Tabu

Při hodnocení pořadu s moderátorem Romanem Šmuclerem je třeba zohlednit rok vzniku. Počátkem 90. let se v Česku žánr talk-show teprve rodil, řada témat byla skutečně tabu, lidé se za své příběhy styděli, a tak kolikrát z budky ani nevystoupili. Ve srovnání s reality show 21. století, kde všechna tabu padla, to byl poměrně decentní pořad v noční hodinu, který měl osvětovou funkci. Bylo to něco nového a jiného, přičemž obsahově to nebylo prázdné. Nepůsobilo to na mne tak vykonstruovaně jako pozdější pořady Honzy Musila. Roman Šmucler mi není extra sympatický, ale je to inteligentní člověk, který jednotlivá story dával do určitého rámce a profil pořadu vybudoval. (26.12.2023)

Občas vlezli do budky vážně pěkní úchyláci, to se musí nechat. Nesledoval jsem to sice pravidelně, ale dílů jsem viděl docela dost. Roman Šmucler musel mít hroší kůži, protože někteří jedinci byli vážně na okamžité zavolání psychiatrů a svěrací kazajky. Ale tak po převratu už přeci nesměly být některá témata a úchylky TABU…tož proč si o nich nepokecat… (27.11.2018)

"ehm,ehm,ehm,ehm,ehm, dobře !" Tabu si vybavuju především díky skvělé parodii od Zdenka Izera, že pane Šmuc..mul..muli? Tady zase těžko soudit souhrnné hodnocení, protože většina hostů (i vedený rozhovor s nimi) fakt hraničil s naprostou úchylností...zajímavé ale bylo, jak byli ti magoři (pardon, lidé se speciální vadou) zavření v boudě a v závěru měli možnost vystoupit ze své anonymity....................moje hodnocení = 4 z 10. (18.02.2015)

Pořad z doby, kdy se ještě obecně věřilo že dramata a uchylnosti patří tak trochu schovat do tmy. Svým způsobem ve výběru pozvaných lidí, by někteří z nich šokovali i dnes, a u některých kauz by byl pořad označen buď za sexistický nebo rasistický. Šmuclerovi si na tom ale bezesporu celkem dobře přivydělali. A navíc, do téhle země vtrhl bulvár a bylo ... budek potřeba už není ... (02.07.2012)

Když umělec je veřejnost.¬         Ani kdybych si myslel, že je vhodné uvésti pro širokou veřejnost jakýkoli nápad, neoznačil bych tento počin za dobře provedený; já si ale nemyslím, že je vše dovoleno pro to, že to je umožněno. Tvůrci tohoto pořadu postrádají cit pro to, co je vhodné a co už není, jim stačil nápad, kterého se s chutí chopili, totiž, chopili se jej jako by se chopili jakéhokoli jiného nápadu, který by mohl přinésti ve výsledku dobrou sledovanost. Tito lidé už nejsou schopni ale zvážit, že na veřejnosti není správné vyváděti cokoli bez výběru, mysleje při tom pouze na svůj prospěch. Jsou věci, které mají býti pro širokou veřejnost opravdu zapovězené, které mají býti vyhrazeny pouze určitým skupinám, jako jsou třeba odborníci, bezpečnostní složky a podobně. Určité věci běžnému člověku nepřinesou to, co by měly, leda by byly zvláštním způsobem, citlivě zpracované právě s ohledem na to široké zveřejnění; a to určitě nebyl případ tohoto pořadu.¬                 Vím, že pro řadu lidí bude těžké pochopiti můj názor, či se s ním dokonce ztotožnit; právě takoví ale tvoří onu širokou veřejnost, a jejich nepochopení je jedním z důkazů, že jsou věci, které pro ně jsou nevhodné. Na druhé straně, ti, co chápou, o čem hovořím, by mohli případně dělat takové pořady, poněvadž oni by je udělali úplně jinak. A nebo vůbec neudělali.¬                 Když umělec je veřejnost, výsledek bývá nemravný, vulgární nebo amatérský. Alespoň dva z uvedených přívlastků si televizní pořad Tabu pánů Vobrátilka a Šmuclera zaslouží. (06.07.2016)