Kráľ Drozdia brada

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Moje nejoblíbenější slovenská pohádka. A to nejen kvůli krásné princezně, ale pro svoji "inakosť", odlišnost od jiných pohádek. Vlastně to ani není pohádka, ale příběh. Myšlenka hry s komedianty je v našich pohádkách ojedinělá. Líbí se mi hudba, líbí se mi typická slovenská krajina (tipuji Váh, Strečno). Právě jsem viděl na Primě, poslouchat český dabing bylo hrozné - v slovenštině mnohem lepší - hlavně princ/žebrák mluví úplně jiným hlasem! (12.04.2009)

Budovatelská pohádka o tom, že práce šlechtí: příživníci zaslouží leda opovržení a do tepláků nebo vykopat za hranice. Pokud je ovšem příživníkem hezká, rozmazlená princezna, která splaší hormon pohlednému aristokratovi, pak má dotyčná naději, že se jí dostane důkladné terapie a ještě z ní bude ochotný, pilný, skromný, zkrátka ukázkově platný člen socialistického království. Zdejší souhrné hodnocení 65% sedne jak macatá prdel na trůn. (01.10.2012)

Lehce naivní pohádka s kouzelnou atmosférou, která tak nějak trochu víc než jiné pohádky moralizuje, poučuje a vychovává. Ale vcelku příjemným způsobem aspoň si člověk odpočine a připomene, že láska a dobro je to nejdůležitější na světě, pak se probudíte - no a je tu realita. Co myslíte zvítězí dobro? 70% (17.11.2009)

Tuhle pohádku mám opravdu ráda. Nekouzlí se tam, nešermuje, není tam ani jeden drak. ALE - výkony herců jsou příjemně civilní- a to i " křoví", nikdo se nesnaží být ´ pohádkový´ za každou cenu a výprava je víc než pěkná( navíc sjednocená ve stylu, což není vždy samozřejmostí). Že je děj jednoduchý? Ale děti, líp než překombinovaná slátanina alá narvat tam toho co nejvíc, ať si tam najde každý něco. A i když je tempo pozvolné, nenudím se. Ne vždy je radno pádit a spěchat. A další plus je zde tolikrát vyzdvihované " chladno-šedivé" vyznění. A to je moje srdcovka, za to bod navíc. (25.12.2012)