Rango

RANGO není animovaným filmem pro dospělé jenom proto, že si nebere servítky a obsahuje velkou řadu narážek na jiné mediální texty, ale hlavně z toho důvodu, že počítá se žánrově sběhlým a na určité formální konvence navyklým divákem, což je věc, která přichází s přibývajícím věkem. (Vše je motivováno transtextuálně, a tak je poněkud nesmyslné vytýkat, že "tohle jsme viděli jinde".) Ačkoliv může být představa dítěte, které se svého rodiče dožaduje vysvětlení, co to je paradigma, zábavná, poukazuje na to, že k plnému docenění jednoho z nejlepších animáků vůbec je nutné pochopit, o čem vypovídá, a porozumět přitom prostředkům, které k tomu využívá. Jde totiž o pozoruhodné dílo nejenom z hlediska animace, která je nezvykle fotorealistická (práce ILM a konzultace Rogera Deakinse k tomu nebývalou měrou přispěly), ale i co do žánru a dobového významu. Vypráví se zde totiž o tom, že je třeba nastolit nové paradigma, protože se anomálie nakumulovaly, což mělo za následek vychýlení světa z daného řádu - ekonomické jistoty (peníze zde nahradila voda). Je tak nutné se přimknout k tradičním mýtům a vzorcům, které jsou součástí každého správného campbellovského vyprávění. Na to se v obdivuhodně sebereflexivním díle upozorňuje nejenom volbou hlavního hrdiny s tisíci tvářemi (jde o chameleona), ale i přítomností vševědoucích - a ne tak úplně spolehlivých - sovích vypravěčů a okázalým upozorňováním na konstruovanost světa zviditelňováním rámování apod. Zatímco OPRAVDOVÁ KURÁŽ bratrů Coenových je westernový milník, který v podobě biblického podobenství pojednával o tom, že došlo ke změně paradigmatu (podoba klasického westernu je mrtvá), RANGO ve své reflexi postklasického westernu (nejenom toho spaghetti, ale i acid a dalších typů) oroduje za navracení postklasické podoby žánru. (30.03.2011)

Mám právo alespoň na jeden film v roce, který nepochopím. A bohužel to vyšlo na film Rango. Přitom všechno u filmu funguje. Animace je dokonalá, vtipy rozesmívají, dobrodružství se odvíjí, napětí graduje, láska vykvete, odkazy na klasiky žánru fungují, příběh zajímavě roztříštěný, zlo prohraje a dobro vítězí. Jednotlivé ingredience jsou fajn, ale film Rango na mě působil dojmem, že někdo tyto ingredience hodil do mixéru a udělal z toho jakousi kaši. Možná tato kaše časem vykvasí a přemění se v něco dokonalejšího. Zatím jsem k tomu dost skeptický. Chvílemi to byla docela nuda. A teď váhám mezi lepší trojkou nebo horší čtyřkou. Dobře, dávám čtyři. Rozhodl o tom malý moment ve filmu, kdy tvůrci odkázali na oblíbenou "dvojku" z filmu Strach a hnus v Las Vegas, kdy se silnicí hnal cadilac s novinářem Hunterem Thompsonem a jeho přítelem Gonzem. Pro něž musel být chameleon se smajlíkem místo hlavy připlácnutý na jejich přední sklo něčím strašným v jejich drogové schíze, zvlášt když projížděli uzemím zvaném "bat country". (11.07.2011)

"Nikdo nemůže vystoupit ze svého příběhu." Hyperaktivní Rango hýří energií, kaleidoskopem pestrých rozmanitostí, rozpoutává ohňostroj vtipných situací – zase jeden vysmátej… a nabízí i lákavou ochutnávku ohnivého nachos. Gore Verbinski sází na detail a grafiku, čímž dělá z Ranga výjimečný animák. Samozřejmě s nemalým přispěním Johnnyho Deppa:-) Ale jak je pro mě typické… a s oblibou se vydávám proti proudu… vybírám si právě zavrhovaný český dabing. A tím tento výřečný chameleon s hlasem Ondřeje Brzobohatého získává působivou slovanskou hravost – jasný, musím splynout. (26.11.2011)

Naprosto neuvěřitelný film, který je unikátní jak svou technickou stránkou, tak stránkou obsahovou, která v podstatě rezignovala na dětskou líbivost a předkládá nekorektní, depresivní, pokřivený, místy docela zvrhlý a především naprosto parádně psychedelický western (Verbinského haluze žeru, i když ve třetích Pirátech dost nekorespondovaly se zbytkem). Animovaný film tak došel na vrchol svých možností a je vlastně příjemným paradoxem, že u toho nebylo ani jedno z vrcholných animačních studií, natož pak obligátní 3D... - My jsme komedianti! - Homodevianti? Dyť je to v sedmi státech zakázaný! (20.03.2011)

Na tohoto ještěra jsem se už nějakou dobu moc těšil, hlavně proto, že westerny mám rád a to hlasové obsazení vypadalo bezchybně. A po včerejším zhlédnutí musím napsat, že už strašně dlouho jsem si u animáku takhle nerochnil. Ranga si užijí především lidé, kteří již mají něco nakoukáno (hlavně již mnohými zmíněné spaghetti westerny od Leoneho) - ti se totiž budou smát téměř u každé druhé scény, stejně jako já. Film jsem viděl v originále a opravdu bylo slyšet, jakou práci si dali herci (Johnny Depp nadaboval Ranga geniálně). Po skončení filmu jsem uvažoval, kdy naposledy jsem viděl animák, který je tak jiný než ostatní a okamžitě mě napadl Fantastic Mr. Fox, zřejmě největší animované překvapení roku 2009. Takže dá se říct, že pokud se vám líbil Rango, bude se vám líbit i Fantastic Mr. Fox a naopak. Já jsem byl naprosto spokojen a doporučuju tento film každému, pro koho pojem "western" neznamená jen nudu. P. S. Cameo westernového Boha bylo dokonalé, jen by mě zajímalo, proč měl hlas Timothyho Olyphanta a ne však vy víte koho? P. S. 2. Během filmu mě několikrát napadlo, kdo dělal k tomuto animáku tu geniální hudbu, která jednak vzdává hold otci westernové hudby Morriconemu a jednak si i (částečně) jede podle svého. A nebyl to nikdo jiný než Hans Zimmer, Bůh newesternové hudby. (25.06.2011)