Ichi, slepá samurajka

Jako u spousty jiných japonských filmů, i tady je potřeba být připravený na velmi pozvolné tempo vyprávění, typicky asijskou poetiku, kterou nezahluší ani to občasné mečování a křehkou lovestory. Postava Ichi je ztvárněna přesně tak minimalisticky, aby pěkně kontrastovala se skoro divadelním herectvím ostatních. Pokud je na scéně, nespustíte z krásné Haruky oči. U podobně laděného filmu samozřejmě nemůže chybět smyčcový a šamisenový hudební podklad, které tomu utahanému tempu vydatně pomáhá. Dvě hodiny je hodně a pokud někdo čeká, že jde o akční film, takže to bude od rubačky k rubačce, bude zklamaný. Ichi, slepá samurajka, je především příběh o ztrátě, samotě a hledání důvodu proč žít. Jestliže pozitivní myšlení způsobí, že se vám dějí pozitivní věci,... co se děje těm, kteří jsou prodchnuti smutkem? (02.12.2018)

Do třetice Fumihiko Sori a tentokrát zas úplně jinak. Z Ichi se vyklubalo krvavé potěšení s romantickou zápletkou o slepé samurajce ovládající hned dva skvělé nástroje. Už v úvodních titulcích mě zaujala hudba, která na japonský film zněla až příliš západně a navíc i velmi povědomě. Ano, byla to známá Lisa Gerrard, ve filmových kruzích známá především díky skladbě Now We Are Free ze soundtracku ke snímku Gladiátor. Už jen díky jejímu hlasu jsem byl příjemně naladěn a to byl teprve začátek. Kromě krásné a smrtící Ichi se tu setkáme i se slušně úchylným jednookým záporňákem, kterého hraje Shido Nakamura. Je to sice zas jiná variace na Zatoichiho, kterého před pár lety natočil Takeshi Kitano, ale to neznamená, že musí být horší. (7/10) (08.10.2009)

Ode mě 88% a líbilo se mi víc, než Azumi. Film disponuje příběhem, atmosférou a určitým vnitřním kouzlem. Zásadní rozdíl je i v motivacích obou postav. Azumi zabíjí, protože je vytrénovaný zabiják a má poslání. Ichi hledá. Zabíjí, když musí. Při obraně vlastní nebo někoho jiného. Ichi je pomalejší, méně akčnější a méně krvavé, což někomu může vadit, mě to ale vyhovuje. (24.03.2011)

Lepší průměr. Trochu drsný a trochu romantický, ale něco mi tam chybělo. Asi ten Zatoichiho laskavý humor. Nevím... I když je stopáž u obou filmů téměř shodná, tak Ichi mi připadala mnohem delší než Samuraj. OT - DVD od Vapetu mě pěkně nakrklo, protože sice obsahuje originální zvuk, ale titulky tam jaksi chybí, takže jsem se musela spokojit s dabingem. :^( (15.06.2012)

Film, který jednoznačně vychází z dneš již legendární řady 26. filmů o slepém masérovi Zatoichim, který i když působí jako neškodný mrzák, ovládá špičkově boj s mečem. Tady máme dívku, která má podobnou vlastnost a stejný meč, jako míval Zatoichi ... jakmile ho tasí páře nepřátele v několika vteřinách na kusy. Film ale není pouze "filmem jedné hrdinky", ale vystupuje i další důležitá postava, samuraj, který má trauma z dětství a není schopen tasit meč, ačkoliv pokud vezme do ruky klacek, dokáže porazit v boji kohokoliv, včetně krásné bojovnice Ichi. Jejich životní cesty se spojují a bok po boku čelí dvoum gangům, podobně jako tomu bylo v prvním díle Zatoichiho (1962), mnoha westernech apod. Jedná se o vizuálně krásný film, na rozpočtu se rozhodně nešetřilo. Bohužel film má hodně pomalé vyprávění a i když mi to běžně nevadí, tady už to bylo na mne trochu moc. Další co film mírně sráží (u mne, protože jsem na to "citlivý"), tak je choreografie soubojů, někdy nepříjemně prostříhaná. Ale jinak excelentní záležitost. (09.05.2009)