Košilka

Dobrých sedm minut (!) to vypadá na daší typickou přiblblou rádoby komedii té doby, s nemožnou zápletkou a trapnými nehumory, ano už jsem požádal Pollyjean, ať to vypne. Ještěže neposlechla! V zápětí se rozpoutá velmi netypická, místy nevěřitelná a smrtící rodinná crazy-konverzační smršť krutopřísných hlášek, neslušných narážek, češtinářského purismu, sexuologické osvěty, grammar nazi terroru a exkurzů do Freuda i českých klasiků (málem dojde na "něco krevnatého ze Šrámka"), takže jste nakonec rádi, že si bránice odpočine aspoň u některých opravdu dobově typických proluk a nevadí vám ani např. projev Jany Tomečkové, na jejíž postavě (Helena) je nepřirozené téměř všechno, od úsměvu až po vztah s vlastní dcerou. Snad jen ta věc s lechtivostí pana Cína je už trochu moc pitomá. Objektivně vzato to na pět hvězdiček není, ale musim, protože Košilka je v mé dosavadní inscenacografii naprostý unikát. Mám citovat? Jen jedno slovo: "Skvrna!" (31.01.2020)

Lenka Termerová v posteli s milencem hned na začátku filmu v roce 1974? Tušila jsem, co z toho vyleze. Připomínalo mi to bakalářskou povídku. To byla ale povedená rodinka. Co věta vypuštěná z úst osazenstva, to skutečná perla. Dailogy mezi postavami byly brilantně napsané a hezky jim sedaly do pusy. Jiřina Šejbalová byla správná hlava rodiny. ... "rozsíváš kolem sebe erotické temno." Asi začnu tu rozkošnou větičku taky používat. Ta stojí za zapamatování. (08.09.2016)

Zpočátku to vypadalo na nudný film, ale od poloviny nastává smršť výborných hlášek. Objevují se srandovní figury jako poetické nemehlo Cín a nenažraný pojišťovák. "Já jsem ji požádal o ruku." "Ona vás odmítla?" "Ne že by mě přímo odmítla, jenom řekla: to se radši zabiju.":) "Nech mě, já vím všechno!" "Tak schválně, kdy umřel Komenský?":) "Teď nemůžeme, dáváme film do vývojky!" "Už ustalujeme, babičko!" "Taková hanba, plný dům lidí a oni ustalují!" "Já vás ožením, co byste říkal Božence?" "Vy taky čekáte dítě?":) Dobře jsem se bavil. 65% (08.10.2020)

Nejdřív jsem si říkal, co to bude za televizní podivnost z roku '74. Nakonec jsem u toho zatuhnul až do konce. Na svou dobu mi to nepřipadalo nějak zvlášť hloupé a našlo se tam mnoho bezvadných vtípků. Pravda, celá ta posedlost sňatky dnes působí trochu nepochopitelně a 28 letý rozvedený muž je pro mne doslova kulturní šok. Postava dědy mě pobavila asi nejvíc, spolu s panem Cínem, samozřejmě. Jiřina Šejbalová, která je snad v každé své roli vzývána jako skvělá umělkyně mi nebyla nikdy zvlášť sympatická, ale nic proti. A když na d těmi hereckými výkony v této nenápadné televizní hříčce přemýšlím, myslím že na takové slušné úrovni by dnes pro televizi hrál jen málokdo. A to tenkrát točili s vědomím, že výsledkem bude jen černobílý rozmazaný obraz. Co hře ubrala technika, to vyvážili herci svou upřímnou prací. Dnes je to asi naopak. (09.11.2008)

noo, nutno uznat, že studio Ostrava se tentokrát docela vytáhlo. Ani nevadí některé poněkud topornější herecké výkony. Zajímavost - v druhé části se odehrává oslava narozenin, celkem s devíti osobami, ale snad ani jednou je nevidíme všechny pohromadě, nejvýš tak pět z nich. Ostatní neustále někam mizí a odněkud se vynořují. Spousta velmi zábavných a vysoce švihlých replik, z nichž mnohé by zasloužily zlidovět. Za mě jedna z nejlepších: "porušil jsi slib, co jsi mi dal!" - "neplač, dám ti jiný." (02.02.2020)