Uloviť miliardára

Parodická kritika společnosti, kde funguje tak třetina vtipů (ačkoliv říkám-li, že fungují, jsem na ně dost hodnej) a kritika je místo kousavé jenom lehce trapná a plná neskutečně dementních postav, které jsou neskutečně toporné (Blondýna vlevo na plakátu), vyloženě antiherecké (Vorel mladší), nebo jenom trapné a debilně klišovité (Šteindler a mnogo dalších), škoda, že tyhle druhy postav (hlavně jejich nesnesitelně tupohlavých dialogů) dokážou naprosto zkonit zbytek, který je nejenže technicky výborně zvládnutý, ale má v sobě i dost velkej potenciál, kterej ovšem Vorlovi režijnímu dokonale zmrvil Vorel scénárista. (25.01.2014)

Nemám rád tohle afektované herectví, prostě mi to nesedí. Je to přehnané a nakonec to ani není vtipné. Tomáš Vorel se zase snaží upozorňovat na nějaké ty problémy společnosti. To se mu celkem daří, jen zvolil formu, která prostě není přístupná každému, respektive skoro nikomu. Vorel navíc šel cestou přílišné doslovnosti, která celkem úspěšně nudí. Závěr je pak už vlastně o ničem a člověk ani neví, co by si z toho měl vzít. Nekouká se na to dobře. (08.01.2014)

Zde si troufám jít silně proti proudu. Nejsem si jistý, čím se tahle Vorlovina ocitla v černých číslech, ale právo na názor má každý. Já očekával děsnou ptákovinu, ale nakonec jsem byl velice příjemně překvapen. Samozřejmě nemůžete "miliardáře" brát jako hlubokou sondu do zkorumpovaného českého podhoubí, ale originálním způsobem natočená komedie rozhodně nenudí. A něco mi říká, že tento Vorlův počin bude doceněn až v pozdějších letech. (18.07.2010)

Největším problémem i neštěstím tohoto filmu je použití sklepáckého přehrávání, které má svoje kouzlo na pódiu Dobešky. Na filmovém plátně ale dochází ke střetu, zvláště při tak závažném tématu, jaký film pokrývá. Drama ovlivňování médií a korupce v nejvyššíh patrech české politiky se tak stává nechtěnnou parodií na sebe sama. Dávám tři hvězdičky, protože si dokážu představit, jak by tento příběh a takto zahraný vyzněl na divadelních prknech. (25.10.2009)

Tvůrci by se měli stydět za to, že tenhle film vůbec uvádějí do kin. Chápu, že to nemysleli vážně a měla to bejt legrace. Jenže já tomuhle druhu legrace fakt neholduju a to i přesto, že mi je jasný na co všecko chtěli útočit. Všecko je to tak hrozně umělý, že se upřímně bude bavit snad jenom v tu chvíil vyhulenej divák. Já bych tomu nakonec klidně i tu jednu hvězdičku dal, přesto že jsem jí tu nějakou dobu měl, jenže na druhou stranu si nepřeju, aby se tyhle filmy v budoucnu ještě někdy točili. A doufám, že to tvůrci taky pochopí. Jsou nějaký hranice, ale občas by se ty hranice přecházet neměly a to i v rámci komedií. A nabádat pak diváky, ať na to choděj do kina, to je vrchol, za který by se tvůrci měli spíš stydět. O to víc mě mrzí, že je film od režiséra, od kterého filmy mám rád, i když dost experimentuje. Tady to ale fakt přehnal. (06.11.2010)