X-Men: Prvá trieda

Fanoušci komiksových blockbusterů mohou zůstat v klidu. Moje jediná hvězdička neznamená, že by byli jakkoliv ochuzeni o tučnou porci triků, akce a dobrodružství svých oblíbených hrdinů, podanou nesporně na řemeslně slušné úrovni. Souvisí především s tím, že adaptace superhrdinských komiksů patří k žánrům, k nimž mám vyloženě záporný vztah. Považuji se za racionálního člověka a upřednostňuji vědeckou metodu při zkoumání okolního světa. Superhrdinský komiks mě vždy odpuzoval svým úzkým propojením se sférou paranormální mystiky. Výjimečné schopnosti superhrdinů vycházejí z náboženských představ a jejich svět stojí na myšlence rituálních nadpřirozených sil. Vědecké objevy a technika slouží obvykle jako pouhé rekvizity a superhrdinové z X-Menů mají mnohem blíž k pohanským bohům než k postavám mého oblíbeného žánru sci-fi. Supermani a X-Meni to tedy u mě mají mimořádně těžké. Pokud u mě přece jen chtějí zabodovat, musí přijít s podstatně hlubší psychologií, než jaká je zvykem u běžných blockbusterů (v X-Men: První třídě má bohužel psychologie postav rozměr letící kulky), a s propracovanými charaktery (v První třídě i tak zásadní rozhodnutí jako přidat se na určitou stranu barikády vypadají, jako by si jejich aktéři právě hodili mincí). Režisér musí přijít s rafinovaně strukturovaným vyprávěním (srovnejte si neskutečně vymazlené intro ze Sniderových Strážců s Vaughnovou První třídou, ze které je cítit popkorn na dálku). Rozumím tomu, že k žánru nezbytně patří nadsázka, ale i tady oceňuji střídmost a dávám v rámci možností přednost dodržování přírodních zákonů. Posledním hřebíkem do rakve je Vaughnova schopnost vycházet vstříc potřebám zábavychtivých puberťáků. S teenagery to zkrátka umí, ale u mě přesně s tímhle naráží, jednoduše nepatřím do jeho cílové skupiny diváků. Celkový dojem: 25 %. (12.06.2017)

Doufal jsem, že Vaughnův příspěvek do série bude pro nefanoušky X-Men tím, čím byl pro nefanoušky Star Treku poslední film J. J. Abramse. Není. Chuť založit mutantský fanklub se nedostavila. Přesto bych uvítal, kdyby takhle vypadalo více letních blockbusterů. Nemusely by přitom nutně obšlehávat příjemný bondovský feeling (počínající u Fassbendera, připomínajícího mladého Conneryho, pokračující až příliš nasebeupozorňujícím šedesátkovým designem a končící závěrečnými titulky), víceméně úspěšné skloubení dospělého (vytváření staronového mýtu) s dětským (akční blbnutí), fiktivního s reálným… stačilo by napsat vyvážený scénář, obsadit herce schopné uhrát „velké“ proslovy, nespoléhat se výhradně na střih, ale sem tam i na mizanscénu a sice přehánět, ale v mezích žánrové stylizace. (Ano, s patřičnou nadsázkou, zde trochu v duchu Command & Conquer: Red Alert, vám projde i létající ponorka.) Poslední první X-Men nejsou přelomovým dílem, žánr nepovznášejí do nových dimenzí, jeho hranice překračují tam, kde to provedl již Singer (sociologický rozměr a otevřenost queer čtení), ale od začátku do konce výborně baví. Nikdy svou hloupostí. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Nathalie, verbal, Natascha, Theatis, ScarPoul, marvan, Aelita (30.05.2011)

Rozčarování a zklamání nad filmem, který je podivně nekonzistentní, jede na půl plynu a navrch se dopouští neuvěřitelného množství prohřešků vůči původní trilogii... Jakoby se Vaughn pokoušel o vlastní Watchmeny, ale neměl k dispozici dostatečně kvalitní scénář a především dostatečně propracované postavy. Povrchnost z tohohle konstruktu cáka na všechny strany, stejně jako evidentní poplatnost očekáváním. Jakoby jediným účelem filmu bylo ukázat, jak se vlastně stalo to, co se stalo... Už dlouho mě žádný film tak strašně ne nevtáhnul, takhle chladný dojem jsem měl naposledy snad u remaku Dne, kdy se zastavila země. A to ani nemluvím o tom, jak strašně cheesy a nezvládnutě občas působí (triky, masky, nevýrazná hudba, podivná psychologie, zbytečné postavy, ...) (23.06.2011)

Možná by se nemělo hodnotit hned při vyjití z kina, ale tohle je prostě pecka. Vaughn zvládá jak Singerovo hledání sebe sama, tak i kick-assovský popcorn na jedničku. Je asi pravda, že to mohlo být víc retro, ale to jen těžko jde brát jako výtku. Není to dokonalý film, ale to nepotřebuje, když si vystačí i takový, jaký je. A snímek natočený se zápalem a pár chybami je lepší než nějaké vykalkulované, technicky dokonalé kusy mramoru. Rád si nadhodnotím a přihodím i tu pátou hvězdu. (30.05.2011)

Po čisto popcornovej trojke a rozporuplnom Wolverinovi sa dostala látka jednej z najdospelejších a (vďaka rozmanitosti postáv) najťažnejšie spracovateľných comicsových predlôh do správnych rúk. Matthew Vaughn bol zárukou kvality, ktorú bez problémov potvrdil, akurát neviem do akej miery mu začne preskakovať, keď každý rok bude skákať z jedného comicsu na druhý a snažiť sa ich zachrániť pred zánikom medzi celovečernými sériami. Zo začiatku som mal pocit akoby sa v postavách trošku strácal a nevedel k nim zaujať ten správny postoj. Postupom času si však vypracoval veľmi sľubnú východiskovú pozíciu k takmer všetkým aspektom, ktorý spravili z X-Menov tú pôvodnú singerovskú. Nestavia sa k filmu možno až tak psychologicky, čo nakoniec ani nie je jeho štýl, ale zároveň ani nemá tendenciu nasilu tlačiť akciu tam, kde to nemá zmysel. Zo začiatku tej akcie chýbalo možno viac ako sme boli zvyknutí, chýbajú svaly, monštruóznejšie efekty, to všetko sa ale záverom vráti a vyváži tak spomínaný pomalší nástup, ktorý by som ale spätne rozhodne nemenil. Film tak za dve hodiny uspokojí obe strany publika, do akej miery už je na každom samotnom. 85%. (07.06.2011)