Sucker Punch

Pravděpodobně existuje docela dost pornofilmů s lepším scénářem i pohlednějšími herečkami, ale těžko mají tak rozpustilého režiséra. Snyderův vlhký sen maskovaný za girl power poselství ovšem svou přepálenost nikdy nesehraje tak přesvědčivě, abyste poznali, jestli si z vás dělá legraci nebo to myslí vážně. Báječné řemeslo bez špetky osobnosti tak začne nudit už po dvaceti minutách, kdy se přejíte zpomalovaček i opulentně béčkových dialogů. Co dělat zbylou půldruhou hodinu? Tupé zírání na spoře odděné striptérky s tunou líčidla, ovíjející se kolem kulometů a nepřátel na parní pohon ještě nikdy nebylo nudnější. A to k tomu přitom Scott Glenn jako guru/DJ/autobusák pouští tak hezké pisničky. (23.03.2011)

Aha, tak právě jsem se tady dočetl, že komu se tenhle film líbí je retard, dvanáctileté hovádko, sexuálně neukojený a já nevím co všechno. Joo tohle mám na samozvaných vodbornících chodící na novinářské premiéry nejradši, kdo film vnímá jinak než oni je dvanáctileté hovádko a hotovo, ale ponechme tyhle rádoby vodborníky jejich trapnému osudu a vrhněme se radši na film, protože ten si to zaslouží. Zack si udělal film po svým a nesnažil o nějakou načančanou pochoutku a už to samo o sobě je mě neskutečně sympatické. Za vizuálně hudební stránku by si Zack zasloužil dvouměsíční pobyt na Bahamách s all inclusive navrch. Úvodní scéna je už po prvním shlédnutí můj doživotní mazlík. Samotná pointa v kontextu s koncem filmu byla nádherná a hodně mě rozmixovala. Fantazijní část, ze mě udělala alespoň na pár minut malýho Jardu, který taky v dětství bojoval s draky a vůbec mu jeho myšlenky často utíkaly do mnoha nekonečných příběhů. A, ano holky se mě líbily, nevím co je na tom špatnýho, to udělat tímhle lacinějším sexy způsobem. Film zkrátka dělal chlap, chlap s velkou fanataziji za kterou se nestydí a takovej člověk je mě 100x milejší než zdejší kinder-elite, uražející lidi s opačným názorem a vysmívající se v podstatě všemu co zavání sic patosem, ale upřimným patosem. Jedno z nejpříjemnějších kinopřekvapení roku 2011. P.S. Taky by jste si přáli vidět jak Babydoll tančí ? Já hrozně :-) (06.04.2011)

Zack Snyder nás poněkud nabubřele vtahuje do světa, kde místo pravidel logiky, platí nejasná pravidla jeho vlastní, přičemž není dovolené klást jakékoliv otázky. Sci-fi / fantasy, nebo lépe řečeno jakoukoliv dějovou rovinou se nemá smysl vůbec zabývat, vše slouží jako vratká a nepříliš plodná půda pro eye-candy záběry a vizuální orgie - je tohle nová forma kinematografie atrakcí? Interpretace "snu uvnitř snu uvnitř reality" se nemá o co opřít, film nic nevysvětluje, ani nenazačuje, jde mu jen o to jedno - akční scény. Ty jsou velmi působivé, stylové a nehledě na povrchní teen zaměření, jsou i opravdu kvalitně natočeny. Ovšem to je jen třetina filmu, co ten zbytek? Neměl místo Baby Doll původně úřadovat Steven Seagal? Sucker Punch je jen sezóní a nepříliš chutná jednohubka typu Tron Legacy, která má jediné štěstí, že se u ní, na rozdíl od Trona, dá vyhonit. 5/10 (26.06.2011)

Zack Snyder je pro mě designový režisér. A stejně, jako je rozdíl mezi designem a uměním, je rozdíl i mezi mizanscénou se skutečnými vnitřními vazbami a tím, co je u Snydera dokonalý plakátový fetiš. Který si ovšem tady krásně dvojsečně rozumí s tématem. Jen mám pocit, že Snyder si tentokrát moc nerozumí s divákem. (05.08.2011)

Snyder má očividně rád nespolehlivé vypravěče, videohry, kabarety, léčebny a girls with guns. Materiálu na tři filmy, vše ale spatlal dohromady tak, že už to není hlavní hrdinka, komu se akutně hrozí lobotomií. Z hlediska relevantnosti dění má Sucker Punch tak 10 minut. Tři roviny filmu jsou nepromyšlené, nekoherentní, nijak nevycházejí ze základu a parazitují na něm v absolutní neochotě čehokoli se vzdát. Existence „bordelové“ a „videoherní“ nadstavby neospravedlňuje nějaký prvek v základní rovině nebo Snyderova snaha charakterizovat hrdinku pomocí její fantazie; Snyder prostě chtěl mít ve filmu jisté věci, logika jednoho konkrétního prostředí mu ale neumožnila je zapracovat, proto je šoupnul jinam bez ohledu na to, co to udělá s narativní logikou. Tři roviny navíc stojí samy o sobě, neobohacují příběh, postavy, ani sebe navzájem a vše spíš zamlžují a znejasňují (jistě dává smysl, aby Blue v bordelové rovině jakožto boss střílel prostitutky, je ale reálné, aby měl stejnou moc v rovině reality jako pouhý zřízenec? A jsou ony holky skutečně mrtvé? Upoutává Babydoll pozornost kunčaftů tanečky i v základní rovině? A ne-li, tak jaká je jejich obdoba? A jaký je vztah Babydoll a Bluea, který dává opět smysl jedině v bordelu?) Dále je logicky nemožné, aby dvě nadstavbové roviny byly fantazií hlavní hrdinky na druhou: 1. je škoda, že Snyder trochu nerozvedl, proč má malá holka potřebu snít o psychiatrické léčebně coby o kabaretním bordelu, z kterého kolegyně zachraňuje tak, že vrtí prdelí. 2. postava ukotvená v 50. letech jistě nebude sdílet fantazie dvanáctiletého geeka z 21. století. 3. objektivní věci jako mentor nebo smrt postavy nemohou být snem. Nedíváme se ergo na fantazie Babydoll, ale na Snyderovy, které mají nahradit nemožnost věrohodně zprostředkovat kouzlo Babydolliných tanečků; prostě musíme věřit, že jsou stejně "cool" jako vycizelovaný pastelový vizuál (který je, dodejme, kvůli naprosté nezranitelnosti hrdinek nudný k uzoufání). Se sterilní a fetišistickou čumilskou estetikou nelze Sucker Punch popsat jako girl power; je to ryze mužská fantazie. Smutné je, že kdyby se Snyder vykašlal na léčebnu, spolehl se jen na bordel a skutečně pracoval s hlavní hrdinkou a její fantazií, mohl to být jeho nejlepší film. (26.03.2011)