Kráľ Drozdia brada

Na pomery rozprávok veľmi vyspelý počin. I napriek tomu, že v centre príbehu ostáva morálne ponaučenie o náprave namyslenej a bezcitnej princezny je svet v ktorom sa dej odohráva špinavý a tvrdý. Čerti a iné nadprirodzené bytosti majú vstup zakázaný, držíme sa pekne pri zemi. Toto je dôkaz, že k rozprávaniu kvalitného rozprávkového príbehu nie sú potrebné žiadne kúzla a čary. Príjemné prekvapenie. 7+/10 (27.12.2019)

Viděla jsem tuto pohádku poprvé a zklamaná jsem nebyla. Ačkoli nejsem fanynka Lukáše Vaculíka, tady mě mile překvapil. Své role se zhostil velmi dobře. Líbíla se mi i výprava a obehraný, leč povedený příběh o napravené princezně. Možná bych zvolila jinou hudbu, než jak ji představil Jiří Stivín. Je sice hravá, ale málo romantická - a to by této pohádce opravdu prospělo, protože svým žánrovým zařazením (tedy romanticko-dobrodružná) tak trochu předběhla svou dobu. Pohádce bych také vytkla trochu nezvládnutý konec - dlouhý, nudný a v závěru jen krátký pohled na šťastnou dvojici... 63%. (27.12.2008)

Řekl bych, že přesnější název by byl třeba "Žebrákova princezna" jelikož v této pohádce jde primárně právě o princeznu a její charakterou proměnu. Děj je teda hodně průhledný, a řekl bych, že hlavní pointu dokáže odhadnout i malé dítě, ale tvůrci tady podávají hned několik zajímavých morálních a výchovných pravd, které to dokážou udělat zajímavější. Podobně, jako všechny tyhle osmdesátkové koprodukční věci, tak i tady to má takovou specifickou - ponurou atmosféru, která tomu dává něco navíc, ale zase tomu ubírá takové to naše typické pohádkové kouzlo. (31.01.2023)

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Není to Jan ale Michal perfektní zpracování remarku o Pyšné pricezně tam byl zahradník tady je Michal herci skvělí Stivín taky . Díky tomu že mám skoro všechny pohádky na dvd po x tém shlédnutí mě vždycky potěší. Tak jako Pyšná, S hvězdou ,Anděl Páně je jich tolik, ale pokud máte srdce dítěte tak Vás musi nadchnout, opustě běžný hnusný svět a ponořte se do kteréhokoli filmu a možná Vás všechny filmy potěší jako mne. Zdraví Vás starý děda, kterého baví svět filmu i dnes 1.9.2019 i dnes 5.5.2o2o :-) i dnes 28.12.2O2O dnes taky 29.9.2021:-) (06.07.2011)