Anata o wasurenai

Film má občas pěkné momenty, sice ne úžasné, ale má, bohužel jich není moc. Snímek vyloženě trpí přílišnou délkou, takže to má za následek, že vás přepadá nuda. Film také obsahuje příliš mnoho klišé, což není vůbec špatně, jenže to dohromady vůbec nefunguje, k tomu si přičtěme často ne příliš dobré výkony a s tím spojenou, řekněme, "umělost" scén. Celý film jsem bojoval s tím, jestli je tohle čistý průměr, nebo lehký podprůměr. Když tu vidím od některých 5 hvězd, tak mě běhá mráz po zádech, protože tohle není žádný výjimečný film, a i po scénách, kde hraje hlavní roli Japonsko, zmínění o Ericu Claptonovi a možná i trošičku "umírací scéna" hlavního hrdiny, tak není dále o co se pozitivního opřít při hodnocení, které by film vyneslo tak vysoko. Takže já říkám, že tohle je další vyloženě hodně přeceňovaný film, neboť nemám absolutně žádnou chuť nebo náladu si ho pustit znovu, celý děj byl na pár výjimek nazajímavý. Za mě 40%. (08.03.2010)

Nevýrazné, to je asi ten nejlepší výraz pro tento snímek. Film nakousne opravdu mnoho témat i žánrů a řekl bych i dosti chaoticky přebíhá od jednoho k druhému, ale všechny ty střípky působí nezajímavě a nedotaženě, chybí jim hloubka a tak celý obsah jen prolétne kolem vás - tedy prolétne - vzhledem ke stopáži se spíše procourá. Samotný závěr to celé ještě více kazí, zajisté by se našel realističtější důvod a provedení jak danou situaci navléknout aby to divák zbaštil. (08.01.2017)

Výborné propojení Korey a Japonska. Samozřejmě spousta klišé, bez kterých by ten film přece jen nebyl ono. Možná mě trošku iritovala postava Su-Hyun, jakožto korejský idol (odsloužená vojna, student, krasavec, nadaný muzikant, sportovec, bezchybná rodina, vlastenec), ale co, bylo to fakt pěkný : ) Musím podotknout "oppa" z úst Japonek... skvělá vsuvka : ) (26.01.2010)

Tento kórejský film sa príbehom zdal byť emočným drvičom, no opak je pravdou. Film, v ktorom sa prelína kórejská a japonská kultúra by som s čistým svedomím nazval skôr japonským ako kórejským. Riedky dej v takmer 2 hodinovom filme nemá veľmi čo ponúknuť. Kým stihne k nejakej love story dôjsť, je všetko zmarené. O nejakom zblížení s rozhádanými rodičmi sa tiež baviť nemusíme, táto linka príbehu nedostala taký priestor. Náš hlavný hrdina iba akoby bezcieľne putoval ulicami, občas navštívil členov kapely, pokúsil sa zblížiť s Japonkou, aby sa potom vrátil do Kórei a potom znova do Japonska...Letmo pozriem na hodinky a zisťujem, že film o 20-30 minút končí a ja stále neviem o čom to je. Tragický záver iba potvrdil moje slová. Slabý účinok na city vo filme, ktorý sa one asi dosť snažil, no zabudol pri tom na to najdôležitejšie - vyrozprávať nejaký príbeh. J som tu žiadny nenašiel. Prvý priemerný kórejský film po veľmi dlhej dobe. 60%. (12.04.2014)

Korejského šviháka na studiích v Japonsku, který se tam zakouká do roztomilé Japonky, jsme tu už dříve měli v melodramatu Virgin Snow, taktéž v japonsko-korejské koprodukci. 26 Years Diary je podobně zdařilý a také v něm hraje prim japonský feeling. V romantické a dramatické koncovce však přebírá otěže typicky sladkobolný jihokorejský doják doprovázený pomalým popovým cajdákem. A ne že by tomu bylo špatně... Nemůžu se ale ubránit dojmu, že kdyby snímek skončil "oppa" scénou, byl by o stupeň lepší. Ale i tak tu máme velmi milé melodrama s rozkošnou japonskou dívkou, pěveckým projevem se podobající populární japonské zpěvačce Ami Suzuki. (28.02.2010)