Global Metal

"Zní to, jako když za řevu leteckých motorů bičují divoká zvířata. Mastňák třese hrncem plným kamenů a blije u toho do kovové roury." Tolik k názorům mého fotra, který se svého času decentně rozplýval nad tím, když Brouci spustili na svou dobu brutální "All my loving". Dříve jsem vždycky jen pohrdlivě pohodil mastnou, bujnou kšticí a poslal ho do hajzlu! Teď už nemám moc čím pohazovat, ale do hajzlu jej posílám furt. A vsadím se, že podobnými "vtipnými" bonmoty jej kdysi častoval i jeho fotr, jenž se cítil jako největší frajer, když žoviálně protáčel babku u nějakého, tehdy kůl extravagantního, swingového kvarteta. A tak to jde z generace na generaci. I já, když teď slyším nějakého DJ Pitchuse s kšiltovkou dozadu, jak za konstantního duc duc techno trancu hobluje vinylové desky a čtrnáctky napuštěné extází se u toho můžou posrat, intenzivně přemýšlím, jak udržím své děti od téhle kakofonie disharmonického šílení. No, až tak to zas neprožívám! Mám totiž kovové srdce, bořím zdi Jericha a vím, co je Zákon, který nás všechny drží v jednotě svobodné! Ať už ťaman, arabáš, židák, pandžábský kočovník nebo normální člověk, "We need it as a liquid in our veins instead of blood!!!!" (25.11.2011)

O něco málo zajímavější dokument o metalu, například o brazilský Sepultuře, která začínala úplně s holou prd**í, ale žvásty jako třeba, že si slepovali tužkovky na místo patron, to už bych f*ck vědět nemusel. Raději ty hudební ukázky z různých koutů světa, mohli dát delší, namísto těchto nesmyslných keců. Nebo například nejhorší moment v dokumentu, který mě pohoršil, bylo vyjádření Larse Ulricha z Metallici, zda mu nevadí, že chudí lidi z třetího světa stahují metal, pač jinou možnost prostě nemají. A on na to, že "dřív, když internet nebyl tolik rozšířený, tak mu to vadilo, ale v současnosti už to neřeší". Bodejť by to tý k*rvě komerční vadilo. Toho d*bila tam neměli vůbec dávat navíc xkrát. Od dob, co Metallica přestala hrát trash, stojí úplně za vyliž p***l. A nakonec, jako ten pitomec se sám Sam natočí celej vytlemenej na koncertu Maidenů v Iránu. Tomu tedy říkám klišovitá třešnička na dortu. (15.12.2017)

Tak teraz som si už takmer istý, že som videl všetko. Muslim počúvajúci metal? Alebo muslim hrajúci v bielej rovnošate? No vau! India, Indonézia, Arabské emiráty, Japonsko, Čína, Brazília (má metalový veľkoobchod - mohli by postaviť aj u nás). Sam Dunn so svojím štábom prešiel drvivú väčšinu miest, v ktorých by si bežný laik len sťažka vedel predstaviť metalovú kultúru. Po všetkých tých sračkách, ktoré som mal možnosť vidieť, môžem len prehlásiť - vďaka Bohu za slobodu prejavu v našej krajine. Viem, že demokracia tiež nie je zrovna dokonalá, ale aspoň nezažívame to čo naši "headbenger" bratia z Blízkeho východu. (09.10.2011)

Rebelie, nasranost na všechno, na život, na to, že musej vyrůstat v takový díře... a asi v ní i umřou... takže co udělají? Začnou poslouchat METAL!!!... Tento film je o postoji ostatního světa o kterém (očividně) nic nevím k HM. Pohled do Brazílie, kde je SEPULTURA vnímána stejně jako Pelé a že Japonci jsou v metalu stejně ,,švihlí“ jako ve filmech tolik nepřekvapí. Kromě toho, že je v Indii lidí jako sraček, Indonésii ,,zdobí“ 40% nezaměstnanost a v Číně (kde každej jezdí na kole) znamenají dlouhý vlasy sílu - mohou tyto kultury nabídnout taktéž tvrdou muziku. Takový TANG DYNASTY a jejich Ritual Day fakt stojí za poslech. Pravda – Irák či Dubaj už tak zajímavý nejsou, ale je třeba, aby sbírka byla kompletní. Zajímavá fakta z historických (metalových) událostí, doplněné archivními záběry plní učel: rozšířit si obzory. Třeba jednou začnu poslouchat X JAPAN. (09.03.2010)

První dokument je spíše dokumentem o stylu jménem metal (Headbanger yourney). Tento druhý dokument je dokumentem o lidech, kteří si tento druh hudby zvolili pro život. Postupně se podíváme do Brazílie,Japonska,Indie,Číny, Izrael a střední východ. Postupně zjistíme, že jinde je tento styl brán jako postoj proti zažitým tradicím anebo proti represím daného režimu. Osobně mě někdy připomněli to co se tu kdysi dělo za komunismu. Nezažil jsem to, ale slyšel jsem a četl jsem o tom hodně. Co mě mrzí tak se nepodívá na východní evropu, kde tento styl hrál taky svojí revoltující roli a život nebyl peříčkem pro lidi s dlouhými vlasy a džískou. Važme si tedy nyní co máme. Jinde by za to dali i život! (03.05.2009)