Vražedná stěna

Zacatek filmu krasne predstavuje atmosferu nacistickeho Nemecka ve 30. letech. Pohledy na Alpy a horska mestacka jsou nadherne. Herci podavaji sympaticke vykony a minimalne pro laiky i zabery ze zdolavani Severni steny pusobi verohodne. Chapu, ze tvurci chteli filmem oslovit sirsi skupinu divaku, nez jen horolezce, ale osobni vztah mlade zurnalistky k horolezcum filmu na nicem nepridal. Bohuzel..., jinak by filmu nebylo moc co vytknout. (04.11.2014)

Něco z historie +++ EIGER (3970 m. n. m.), nejvýchodnější vrchol masivu Jungfrau ve Švýcarských Alpách. Severní stěna (1800m převýšení) je jednou z největších evropských stěn a také jedna z nejobtížnějších a nejnebezpečnějších (padající kamení, led, špatné počasí, hodně obětí => Mordwand). První výstup na Nordwand uskutečnili Max Sedlmayr a Karl Mehringer v roce 1935, ale hora si vybrala první oběti. Stěna byla zdolána až v roce 1938 rakousko-německými horolezci (Heckmair, Vörg, Harrer, Kasparek). Horu Eiger zdolali jako první Švýcaři Almer a Bohren a Ir Barrington 11. srpna 1958. +++ Film popisuje přípravy a výstup na Eiger v podání Andreas Hinterstoisser a Toni Kurz v červenci 1936. Už od začátku mě film pohltil svojí atmosférou 30. let a krásnou a drsnou přírodou. Při sledování mě mrazilo zimou, protože si nedokážu představit takové ledové podmínky. Neamerický styl je prostě více reálnější a v tomto případě až tak, že zamrazí. Super herecké výkony, vynikající masky (hlavně omrzlé obličeje vypadali až hrůzostrašně). Film nemá hluché místo a do půlky jsem uvažoval o 5*, ale ta druhá už neměla takový spád (to ale neznamená, že byla horší). Nakonec dám 4*, které ale představují 89%. Nejlepší horolezecké drama, lepší jako K2, které jen dokazuje, že evropská tvorba je na vysoké úrovni. (07.06.2010)

Kdo je proboha ochotný tohle absolvovat ? Kór v takových dřevních podmínkách. Hlava mi to nebere o to víc, že vrchol Eigeru byl slezen skoro o osmdesát let dříve (pravda jinou stranou, ale to je pro mě detail) a navíc vede do půlky hory železnice. Buď jak buď, bylo to pořádné drama, u něhož jsem občas ani nedýchal. Nordwand působí extrémně realisticky, což je na začátku skvělé, později možná i trochu nepříjemné. Až jsem si říkal že tam ti chudáci doopravdy trpí zavěšení někde na těch širších prádelních šnůrách. S přehledem nejlepší horolezecký film co jsem viděl a neztratí se ani v konkurenci klasických životopisných dramat. (27.05.2014)

Filmy o horolezectví mi nic neříkají. A to není ani první ani druhý pokus. Ať je to třeba animák, nebo ať jen 5 lidi mele v místnosti o horolezcích. Ať je to třeba scifi s ufonem, nebo ať je to z pohledu jejich rodičů, kteří trpí u rádia, ale ne stejný příběh na pošedesáté. Podle šablony. Od půlky trpíme, čekáme na random počet mrtvých a zraněných, nakonec jsou hrdinové. Nazdar. Jsou filmy, které mne nudí, filmy, které mne zklamou a pak filmy, které mě neskutečně ničí. Což o to, kvality bych našel..ale jeden pocit vládne všem, jeden jim všem káže. (21.02.2012)

Potom, co jsem strávil Sedm let v Tibetu, jsem byl celej žhavej pustit si nějakou pecku fakt o tom horolezectví. A můžu rozhodně říct, že jsem měl při volbě šťastnou ruku. Já v tom "ohrané dejové klišé" nevidim, ale možná je to tim, že tenhle žánr nemam zrovna nakoukanej. Ale i samotný převedení skutečný události do filmu považuju za velmi zdařilý a rekonstruktivní (ehm) a tudíž jestli je tenhle film klišé, pak je i realita klišé. Horolezecká část je filmařky dost atraktivní, bez (očividných) digitálů, fakt paráda! Příběhová část nehraje (naštěstí) podstatnou roli, jedna podivná love story + všudypřítomný narážky na to, že "ne všichni jsme byli zapálení nacisti". (85%) (13.10.2015)