Reklama

Reklama

Pacho, hybský zbojník

  • angličtina Pacho, the Thief of Hybe
Československo, 1975, 85 min

Réžia:

Martin Ťapák

Predloha:

Peter Jaroš (poviedka)

Hrajú:

Jozef Kroner, Dušan Blaškovič, Karol Čálik, Slávo Záhradník, Július Vašek, Peter Debnár, František Velecký, Milan Fiabáne, Ivan Palúch, Juraj Kováč (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Pacho Matrtaj (Jozef Kroner)  z horskej dediny Hybe je takmer v každom ohľade opakom legendárneho Jánošíka - je malý a slabý, nemá rád veľké slová ani veľké činy. Arogancia miestnej šľachty ho však donúti, aby sa zastal poddaných. Vyzbrojený podrezaným jazykom, poriadnou dávkou drzosti, prefíkanosti a smrteľne silnou pálenkou frndžalicou, Pacho vyhrá súboj o miesto zbojníckeho vodcu. Napokon, nebolo až také ťažké poraziť skupinu neohrabaných konkurentov. Pod jeho vedením sa zbojníci okamžite preslávia. Chýr o Pachovi sa dostane až do Viedne k samotnej Márii Terézii (Slávka Budínová), ktorá - podobne ako grófka Erdödyová (Ida Rapaičová) - považuje zbojníkov za veľmi príťažlivých chlapov. Preto vyšle do Pachovej skrýše v horách svoju armádu, aby zbojníkov priviedla na viedenský dvor. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (172)

Brano 

všetky recenzie používateľa

Výborný Kroner a Labuda st., ale inak to už v dnešnej dobe nestojí za veľa. Je to taký slovenský ľudový film, alebo skôr paródia na vtedajšiu šľachtu. Zopár dobrých hlášok, scén sa nájde, ale musíte mať na takýto typ filmu náladu, ak si ho chcete pozrieť. Mimochodom ten záver mi prišiel vždy trochu čudný. ()

Krt.Ek 

všetky recenzie používateľa

Pacho, hybský zbojník, bohatým bere, na chudé se... ehmm... kašle, stejně jako ostatní loupežníci začínaje Lotrandem, Babinským konče... Občas diváka rozesměje, a když ne on, tak Marián Labuda jako Erdödy zaručeně, avšak co z tého, když samotný film už nedokáže soudobému diváku nic říci... Kedysi mohl působit jako prevence, člověk měl možnost uzřít, jak takový loupežník, strašný lesů pán, skutečně vypadá, ale dnes?! Novodobí bandité a pobertové vyměnili své typické hávy za smokingy, pistole a nože za propisky a lejstra, a rozeběhli se nám do kuloárů Poslanecké sněmovny, Senátů, na ministerstva a obdobné instituce, kde se rozhoduje o nás bez nás... 55% ()

Reklama

duddek 

všetky recenzie používateľa

Kde sú Hybe? No přece ve východní části Liptovské kotliny, v údolí Hybice a Bílého Váhu. ;) Ale to jen tak na okraj. Ač Pacho (staršího zbojníka aby pohledal) dělá svému řemeslu spíše medvědí službu, je oblíbený i obávaný (pošlou pro něj až z rakousko-uherské metropole Vídně). Aspoň u těch filmových postav. Na mě velký dojem neudělal. Takhle zesměšňovat zbojnictví, to se přece nedělá. ;) ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Jediné, co mě lehce sere je menší jazyková bariéra, kvůli které se mi nepodařilo patřičně vstřebat všechny hlášky, které zde lítají jako z kulometu. Je to zkrátka film, který si užijí především naši slovenští bratři a sestry. Nicméně, hlášky které jsem vstřebat dokázal, byly fantastické. Pobavil jsem se mnohem víc, než jsem před zhlédnutím očekával. Velice svižný a úderný snímek, ve kterém nenarazíte na hluchá místa. Stále se něco děje a je to skvělá pokleslá zábava, která dokonale paroduje zbojnické snímky minulosti. [80 %] ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Tenhle dnes již kultovní film stojí především na souznění děje s hudbou Svetozára Stračiny, která jede téměř nepřetržitě celou dobu stopáže a utváří tak dohromady neoddělitelnou součást. Parodující linka nemusí sednout každému, ale díky zmíněné hudbě funguje výtečně. Jako malému se mě Pacho přeci jen líbil více, to však nic nemění na tom, že v rámci slovenské kinematografie to je unikát a krom toho i krásná kostýmní stylizace. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (19)

  • Na tvorbe scenára spolupracovali pri vytváraní dialógov M. Lasica a J. Satinský, ale kvôli vtedajšiemu zákazu činnosti nemohli byť ani uvedení v titulkoch filmu (Satinský mal dokonca hrať jedného zo zbojníkov). (pravo)
  • Film vznikol na základe Jarošovej poviedky v zbierke "Krvaviny" (Marina111)
  • Hlavní představitel Jozef Kroner získal Cenu 27 filmového festivalu pracujících a Cenu Sympatie života v roce 1976. (M.B)

Reklama

Reklama