Dospělost

Na tento film som sa adekvátne tešil, nakoľko prvá časť (viď tu) sa mi, napriek niekoľkým výhradám, vcelku pozdávala. No a že to dopadlo fajn, tak tomu nasvedčovali aj vskutku pozitívne hodnotenia u mojich obľúbených užívateľov, ktorí danú snímku videli. V komentároch vyjadrili, podobne ako aj zopár ostatných, že oproti Kidulthoodu to je akési vyspelejšie, dospelejšie, no a taktiež aj lepšie celkovo. Nuž, za seba musím povedať, že s týmito tvrdeniami nie tak úplne súhlasím, ak tak len čiastočne. Vyspelejšie to možno bolo po stránke príbehovej, ktorá sa tentokrát predsalen tak nejak stabilizovala, už to nie je len také bezduché pobehovanie tínedžerov kade-tade (hoci aj na to sa pozerať dalo, malo to svoje čaro), postavy tentokrát už majú vlastnú zodpovednosť atď... A navyše to už, oproti "jednotke", nebolo tak roztrieštené, sústredilo sa to na menší okruh postáv, pričom tá hlavná mala zďaleka najviac priestoru. Čo naopak považujem za slabšie než minule, tak to sú napríklad dialógy, či niektoré menšie nedostatky, ktoré síce nie sú nejaké výrazné, no keďže ich bolo naozaj mnoho, tak v konečnom dôsledku tiež na celkovom dojme (a taktiež hodnotení) čo-to ubrali - mám na mysli napríklad časté (a tým pádom aj komické) nasadzovanie a zhadzovanie kapuce hlavnej postavy, občasné nelogické konania postáv, či jeden kľúčový stret v tvárou v tvár ku koncu filmu, ktorý pôsobil naozaj smiešne. A tiež si myslím, že potenciál tých spomienkových záberov spoza mreží sa dal využiť aj viac, a to oveľa. Napriek tomu si to ale našťastie zachovalo všetky kvality čo sa týka prostredia, to pôsobilo (opäť) tak nejak prirodzene drsne a špinavo. Celková atmosféra bola taktiež viacmenej fajn, no a čo ma potešilo, tak to bola jednoznačne účasť Dannyho Dyera (hoci toho priestoru mal naozaj minimum). Noel Clarke bol v hlavnej roli taktiež veľmi dobrý (oveľa lepší než po scenáristickej stránke), takže celkovo si myslím, že v porovnaní s Kidulthoodom to dopadlo tak nejak približne rovnako. Napriek tomu ale dávam tentokrát iba tri, a to za tie už spomínané nepodarky, ktorých boli naozaj veľa a pôsobili tak trochu rušivo. To však nič nemení na tom, že pozerateľné to je a čas týmto strávený nijak neľutujem, bolo to vcelku fajn. No a opäť musím zopakovať, komu sa takto ladené snímky pozdávajú, tak rozhodne odporúčam nájsť si Ill Manors. 3/5 (04.01.2015)

Oproti Kidulthoodu se dost změnilo a Sam už teď není tím zlým hochem, ale mužem, který si uvědomuje svou chybu a snaží se napravit... Příběh je tentokrát přece jen více uvěřitelný, ikdyž ten konec je až moc přitažený za vlasy, Pokračování ale jistě hodnotím více kladně než předchozí díl a to i díky povedené kameře a rozdělování záběrů... Jinak filmu dávám pět jen díky soundtracku(bylo by to za 4*), který překonává ten minulý (hlavně díky Dizzeemu a dvou peckám z jeho posledního alba Maths&English, které považuji za to nejlepší v jeho dosavadní tvorbě...) (19.10.2008)

Den po dokoukání prvního dílu, jsem s očekáváním zasedl k dílu druhému. Budu se určitě opakovat, když řeknu, že film nedosahoval takových kvalit jako díl předešlý. Nicméně ty 4 hvězdičky dám - stejně jako prvnímu dílu. Oceňuji snahu Noela Clarka, který se pustil jak do režie, tak i do hlavní role a také výkon Adama Deacona, který pouličního frajírka ztvárnil bezchybně. 70% (31.05.2012)

Film o návratu z kriminálu po 6 letech za zabití zpět na ulici, mezi gangy, kde každý dělá, co může a musí. Pokračování prvního dílu - Kidulthood. Sam (hl. hrdina) se však ve vězení napravil. Hned, jak vyjde ven, se na něj vrhne protivník s tím, že nedožije večera, protože se na něj a jeho rodinu chystají protivníci, aby pomstili mrtvého kamaráda Trifea, kterého Sam před šesti lety v bitce zabil. Sam se snaží skontaktovat koho jen jde, aby vysvětlil, že nechce problémy a je jiný, což se nedaří...Nakonec to však má happy end! No, až na to, že se těžko věří tomu, jak se drsňák Sam změnil a teď chce jen žít v míru a harmonii, je film oproti prvnímu dílu daleko víc koukatelný, není to jen o rvačkách a slovních přestřelkách, je tu i filosofický rozměr (i když - když slečna poté, co v nejlepším Samovi v posteli odmítne, filosofuje o tom, jak chtěla být v 15 velká a teď, po 6 letech, zase menší a vrátit čas zpět, no, to se moc nepovedlo), není to až tak násilně hnané dopředu, a tak se na to dá poměrně dobře dívat...Určitě to neurazí, i když žádné veledílo to asi není....Aspoň dle mého názoru. (25.07.2009)

Bastard z jedničky se po šesti letech vrací z basy, aby zjistil, že se ani na svobodě klidu nedočká. Adulthood je oproti svému předchůdci "dospělejší" a to především díky tomu, že se přestal soustředit na bezcílné, ačkoli pro někoho kontroverzní, zevlování jednotlivých (více méně nesympatických) postav a místo toho se zaměřil na v depresích rozháranou postavu Sama, který si asi musel v base i mysli zažít své, což lidi kolem budou muset teprve pochopit a sem tam s ním třeba, stejně jako v průběhu sledování já, začnou i sympatizovat. Zase jeden příklad toho, že pokračování může překonat originál. Uteklo to jako mládí. 70% (28.02.2012)