Na cestě

Další s cestopisných dokumentů, Tentokrát nás provází Bartoška a Donutil. Dalo by se říct, že cestománie nastavila určitou laťku a ostatní se jí snaží kopírovat, někdo věrně, jiný líp či hůře. Tady si myslím je to hodně podobné a hlavně pořád je to zajímavé a vždy se rád podívám. Hlavní protagonisté jsou slušně vtipný a spíš se nám snaží vtipně něco říct než za každou cenu být vtipný. (31.01.2009)

I když se nabízí srovnání s obdobnými pořady, nerad bych se do něj pouštěl. Myslím si, že „Na cestě“ totiž má svojí vlastní kategorii. Taková malá krátkometrážní oddechovka, kterou si občas pouštím před spaním místo Simpsonů. Navíc je mi velmi sympatický komentář pánů Bartošky s Donutilem. Nevím co víc dodat, pro mě příjemné pohlazení pro moji cestovatelskou duši… (24.11.2009)

Z té nepřeberné spousty cestopisů, co na televizních obrazovkách běží, jde o počin, který nejenže velmi výrazně zaostává, ale je vyloženě špatný. Celkové pojetí je natolik povrchní, nedokáže vtáhnout ani do těch nejlákavějších zákoutí světa, místo toho se zřejmě soustředí na rádobyvtipné a žoviální šišlání pánů Bartošky a Donutila, které má být s největší pravděpodobností i vtipné. Hezké kousky světa tam vidět jsou (ještě aby ne), ale tady nehodnotíme krásy světa, ale zpracování, s jakým je to převedeno na obrazovky. Proto dávám odpad, přestože se občas podívám. (14.03.2018)

Cestopis, který bude nejvíce po chuti důchodcům. To divadlo se straight manem si možná mohli Donutil s Bartoškou odpustit, je ho tam v takovém množství, že seriálu na vtipnosti ubírá. Jinak vizuální provedení velice povedené a zajímavé. Pokud nemáte alergii na mentorismus (paradoxně mezi herci stejného věku, ale tímto způsobem na diváka před televizí přednes zdejšího typu působí), informační hodnota je slušně bohatá. Když to tenkrát pokrylo nějakou tu školní hodinu, nešlo vůbec o ztrátu. (13.09.2021)

Jelikož nejsem vládcem času, nesnáším dlouhodobé kodrcání dopravními prostředky a poněkud pohrdám upřímnou vírou v peníze, tak jedinou mou možností k poznání světa se mi jeví příležitost jednou týdně si na půl hodinky zagaučingovat u pohodového cestopisu a pak si na mapě zakřížkovat místo, kde už to znám. Kde já už všude nebyl. (13.07.2011)