Psanec Josey Wales

Ne uplne klasickej Clintovo western. To z toho duvodu, ze tentokrat Clint neni nejakej bezejmennej tajemnej drsnak, ale jeho postava je docela slusne napsana, ma i nejakou tu historii. Ale jinak je to vicemene klasika o pomste. I kdyz mi pride, ze se Clint nemoh uplne rozhodnout, co to vlastne chce presne natocit. Takze vetsinu casu neni jasny, jestli Clint pred nekym utika, jede nekoho zabit nebo se proste z nejakyho duvodu stara o svoji "rodinku" slozenou ze staryho indiana, mlady indianky, stary baby a mlady holky. Co se tyce Clinta, opet se tvari jak nejvetsi tvrdak, nijak moc toho nenamluvi, tentokrat strili obouruc a poresi peknejch par desitek parchantu. A je tu jedno vtipny osvezeni, Clint neustale zvejka nejakou sracku a skoro furt si odplivava a pokud muze, tak i nekomu do xichtu. Docela povedenej, i kdyz trochu dlouhej western. (28.02.2010)

Další dobrý western s Clintem Eastwoodem. Bohužel trochu dojíždí na pomalé tempo. Začíná to jako příběh o pomstě, kdy se Clint snaží dostat unijní vojáky, co mu zabili rodinu. Pak se z něj stává psanec, po kterém všichni jdou, a najde si nové přátele. Nakonec to nemůže vyvrcholit jinak než velkou přestřelkou a záchranou nevinných lidí. Film se snaží trochu poukazovat na to, co se stalo indiánům v USA. Mohlo to být o něco kratší... "Je jako blesk." (03.03.2020)

Slabinou tohoto westernu je jeho rozvleklost, kterou jako by chtěl Eastwood navázat na Sergia Leoneho. Jenže v tomto případě nám naservíroval mnoho nudných pasáží a zejména díky délce je děj bez spádu, což celému filmu dost škodí. Clint Eastwood alias Josey Wales umí dobře trefovat nejen olovem, ale i slinami, které neustále plive. Je to vlastně typický znak pro jeho postavy. (22.01.2011)

Clint jako jižanský rebel s příčinou, co za film naflusá roční průtok Missouri a většinou tou sežvýkanou močkou míří tak, že je to na žalobu ze strany PETA. Mínusem mohou být naivně působící závěrečná přestřelka, kdy Josey v polosedu a femini odboj pálící z dlouhých hlavní odrazí útok početné sebranky „modrých panděr“ či nevýrazná hudba marně vzhlížející k Morriconemu, nicméně klady to hravě přebíjejí. Revisionistický směr spojený s antiválečným poselstvím, dějová pestrost, Surteesova kamera perlící v exteriérech i při hře se světlem a stíny, komediální nádech pod totemem starého náčelníka, pošramocená reputace Seveřanů jako těch za každých okolností hodných, pomsta bez obvyklé vůně střelného prachu či frajerský závěr na bázi předstírání a vzájemného respektu. A jako bonus tam padne nejprďáčtější indiánské jméno, co jsem kdy slyšel (Jim Důlek od Neštovic).. (01.06.2020)

Mimoriadne slabý western od egomaniaka Eastwooda, ktorý čo nezastrelí, to opľuje odpornou hnedou tabakovou močkou. Neviem, či sa mi žalúdok dvíhal z úrovne filmu alebo iba z tých pľuvancov. Jediné, čo ma z filmu zaujalo a pobavilo bol univerzálne platný výrok: "U Komančů ale člověk nikdy neví", i keď vo filme sa vzťahoval na indiánsky kmeň. (12.08.2009)