Turínsky kôň

Cyklická, s apatií příjmaná bezvýznamná lopota, na pozadí pozvolna, ale o to tíživěji se blížící apokalypsy. Zdá se, že celý okolní svět byl zničen, do záhuby ho uvedlo samo lidstvo, kterému se nepodařilo vymanit se z věčného koloběhu destrukce a ziskuchtivosti. Pokud chce člověk něco získat, musí danou věc nejprve zničit. Ti ušlechtilí si uvědomili, že Bůh již není a začali váhat, zda vůbec existují oni sami. Totální destrukce posledních zbytků pozitivních hodnot lidství. Nihilismus tak zřetelný a šlehavý jako všudypřítomné bičování planiny větrem. Turínský kůň vyznívá o to depresivněji s myšlenkou současné společenské situace a všeobecném úpadku hodnot. Pro Nietszcheho byla zbytečná celá léta strávená s myšlenkami nebezpečí nihilismu, s jeho důvěrou v lidství. Pro otce a dceru (alespoň během doby, kdy je můžeme pozorovat) je bezúčelná každodenní tvrdá lopota. Pro Tarra je zbytečné natáčet další filmy. Zbývá snad něco jiného, než smířené očekávání temnoty? (P.S. díkybohu, že sem Koně neviděla ani ve Varech ani na Lfš. Díky všem spoludivákům z brněnského Artu.) (12.10.2011)

Čekání na Nietzcheho na větrné hůrce aneb krutá absurdita na úkor diváka. Kůň netáhne, postavy sedí a zírají z okna a divák sedí v kině a zírá na ně. Jakýkoli náznak smyslu či významu je okamžitě rozmetán (grandiózní apokalyptický monolog souseda). Není nad kolektivní zážitek v kině, kde padají z publika famózní komentáře nepřítomného dění na plátně jako "dyť to ani nedojed", "tam je ale zima" nebo "kolik tam bude dní"? Jak příznačné, že v hektickém shonu festivalu člověk uhání na film, kde se nic neděje a červotoč dává dobrou noc, aby mohl v prázdných obrazech marně hledat kontemplaci nad tíhou lidského či koňského údělu. Béla Tarr přebírá po F.A. Brabcovi cenu za nejlepší režii větru. Jako film mizérie, jako performance nádherně podlé. (03.07.2011)

Po velmi špatných zážitcích při Outsiderovi a Satanském tangu musím tomuto filmu přiznat aspoň dokonalou kameru a v určitých místech i velmi dobře vybranou hudbu. Stereotyp a nuda ovšem zůstává a tolik opěvovanou hloubku jaksi nenacházím. Kdyby se Béla rozhodl udělat seriál - každý den z filmu by znamenal jeden díl, snad by vznikla příjemná poetická podívaná pro vyčištění hlavy po těžkém dni... (01.08.2011)

Je to opravdu totální pocitový a filmový mazec. Nádherný obrazový kompozice, který mají svůj smysl. Plno symbolů, který nelze rozklíčovat. Kouzlo tohohle filmu podle mě tkví v tom, jak se zabývá obyčejným životem - pět dní sledujeme monotóní život otce (zřejmě po mrtvici) a dcery, který naruší pouze tři zásadnější události, jenž trvaj ale dohromady tak dvacet minut. Turínský kůň je o nádheře obyčejnosti, úpadku civilizace a kouzlu odlehlých krajin. Tarr tu navíc pracuje s jedním hudebním motivem, který je úžasně depresivní a navíc se vůbec neoposlouchá. Strašně zajímavý film, kterej neni jednoduchej na pochopení, ale má v sobě hrozný bohatství. A důležitý je podle mě ho nechat minimálně pár hodin rozležet v hlavě, protože ač se v něm děje prd, dá se o něm dlouho a dlouho přemýšlet. Hvězdičku strhávám za přepálenou délku - dvě a půl hodiny jsou opravdu až moc. Jinak ale parádní záležitost. 80% (14.09.2011)

Ich bin auch dumm, protože jsem dobrovolně hleděl skoro dvě a půl hodiny na toto dílo, nepopoháněl ho, abych o nějakou podstatnou drobnost nepřišel, a pointy jsem se nedočkal. V komerčnějších filmech je apokalypsa mohutný spektákl, ale v intelektuálním filmu je to dřina a ubíjející stereotyp. Je to opravdu intelektuální snímek, tedy černobílý film bez konce. Jasně, že chápu, co tím chtěl básník říci. Jasně, ten film je působivý - kdybych v nějaké depresi se nevěděl rozhodnout, zda se na provaze za krk zhoupnout, tak tento film by mi v kladném rozhodnutí hodně pomohl. Hlodá ve mne temné podezření, že s tímto filmem se to má podobně jako s mnohou filosofickou či theologickou lekturou, která je považována za myslitelsky náročnou či temnou. Prokousá-li se našinec odbornou obskurantní terminologií, narazí často na banální myšlenku. Leč nedá se tomuto filmu upřít jistá formální dokonalost. Jednotlivé zběry jsou často působivé, byly by z nich krásné fotografie.Herci jsou typově skvěle vybráni, a toto hodnocení lze vztáhnout i na koně. Reálie i krajina jsou odpovídající. Nevím proč, ale zhruba od té doby, co ten koník přestal žrát, ve mně klíčilo a sílilo tušení a přesvědčení, že ti dva jedlíci brambor jej v závěru filmu sní, aby zkáza byla dokonána. Ale ani této pointy jsem se nedočkal - aber wie ich sagte: Ich bin dumm. (15.01.2012)