Popolvár najväčší na svete

Tak máme tu čas Vianočný a televźie opäť vyrukovali s nestarnúcimi klasikami. Rozprávka o Popolvárovi klasikou nepochybne je. Však kto už sa rád nezasníva, že i s outsidera sa stane kraľ? Kto sa rád nepozrie, že dobro zvíťazí nad zlom. Kto sa rád nezasníva, že zachráni svoju princeznú, či bude zachránená svojim princom v lesklej zbroji? Rozprávka zo starých dobrých čias a výborný Marek Ťapák. (24.12.2010)

Zatímco příběh podle klasické šablony - princezna unesená zloduchem, který měl nesrovnalosti už s otcem princezny (kvůli její matce), králův nejlepší přítel, tři princové, měď, stříbro, zlato (proč ne hliník, cín, platina, když jsme u prvků z položky kovy?), král který pochybuje o svém nejmladším, princ - nejmladší syn - pohrdaný chcípák (princ na peci na obrazovce v tom paláci vypadá opravdu divně, už proto, že v královských síních byly spíš krby než pece, moudrý rádce šašek, byl dobrý, zpracování příběh zabíjelo asi tak od páté minuty. Začala bych od toho šaška. Tak ten mi vadil. Šašek nemusí být jen veselý, ledaskde máme šaška spíš vážného až pochmurného (třeba v Devátém srdci), ale tenhle mi byl proti srsti. U princů, kteří se podle pohádkové logiky měli neosvědčit, jsem byla ráda, že aspoň jeden byl vizuálně přijatelný. Připadá mi patologické, jak je soucit princezen neustále vystavován zkouškám předhazováním chovanců Jedličkova ústavu. Navíc, ani pohádkový svět není takhle černobílý, v knihách a původních vyprávěních určitě ne. Hrdinný hrdina filmových pohádek je vždycky urostlý jak jedle, zábavný, vtipný, chytrý, statečný, zbabělec se vyznačuje vizuálem kahaua nosatého a neschopností mluvit. Princezna je krásná, jak mají princezny být. Princezna, která má ráda kameny je mi blízká, gemologie je fascinující obor. Nebyla bych celá, kdybych neřešila, co zajatá v jeskyni jedla a kam chodila na záchod (a jak to, že měla ty závojovité bílé šaty pořád tak čisté, když neměla kabelku, v níž by s sebou nosila láhev Perwolu). Souboj na konci pohádky byl zbytečný a přes detailní záběry do tváře vyděšené princezny se z toho drama vykřesat nepodařilo. O čem pohádka je, jsme viděli, abychom si ten hezký příběh užili, chtělo by to natočit znovu a lépe. Aby mě někdo nepodezíral, že jsem kritická proto, že jsem to viděla se zde vzpomínaným a zřejmě pekelným českým dabingem. Viděla jsem původní znění. Nemluvě o tom, že moje výhrady se vztahují k věcem, které by v pohádce zůstaly, i kdyby postavám místo řeči šly od pusy komiksové bubliny. (10.10.2015)

Cením jakž takž sjednocenou scénografii a kostýmy odkazující na nějaké 12. či 13. století. Scénář je ale bohužel úplně na hovno a do půlky filmu se nic neděje. Nezachrání to ani Stračinova hudba. Pohádkovosti v tom zkrátka moc není a neumím si představit reakce tehdejších dětí... jo a hlavní badass Zemetras je teda solidní joke. (27.07.2023)

Príbeh: Čo ak jediný, kto dokáže zachrániť princeznú Láskykvet je kráľov syn povaľač Popolvár? Radko je rodu kráľovského a musí svetu dokázať, že je aj plemena rytierskeho. Herecké obsadenie: na tú dobu herecké ikony ako Kroner či Muller, ktorým sekundujú mladíci Ťapák a Černý. Z môjho pohľadu veľmi dobrý kasting. Prevedenie: Jedná sa o veľmi klasickú rozprávku o hľadaní lásky, odvahy a pravdy. Vo mne rezonuje ako Vianočný evergreen a preto k nej nemôžem byť kritický aj keby sa dala kopa vecí vytknúť. Pocity: Radkova cesta za šťastím sa mi jednoducho páči a ako malý chalan som žral finálny rytiersky súboj. Keď som si to pozrel dnes už to nemalo ten akčný glanc ale pôsobilo to príjemne nostalgicky. Pridaná hodnota: Popolvár je kráľ! 70% (25.12.2023)

Zemetras bol otrasný :) Ale pre mňa je to jedna z najkrajších československých rozprávok. No veď teraz je Marek Ťapák už len "nabručený" kusisko chlapa a tu, ako Popolvár - hnusná tvár mal predsa len niečo do seba ;) Jožko Kroner tiež nesklamal a Vlado Müller hádam ani zle hrať nevie. No a pozrieť sa na Vlada Černého bez pneumatiky okolo pása (a bez otrasnej reklamy na AXA) je čosi neuveriteľné. Super! :) (24.12.2006)