Zemský ráj to napohled

Z mého pohledu hodně nedoceněný film. Možná se může zdát, že podání 70tých let vyznělo až příliš barevně, ale člověk si musí uvědomit, že ne vše bylo šedivé a lidé i tehdy zkoušeli normálně žít a i normálně žili, i když se jednalo o disidenty či lidi, kteří byli z různých důvodů pronásledováni režimem. A mě se tenhle pohled líbil, ačkoliv i tady jsem si musel na konci ulevit. Svině bolševický! 80% (26.01.2011)

Vadí mi, keď film pôsobí ako na poslednú chvíľu vymyslený program na stužkovú, s vytrémovanými "hercami", ktorí nie a nie (až na pár ostrielaných výnimiek) sa vymaniť z podivného kŕču či pózy. A ešte keď rezonuje na struny ako iný, starší a výrazne, ale výrazne lepší a premyslenejší film. Prudko zamrzí, keď vo všetkom tom zaniknú aj tie ironické detaily, ktoré asi a zjavne mali vyniknúť (škola a "vždy pripravená" aktovka). Ďalšia vec, tento film mi nefungoval ani ako "vzťahový", alebo "ženský", keďže táto rovina bola podaná rovnako mimochodom, ako vykreslenie prostredia - v lepšom prípade per huba. Aby som nezabudla: hudobne veľmi, veľmi zlé, aj keď beriem to ako snahu o dobovo "dramatickú" hudbu, ale nie. (23.11.2009)

Jsem už opravdu zoufale unavená ze všech těch českých filmů bez zásadnějšího sdělení a názoru, které nepatří na plátno, ale na televizní obrazovku. Cestou domů z kina hráli něco od Chinaski, nepřeladila jsem, ale bylo to poslední, co jsem toho večera potřebovala slyšet. Asi to nebude nejšťastnější srovnání, ale pravděpodobnost, že bych si je někdy mohla oblíbit, je zhruba stejně vysoká jako ta, že na příští film Ireny Pavláskové půjdu do kina ...a dobrovolně. Ne, že bych se místy nebavila, to ano… ne, že by nebylo nad čím se zamyslet, herecky taky nadstandard (Ondřej Vetchý byl opravdu kouzelný), zato Chlumeckého hudba, kterou jsem dříve tolik cenila, mi z hlavy vyšuměla obratem. Ale jedna velká hvězdička navíc za Jiřího Dvořáka v roli afektovaného otce: už dříve mi sedl v tv filmech Jiřího Stracha a domnívám se, že výraznější filmovou roli si zasloužil dávno. Nezklamal mne. Cením způsob, jakým se s tak zásadní rolí bez jakéhokoliv osobního exhibicionismu a se správnou mírou patosu vypořádal. Jeho trapně sebestředný pozér je skutečně plastickou a živoucí postavou, která budí zasloužené negativní emoce, věrohodným obrazem muže morálně ambivalentního a lidsky nedostatečného. A Dvořákův výkon je taky jediný důvod, proč jsem ráda, že jsem film viděla. (09.12.2009)

Celkem klasický film o době, na kterou dost lidí vzpomíná jako na "zlaté časy" (ale jen proto, že byli v té době mladí). Děj plyne logicky, po invazi a změně politické scény se samozřejmě musí vymýtit nebezpečné živly a ponížit jejich příbuzní, a tak rodina záškodnického herce, ač se od ní distancoval před dlouhou dobou, zažívá propad ve společenském žebříčku. Není tam moc popsána charta a její význam, ale pokud se chce člověk zasvětit do národních dějin, nesleduje film Ireny Pavláskové, to dá rozum :-). Pro mě film znamenal změnu k lepšímu po nástupu Ondřeje Vetchého, který neměl chybu: "Oni mě vždycky nejpozději 20. srpna zatknou, abych 21. nemohl páchat protistátní činnost..." Nebo konverzace mezi nově bývalým a současným partnerem Marty o županu a následně společném vaření, díky těmto scénám si troufám říct, že to za to stálo. (22.05.2010)

"Pojďte žít! Já vás zvu." Snímek o bandě chartistů, která, v myšlenkově moudrostním, finančně zabezpečeném, sexuálně nevázaném a lihu neprostém prostředí, začala nahlodávat pevné základy systému, nešel do mých chuťových buněk tak daleko, jak jsem očekával. Zábava to sice kdovíjaká nebyla, ale kromě vhodně obsazených ženských partů musím ocenit i to, že mě fantazie tvůrců ochudila o nyní velmi oblíbené černobílé vidění doby minulé. (16.03.2016)