Global Metal

O Global Metalu jsem se dozvěděla přes Tang Dynasty, takže zjištění, že metal se poslouchá a hraje i tam, kde by ho člověk vůbec nečekal, pro mě překvapivé není... (Čínskou rockovou a metalovou scénu pozvolna - velmi pozvolna, protože s jedním dobrým albem vydržím kolikrát týdny až měsíce - objevuju už pár let...) Nicméně jsem téhle hodince a půl filmového materiálu velmi vděčná za spoustu zajímavých tipů pro download sessions během dlouhých zimních večerů a možná ještě vděčnější za to letmé setkání s metloši celého světa. Headbangers of the world, unite! (01.08.2012)

Já nevím jak se mám vyjádřit......Jsem ohromen tak vynikajícím dílem. Autor procestoval opravdu značnou část světa, aby se zblížil s metalovou kulturou v zemích, kde bych to ani já sám nečekal. Taková Indie a Indonésie, Arábie a Čína... Je to neskutečné... Dokonce i Izrael... Což mě na jednu stranu rozesmálo. Neboť tak samozřejmě nesmělo chybět naříkaní židů o "zvěrstvu holokaustu". Jako odpověď na to byla zmínka o mých velmi oblíbených Burzum a Vargu Vikernesovi. Pro mě je velké mínus, že se o severském Black metalu autor zmínil pouze při takové situaci. Přitom právě severský Black Metal má v historii metalu své velké místo. Ale I tak jsem v žádné případě nebyl zklamán. Dokument měl opravdu grády. Rozhovory se známými osobnostmi jako Tom Araya, Lars Ulrich, Max Cavalera a Bruce Diskinson, byli pravdovou perličkou autora, který je skutečně možná tím největším fanouškem metalu na světě. Už jen kvůli tomu co se mu podařilo a co dokázal. Ukázat metal ze všech stran a procestovat kvůli tomu celý svět. Metal je i pro mě neodmyslitelnou součástí života pocílitl jsem opravdu obrovsé nadšení při sledování. I přes absenci o severském Blacku, dávám v každém případě za 100% (11.07.2011)

Sam Dunn podruhé a celkem i zajímavěji. Po výborném dokumentu Metal: A Headbanger's Journey, který mapoval historii metalu a jeho fanoušky v Americe a v Evropě, se v novém dokumentu podíváme do zemí, ze kterých většinou nepocházejí žádné velké metalové skupiny a západní skupiny, tam někde až donedávna vůbec nehráli, ale přesto se zde urodilo metalové hnutí, i přes všechny překážky, které kladl politický nebo náboženský režim. Podíváme se do Brazílie - jedné z nejvíce metalových zemí. Obrovský festival Rock in Rio, kde je více než 1 milión fanoušků a Sepultura je nejúspěšnější domácí skupina. Dále do Japonska, kde Japonci potvrdili svůj status nejdivnějšího a nejúchylnějšího národa, přes Indii, Činu a Filipíny až po Spojené Arabské Emiráty a Izrael. Velmi zajímavé výpovědí lidí a muzikantů o něčem, s čím se zde patrně nikdy nesetkáme (jako je náboženská policie, mlácení, zákazy a cenzura) a důkaz toho, že i přes kulturní, náboženské, politické a další rozdíly metal sjednocuje. (15.01.2009)

Předchozí film byl o vzniku a tento jde ještě dál, jak je možné, že Heavy metal je tak globální záležitost? Co spojuje tuto undergroundovou kulturu po celém světě? Sam cestuje po celém světě po největších zemích a hledá odpovědi. Dozvíte se, že heavy metal je nezastavitelný, dokonce i v takové zemi jako Írán, kde nesmíte mít dlouhé vlasy, černé tričko a poslouchat metal jinak vás zbijí a zavřou, ale i přesto tam na zdech jsou ornamenty kapely Slayer. Jak to bylo v Číně, Japonsku, v Brazílii po převratu a tak? Naprosto unikátní záležitost, kterou ocení nejen fanoušci tohoto stylu. Sam opět komunikuje s největšími ikonami jako Maxem Cavalerou ze Sepultury, Lemmym z Motorhead, dojde i na Tank Dynasty a plno dalších. Každá kultura ho vnímá jinak, ale jisté je jedno, všechny spojuje pod jedním metalovým nebem. Heavy metal je globální, lidé nahoře se ho stále bojí, nikdy nevymře, bude tu vždy a bude všude, ve všech kulturách světa, ve všech zemích, jak je tomu i teď. (17.05.2015)

"Zní to, jako když za řevu leteckých motorů bičují divoká zvířata. Mastňák třese hrncem plným kamenů a blije u toho do kovové roury." Tolik k názorům mého fotra, který se svého času decentně rozplýval nad tím, když Brouci spustili na svou dobu brutální "All my loving". Dříve jsem vždycky jen pohrdlivě pohodil mastnou, bujnou kšticí a poslal ho do hajzlu! Teď už nemám moc čím pohazovat, ale do hajzlu jej posílám furt. A vsadím se, že podobnými "vtipnými" bonmoty jej kdysi častoval i jeho fotr, jenž se cítil jako největší frajer, když žoviálně protáčel babku u nějakého, tehdy kůl extravagantního, swingového kvarteta. A tak to jde z generace na generaci. I já, když teď slyším nějakého DJ Pitchuse s kšiltovkou dozadu, jak za konstantního duc duc techno trancu hobluje vinylové desky a čtrnáctky napuštěné extází se u toho můžou posrat, intenzivně přemýšlím, jak udržím své děti od téhle kakofonie disharmonického šílení. No, až tak to zas neprožívám! Mám totiž kovové srdce, bořím zdi Jericha a vím, co je Zákon, který nás všechny drží v jednotě svobodné! Ať už ťaman, arabáš, židák, pandžábský kočovník nebo normální člověk, "We need it as a liquid in our veins instead of blood!!!!" (25.11.2011)