ReGOREgitated Sacrifice

Lucifere Lucifere, ty ses nám v té dvojce nějak rozdivočil. Zatímco Slaughtered Vomit Dolls bylo spíše velmi nepříjemným útokem na psychiku, tady režisér dává mnohem více prostoru svým fetišistickým choutkám, naznačeným už předtím a celé je to hozené až skoro do porna. Scéna s matkou a dcerou (ač přitom vypadají obě docela mladě), které rády tráví čas tím, že na sebe nahaté navzájem hážou tyčky myslím vypovídá dost. Ono to na druhou stranu do konceptu děje zapadá, ale přece jen ta samoúčelnost zde bohužel v některých okamžicích patrná je. Těch zajímavých a povedených momentů je zde ale opět celá řada (jen zmíním třeba dráždění hrdla míchátkem na absinth). Musím rovněž opět pochválit výbornou práci s obrazem (ty barvy!) a zvukem a povedené gore efekty. Se vším všudy, první část trilogie byla přeci jen lepší, takže dávám trojku a doufám, že budoucí závěrečná třetí část předčí veškerá očekávání a bude Luciferovým nejlepším filmem. A jinak důrazně varuji, pokud někdo nemá s podobnými typy snímků moc zkušenost, ať se tomuhle raději velkým obloukem vyhne, mohl by utrpět nepěknou újmu na duševním zdraví :-) Doplněk 8. února 2011: Když se teď na ten film dívám znova s odstupem tak bych svoje hodnocení zvýšil na čtyři, protože to, co se tady děje je fakt neskutečný :-) Kdo neviděl není schopen si představit :-) (26.10.2009)

Proti blití v zásadě nic nemám, ale nijak aktivně ho nevyhledávám. V některých životních situacích je však taková podařená, s rozmyslem vrhnutá metla více než žádoucí. Mám na mysli například nekonečnou cestu na Mohuč v rozhrkané Corse, konzumaci piva, piva, morgana, rumu, rumu, morgana, piva, piva, dvojitého rumu, piva a na závěr třech vodeček na uklidnění žaludku, nebo probuzení vedle politováníhodného stvoření připomínajícího tapíra, které říká Liebe mich nochmal a usměje se tak široce, až se kníry rozestoupí. Zároveň ale musím trvat na tom, že to není věc veřejná. Doma ať se každý zeblije jak dajána, ale člověk, který vystaví svou páteční večeři zrakům jiných osob, působí přinejmenším komicky. Proto Valentýnův film moc nechápu a pravděpodobně nejsem cílové publikum. Pan Valentýn je emetofil a ve zvratkách našel zalíbení, protože chlapa nic nerozpumpuje tolik, jako dobře mířená šavle mezi lopatky. Je tam trocha toho sadismu, krev, vnitřnosti, chobotničky a rozhodně bych některé scény doporučil místním hororovým tvrďákům, které nemůže nic, ale vážně nic rozházet, protože ráno při snídani viděli Vetřelce. To nejstrašidelnější ale na tomhle filmu je, že se tváří jako něco jako art, takže se to táhlo jako Tarkovského poslední chrchel. Jako kdyby někdo tři hodiny chodil po Zóně a celou dobu se mu zvedal kufr. (28.01.2015)

Nikdy nehovor nikdy. Toto je však osobne prvý a zároveň posledný výlet do tvorivo rozletenej mysli režiséra, ktorý ukradol názov slovenskej pesničkovej retro relácie Repete a kreatívne ho inovoval na ReGORE. Tak, ako je intelektuálne a obrazovo príťažlivý svet undergroundovej filmovej tvorby okultistu Kennetha Angera, tak zúfalo primitívny je svet "satanizmu" pána Lucifera. Takto si podľa mňa predstavujú uctievanie pána pekiel katolícki svätuškári a rodinné spolky mravnosti. Film svojim obsahom takémuto presvedčeniu len nahráva. Príbuznosť ultrapravicových a konzervatívnych spolkov s myslením tvorcu je i v samotnom námete. Krvavou trestajúcou rukou tu končia životnú púť úbohé prostitútky, ktoré trpeli od detstva, mnoho krásy nepobrali a tak sú trpené a ponižované aj ako "pornohviezdy", ochotné zniesť takmer všetko. Svet očistený od predajných žien by strážcovia čistoty s nacisticko vyhladzovacím myslením vymýtenia hriešnikov vrele uvítali. Myslím, že s režisérom by si aj podali ruku - nech predajné ženy aj čert skára. To, že si režisér popri tom realizoval svoje grcajúce a hudobné obsesie (zopár záberov na odkazy Kurtovi Cobainovi na plote domu, v ktorom spáchal samovraždu) , je len čerešničkou na torte ultrapravičiarskeho hnoja, obsahujúcej zopár pôsobivo zvrhlých nápadov umenia gore. (12.11.2020)

