Goemon: Cesta pomsty

Obrazová, efektová bomba. Výprava a celková vizualizácia mi veľmi pripomínala 300 (2006), ale v tomto prípade to bolo ešte veľkolepejšie. Technická vec bola zvládnutá na jednotku. Menej sa mi už páčili hrozne, gýčovito preexponované bojové scény, ktorých tu teda bolo neúrekom. Miestami som mal dojem, že hlavní hrdinovia pod šatami ukrývajú krídla a že ich za chvíľu rozprestrú a niekam odletia. Tiež nie som zvlášť predpojatý k historickým hlúpostiam, ale guľomet v 16. storočí? A vraj to Japonci dostali zo západu :) Vizuálny orgazmus a pekný megalomanský hrdinský príbeh o ceste za pomstou a spravodlivosťou však všetko prevažujú a mne neostáva nič iné, iba túto pastvu pre oči všetkým odporučiť. 80/100 (26.04.2014)

Typická japonská hříčka plná patosu a přemoudřelých proslovů o cti bojovníka. Vypadá to sice hezky, ale místo ultimátní řezničiny se dostavila vykleštěná verze Cassherna s několika atmosférickými souboji. To už raději příběh žádný, než tuhle hokus pokus blbinu. Z průměru film tak nakonec vyzdvihuje ústřední dvojice shinobi válečníků. (09.05.2010)

Tak tohle je film přesně podle mého gusta. Děj zasazený do reálného historického základu okořeněný špetkou fantasy. Asiaté opět nezklamali ve vizuální rovině. Nenápadnou formou Japonci předvedli historický fakt, kdy za šogunátu začalo Japonsko poodhalovat svá tajemství "západnímu světu". Megalomanské paláce východního stylu doplněné gotickými okny a místnosti zdobené barokními obrazy vládců, obrovské armády a barevné pozadí jakoby chtěly v divákovi navodit představu kreslené mangy či komiksu. Tak, hoši, děkujeme. (23.09.2010)

Slováci majú Jánošika, Angličania Robina Hooda, Švajčiari Williama Tella a japonci Goemona. Už z prvej vety je jasné o čom film je. O romanticky vykreslenom zlodejovi samozrejme s typickými japonskými prvkami. Katany, hviezdice, ninjovia, assassini, lietanie a ruky rýchlejšie ako zvuk. Toto všetko zasadené do až prehnane digitálneho prostredia. Takže celý film vyzerá ako zostrihaný zo sekvencií, ktoré dopĺňajú dej nejakej počítačovej hry. Ako to býva u väčšiny japonských filmov, tak ani tu dlho človek nevie kto je kto a o čo mu ide. Naštastie sa to postupom času pokrája a vypitve, čiže ku koncu tomu už človek začne chápať. Čo vo filme funguje? Jednoznačne Japonky síce odeté ďaleko od časového obdobia v ktorom sa dej nachádza, ale keď už preháňať, tak už vo všetkom. Funguje tu samotná čistá agresivita. Oddelené končatiny, podrezané hrdlá, sťaté hlavy. Na podobné ázijské veci sa pozerám rád. A tak isto funguje hudba. Koniec. Herci, triky, dej, a celkové spracovanie je zlé, zlé, zlé. A to by malo byť pri fantasy filmoch asi to najdôležitejšie. Sledujte dve hodiny radšej rozmŕzanie kurčaťa, ako na toto. Umelecký zážitok budete mať približne rovnaký. (01.05.2011)

Pro ty, kteří se na film chystají, musím připomenout pár historických událostí, bez kterých se divák musí rychle ztratit. V šestnáctém století Oda Nobunaga z menší provincie postupně dobil většinu Japonska za pomoci jeho poddaného Hašibi Hidejošiho a spojence Iejasu Tokugawy. Jenže potom se zbláznil jeho vazal Micuhide a Vyvraždil celý jeho rod. Zrádce byl potrestán a Impérium si rozdělili Hidejoši a Tokugawa. Bez tohohle se podle mě ve filmu moc neobejdete. Samotný film je extrémně stylizovaný, podobně jako Casshern. Takže pokud jste viděli Cassherna, víte na čem jste. Každopádně tohle mi bylo daleko více k chuti, protože postavy a drobnosti kolem nich se mi hezky připomněli... jakože Nobunaga chodil ve výstředních bílých šatech atd. Jen mě mrzelo, že z mého oblíbence opičáka Hidejoshiho, udělali takového lumpa. (31.08.2011)