Expendables: Nezničiteľní

„Prihraj džob tuná môjmu kamošovi, rád sa hrá v džungli.“ Film, na ktorý som sa v tom roku tešil asi najviac (okrem Predátorov), nakoniec nedopadol až tak dobre, ako som chcel. Pre mňa a mne podobných (fanúšikov narodených v 80. rokoch, ktorí všetky tie akčné veci sledovali v kine, na videu a o polnoci na Nove a na stenách mali plagáty Van Dammea a Terminátora) je to povinná jazda za 4*. Ale vidno, že ešte ani počas natáčania (!) Stallone tak úplne nevedel, pre akú cieľovú skupinu bude film určený. Vo filme sa preto absurdne bije milé (ale nevtipné, hoci by zjavne byť vtipné chcelo) vzájomné doberanie sa jednotlivých členov tímu s prekvapivo brutálnymi akčnými scénami, ktoré ako keby vypadli z Ramba 4. Je tam viacero ďalších čudných rozhodnutí (akčná legenda Jet Li viac strieľa, než má kontaktných fyzických súbojov) a hlášky sú skôr silené, než prirodzeným spôsobom rozkošné („Čo má za problém?“ – „Chcel by byť prezidentom.“). Na päsť do oka je aj scenár plný klišé, ale tvárme sa, že ide o poctu akčnaikom z 80. a začiatku 90. rokov. Otázny je kasting, kde je síce jednom bombastické žánrové meno vedľa druhého, ale napr. takí Crews a Couture sú napriek ich snahe len do počtu, medzi Stalloneom a Stathamom je chémia skôr na papieri, než pred kamerou, s Dolphom Lundgrenom je v priebehu snímky narábané veľmi zvláštnym spôsobom (uvidíte) a tak je široko ďaleko najlepší Mickey Rourke, ktorý sa bohužiaľ z nasledujúcich dielov vytratil a nielen tím, ale i séria kvôli tomu prišla o dušu. Každopádne je to pre akčného fanúšika splnený sen, asi ako Avengers pre komiksového. Akcie je veľa a hoci jej chýbajú pamätné okamihy, je mohutná a na filme je vidieť slušný rozpočet. Výprava je v pohode (viac sa mi páčilo New Orleans, než kvázi exotický ostrov, na ktorom prebieha najviac akcie), odsýpa to, je to svižné, má to viacero zaujímavých nápadov a scéna v kostole, no, čo dodať. Hihňáte sa ako školáčky na prestávke, chechtáte sa ako korytnačky, lúskate si prstami, dupkáte nohou a hovoríte si, že Stallone to dal. Každopádne, konkurenčná tohoročná tímovka A-Team ma dostala oveľa viac. (15.10.2010)

Ten dej je veľmi zlý. Doslova nulový. Motivácia postáv ostáva záhadou. Zbytočne veľa postáv a koľko toho nakecali dojemného!. Očakával som podobne nekompromisne chladný a brutálny film ako bol Rambo 4. Pri celom filme som však mal pocit, že toto sa len na niečo drsné silene hrá. Nezaberalo to na mňa. Akcia tiež nezaujala. Finále síce bolo krvavé a strieľalo sa veľa, ale tak nudnú akciu som už dávno nevidel. Potenciál v tejto látke do budúcna však cítiť. Preto móže pokračovanie prekvapiť. Hlavne ak tam bude lepší záporák, nebude sa to pokúšať zbytočne o humorné scény, menej sa toho bude kecať a viac strielať, akcia nebude chaoticky natočená a celé to bude tak trochu dávať aj zmysel. (01.02.2011)

Sly Stallone plní na stará kolena přání všech fanoušků osmdesátek a po Rockym a Rambovi přináší poslední dárek – týmovku snů. No, snů, upřímně, všichni bychom rádi viděli v hlavních rolích trojlístek z kostela. Ale doba se změnila a musíme brát to, co se nabízí. A v rámci možností Sly volil dobře. Statham připomíná neurotickou frenetičnost Cranku, Li si pohodově vychutnává lehce komicky posunutou postavičku „půl chlapa“, Lundgren po letech není k smíchu, Crews baví tím svým lehce vyšinutým stylem mluvení a nejméně výrazný článek Couture alespoň stojí za pár dalších hlášek. A Sly je prostě Sly (na svůj věk vypadá neuvěřitelně cool), typický hrdina, který si drží morální kodex i v záplavě očividné digitální krve (tady Postradatelní oproti poslednímu Rambovi nejvíce ztrácí). Příběh není překvapivě až taková tupost, jak by se čekalo (možná je to i škoda). I tak je ale jisté, že ten film vznikl pouze proto, aby si jedna generace mohla nostalgicky v kině zavzpomínat. Pro někoho málo, pro mě potencionální srdcovka. P.S. Scéna v kostele je maximálně využitá – kultovní status zaručen. (18.08.2010)

Paradoxně to mělo být ještě o stupeň tupější a přímočařejší. Filmu vysloveně škodí snaha o sofistikovanou motivaci doživotního zabijáka, který si chce zachránit alespoň kus své prázdné duše. V Rambovi IV ji Stallone utopil v krvi a buldočím tahu na branku, tady se s ní film potýká a má problémy divákovi vysvětlit, proč jsou postavy tam, kde jsou a proč dělají to, co dělají. Chtě nechtě tak The Expendables vypadají jako nesourodé testosteronové akční skeče a slabikář "meta-filmových" hlášek (čím víc znáte mapu 80. let, tím víc si je užijete). Akce je solidně fyzická, na můj vkus ale místy zmatečná – zas ty pokusy o "greengrassovskou" kinetiku – a uspěchaná. Navíc tu chybí ten potřebný osmdesátkový drajv ve stylu švejkovského "zabili jste mi strýčka, tak tady máte přes držku". Abych se ale zbytečně nekabonil – bavil jsem se dobře, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že Stallone nepřekočil magickou čáru a nespadl do té retro řeky úplně. Občas jakoby se do ní snažil zbytečně "vkecat", když je potřeba vykopnout dveře. Proto váhám, zda tu 4. dám / nedám. (11.08.2010)

70%. Nedochůdče, které člověk musí mít rád. Parádně koncipovaná ozvěna osmdesátek, která je ale až příliš moderně, nebo spíš průměrně natočená. Radši než změť rychlých střihů a velkých detailů bych uvítal stylovější rukopis Donnera, McTiernana nebo jiné kdysi režírující vykopávky. Testosteronových radostí je tu ale i tak požehnaně. Dvojka by bodla. (24.08.2010)