Prasák Lucifer Valentine se vrací s druhým dílem své blicí trilogie. Tématicky je to podobné dílu prvnímu, tedy jde v podstatě o vraždění šlapek a striptérek. Tentokrát však šílenec Henry není sám - pořídil si k sobě ještě úchylná dvojčata, která s ním v brutalitě mohou zdárně soutěžit. Opět se dočkáme explicitního gore, které se navíc může pyšnit velmi dobrými efekty. A nebyl by to Valentine, aby zde neprotekly celé kýble zvratek. O režisérovi je koneckonců známo, že je emetofil (člověk, kterého sexuálně vzrušuje zvracení) a sám se vyjádřil ve smyslu, že má rád, když mu pěkná holka zvrací do úst. Proto se asi není co divit, že ve filmu se zvrací tolik, že si vysloužil škatulku vomit gore. V porovnání s prvním dílem je tu více odhalených těl a celkově to má mnohem větší pornografické ladění. V Slaughtered Vomit Dolls hrál hlavní roli příběh prostituky Angely Aberdeen , která byla do maniaka Henryho zamilovaná, a násilí bylo jakousi zvrhlou kulisou tohoto "vztahu". Ačkoliv se s Angelou setkáme i zde, její postava ustupuje do pozadí a důraz je kladen více na násilí samotné, které tak místy působí poněkud samoúčelně. Ani kamera už není tak zajímavá, s barvou i úhly si tu hrají mnohem méně, přibývá statických záběrů. Přesto jsem to vydržela do konce. Mimochodem, pokud se filmem prokoušete až k posledním pár minutám, dočkáte se jakési svérázné pocty Kurtu Cobainovi, kterého Valentine obdivuje (jméno Angela Aberdeen není náhoda - schválně si najděte, kde se Cobain narodil). No, zbývá ještě poslední díl a myslím, že po jeho zhlédnutí na dlouhou dobu asi žádné vomit gore vidět nebudu chtít :). (07.04.2012)

Já jsem si ,,vomit,, trilogii dal krapet na přeskáčku, takže nejdříve jsem viděl třetí díl, pak první no a druhé pokračování mě oblažilo svou existencí až na konec a možná by se dalo říct, že nevědomky právě to nejlepší přišlo na závěr. Lucifer tu každopádně opět rozehrává to samé divadýlko, co v ostatních svých projektech, což znamená nekompromisní a brutální směs zvracení, mučení, zabíjení, nahoty a tentokrát především lesbického sexu, jen bych si v tomto případě ovšem dovolil tvrdit, že dvojku považuji ve všech těchto výše zmíněných ohledech za nejexplicitnější, především tedy co se zobrazení gore a hlavně pornografických výjevů týče, jelikož se tu buď šíleným způsobem masakruje, nebo divák čučí mezi roztažený nohy ústředních (skoro)hereček. Co mě nicméně hodně překvapilo, že ono gore je až na nečekaně vysoké úrovni, samozřejmě s ohledem na talentové a finanční možnosti tvůrců, ale prostě to tentokrát nevypadá až tak úplně marně, a když už jsem se jinak zmínil o těch slečnách, co se k tomuto show za lajnu koksu zaprodali, i v tomto ohledu jsem zaznamenal rozhodně nejvyšší úroveň ze všech třech dílů, kdy to tu většině z nich i docela slušelo a nevypadali vesměs jako posbírané nejjetější šlapky a fetky z ulice. Zmiňovat se o zápletce pak nemá cenu, to je zbytečné, ta opět neexistuje, a atmosféra a styl je jinak ryze valentinovská 8D, takže sice amatérská a laciná, zároveň ale působivá a fungující. Lucifer Valentine zkrátka nezklamal, je to perverzní magor a úchyl, který má potřebu se o této své diagnóze podělil se zbytkem světa, a tak pár podobně smýšlejících mozečků si to užije, zbytek odsoudí a prokleje, já se svým způsobem každopádně ale také bavil, jelikož jsem dostal přesně to, co jsem očekával, a to v té nejvýraznější podobě. Každopádně je to humus a prvotřídní zvrhlost. (05.02.2022)