Domov šedých motýlů

Očakával som o niečo silnejší snímok, ale navzdory všetkým svojím mínusom dopadla táto fínska drama relatívne fajn. Každý herec podal vynikajúci výkon, príbeh je originálny a do diania filmu dobre ladí obstojná hudba. Technická stránka je takisto celkom znamenitá a vo finále ma film vôbec nesklamal. Celkový dopad trochu strháva nedokonalý scenár, slabší úvod a trochu nedorobený, nedostatočný záver. Ale je to fajn. (19.08.2018)

Tíživé drama v kolonii psychicky narušených opuštěných mladých delikventů (Juhaniho odkrývání traumatu z dětství mi silně připomínalo podobně postupně odkrývanou scénu z Catch-22), kde sem tam probleskne trocha optimismu: kočky, bourci, ženy... Tolikrát zmiňované kouzlo pochmurné atmosféry severských filmů od Islandu až po Estonsko je téměř hmatatelně přítomno i zde. Kdepak ho seveřané berou? Příroda? Mentalita? 80%. (10.04.2011)

Další důkaz toho, že Seveřani psychologická dramata jednoduše umějí. A finský Domov šedých motýlů sem po právu patří. Jedná se o příběh čtrnáctiletého Juhaniho, který je svým otcem poslán do dětského domova na malém ostrově, kde sídlí pouze ředitel, jeho manželka a dvě dcery, hospodyně a osm dalších problémových jinochů. Juhaniho pronásledují traumatické zážitky z dětství, kdy byl svědkem rodičovských hádek a smrti mladšího sourozence. Mrazivá atmosféra, výborná kamera, nádherná hudba a především vynikající herecké výkony představitelů chlapeckých rolí jsou zárukou toho, že na Domov šedých motýlů jen tak nezapomenete. Jen se připravte na to, že to s vámi řádně zamává. P. S.: Jen je velká škoda, že zrovna tento film se nedostal na velká plátna, to už by ten zážitek byl absolutní. (15.09.2009)

Severské snímky o napravování zlomených chlapců určitě stojí za vidění a Domov Bourců morušových (ten český překlad názvu je hrůza) je jedním z nich. Vše postupně graduje, vše se dozvíte v pravou chvíli. Není tu místo na sentiment, ani na lepší časy. Zkrátka se smiř a hoď to za hlavu. Ono v životě ani nic moc jiného dělat nejde. Vynikající duchaplný a strastný film. 80% = 4/5 (19.06.2014)

Bavilo mě pozorovat trojici hlavních postav a postupné odkrývání toho, kdo z nich je vlastně opravdu duševně narušený. Když pak jedna z nich z nich pronáší závěrečné explicitní poselství, působí poněkud nesvéprávně, neboť má ambice stát se novým Donem Quijotem a také si v podstatě protiřečí...Výjimečně mi nevadila ani (mírná) melodramatičnost filmu (ustanovená především hudbou), neboť s ní bylo nakládano citlivěji než je obvyklé, a tak nebylo potřeba rozčilovat se nad citovým vydíráním. A NEDOPRUČUJU SLEDOVAT S DABINGEM, protože to chvíli trvá než si zvyknete na typy hlasů. Ty se k většině chlapeckých postav vůbec nehodí, jelikož je dabují dospělí. (14.11.2010)