Madisonské mosty

Musím povedať, že je to radosť nájsť kvalitný romantický film, ktorý skutočne dokáže správne zaujať a vytvoriť vynikajúcu atmosféru. "The Bridges Of Madison County" by som zaradil presne do tejto kategórie. Čo ma na filme skutočne dostalo bola jeho výborne plynúca atmosféra, ktorá ma držala celý čas. Clint Eastwood a Meryl Streep fungujú podľa mňa dokopy skutočne vynikajúco, vedia tomu dať správne emócie, vyzerajú spolu veľmi prirodzene a všetky situácie pôsobia na mňa veľmi úprimne a prirodzene. Chémia tam správne funguje. A ich dialógy pôsobia maximálne uveriteľne. Rozumiete situácii, do ktorej sa obaja dostali a spôsob, ktorým sa stavajú ku všetkému je veľmi dobré. A nakoľko je to to, na čo sa film najviac sústredí, je skvele, že tento element zvládli na jednotku. Rovnako skvele aj film vyzerá. Môžem sa na tie exteriéry pozerať donekonečna a byť z nich nadšený. Úvod ma síce trošku nebral a rovnako mi vadilo, že miestami prestrihávame scénky minulosti a súčasnosti a sú veľmi krátke. Viem, o čo tvorcom šlo a celkom to funguje, no nemôžem povedať, že by som radšej ostal s Francescou a Robertom počas celého filmu. Tento film dokazuje, že romantické filmy sa môžu páčiť aj mužom. A spôsobia, že gýč typu The Choice, človek dokáže neznášať ešte viac. Neviem čo viac by som povedal, pre mňa je toto vynikajúci film. A určite si ho niekedy pozriem opäť. Hodnotenie: A (24.11.2016)

Ani se mi nechce věřit, že to trvalo "pouhých" 135 minut. Já měl pocit, že jsem u toho seděl snad celej večer. Posledních cca 45 minut jsem si už při každý druhý scéně řikal, že tohle už je určitě konec a ono pořád nic. Ale on se celej film děsně táhne a nudnej děj je vyplněnej větama typu "Chcete limonádu? Nedáte si pivo? Máte chuť na kafe?". Prostě nuda... Líbila se mi zejména atmosféra celýho filmu a herecký výkony. I když Clinta Eastwooda bych stejně radši viděl třeba v roli drsnýho detektiva. Romantický filmy mě holt moc neberou, ale věřim, že svý příznivce si tenhle film určitě najde. (22.11.2008)

Spoilery! Ačkoli nejsem ani v nejmenším fanouškem romantických dramat, tak tady musím smeknout klobouk. Neskutečně citlivá a uvěřitelná záležitost. Clint Eastwood a především Meryl Streep roztočili opravdu herecký galakoncert, jaký už jsem dlouho neviděl. Krásný příběh o tom, že i v takřka gerontím věku se může zrodit vášnivý vztah mezi dvěma a že se dá postavit stan prakticky kdykoli, když má člověk po ruce tu správná osoba. Kdo už si v životě prošel, či prochází něčím podobným, tak mu mohu zaručit, že mu snímek přivodí správně intenzivní deprese a třeba i přehodnotí svůj dosavadní život. Tím, že tento žánr nepatří mezi moje oblíbené, na mě byla stopáž přeci jen trošku dlouhá. Závěrečná scénka v autě, kdy stála Meryl Streep před nejtěžším rozhodnutím v životě a cukala jí ruka, byla naprosto skvělá. Clint Eastwood je vynikající režisér, který ždímat emoce prostě umí. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (20.08.2017)

Poetický příběh krásně zahraný s jasným poselstvím o tom, že láska je dar, který není dán každému a pokud má někdo to štěstí ji potkat, je to zázrak okamžiku, třeba jen čtyř dní nebo studny, z níž se dá čerpat celý příští život. Několik úchvatných scén dává filmu speciální nálepku, již už nelze s jistotou odpárat. Např. deštivý pohled na auto s cizí SPZ z každé strany mince - té co o tom "něco" ví a uvnitř ji drásá boj s dilematy a té, co žije v blahé nevědomosti klidné a bez emocí - co je lepší, toť otázka? Nikdy bych neřekla, kolik je v tak prosté nenápadně krásné Meryl erotického náboje, nebo právě proto? (25.12.2012)

Přesvědčení, že každý z nás má svůj protějšek v tom druhém pohlaví, je vírou, která není bez opodstatnění. Těch, kteří je naplní, není mnoho. A ne vždy potkáváme tento životní vrchol v situaci, která by umožňovala jeho plné a bezvýhradné přijetí. Velké téma je současně neméně velkým svodem k plačtivému sentimentálnímu pohledu, který odpuzuje svou kašírovaností a schematickou nepřirozeností. Příběh MADISONSKÝCH MOSTŮ je příběhem ne nezvládnutí, ale opanování a oslavy tohoto citového vyvření, bez nějž každý lidský život zůstává pustý a prázdný jako neobydlený neudržovaný dům. Zdánlivě bezvýznamné setkání ženy, jež je v letech, kdy by měla mít rozum, s mužem, který přesvědčuje sebe sama v názoru, že únik do tvůrčího života je rovnocennou náhradou lidské plnosti, vrcholí v citové i fyzické smršti čtyř - zdaleka ne celých - dnů. V smršti, která sama o sobě je svou intenzitou životem samým. Okolí erupce je při tom všem vším možným, jen ne pouští a úhorem. Postrádá mnohé, lidská malost a vyprahlost však do tohoto výčtu pomyslných errat v žádném případě nenáleží. Vážit a přemýšlet i domýšlet neznamená kapitulovat, byť by to mělo znamenat i vlastní doživotní srdcebol. Sloučit odpovědnost a cit se svědomím a myslet přitom nejen na sebe je zrcadlem, které film nastavuje naší sebestředné současnosti. To, že se režiséru Eastwoodovi podařilo tuto štafetu hlubokého humanismu, lásky a pokory přenést i do další generace, vyvolat v ní byť i jen na okamžik potřebu vlastní katarze a sebeprozření i vůle změnit svůj dosavadní život, to není pokleslá reality show, ale vrchol každého slušného lidského života. Je to ten život sám. MADISONSKÉ MOSTY tak činí překvapivě sporou, ve skutečnosti však nezapomenutelnou niternou a působivou filmovou řečí, jež hollwoodské továrně na sny propůjčuje rozměr nezávislého tvůrčího filmu. (01.03.2008)