prochází epizodickým vyprávěním v INSTALATÉROVI; sebeuvědomělostí a zastřešujícím rámcem šklebu nad porevolučním dění v MILIARDÁŘOVI). (02.10.2009)

Tomáš Vorel už se dlouhou dobu pohybuje v kruzích, proti nimž kuje svou satiru, svůj satirický paskvil tedy natočil tak, jak ho natočil za a) proto, že nemohl zobrazit skutečnou realitu, jelikož by ho podnikatelsko-politické elity odstřihly od zdrojů peněz a skončila by jeho slibně rozjetá kariéra, ale přesto musel frustraci z pozorování svého okolí ze sebe nějak dostat, aby ulevil svému svědomí, tak použil tu zničující přemíru nadsázky, až se film stal trapným a nekoukatelným; za b) proto, že díky zakonzervování se v přítomnosti elit ztratil schopnost sebereflexe a svůj dřívější střízlivý úsudek. Jestliže a je správně, natočil výborný, ale nepochopitelný a nepochopený film, jestliže je pravdou b, natočil jeden z nejhorších filmů české polistopadové kinematografie... Tak si, diváku, vyber... (30.10.2010)