Réžia:
Jonathan LiebesmanScenár:
Christopher BertoliniKamera:
Lukas EttlinHudba:
Brian TylerHrajú:
Aaron Eckhart, Michelle Rodriguez, Bridget Moynahan, Michael Peña, Ne-Yo, Noel Fisher, Susie Abromeit, Joey King, Jim Parrack, Lucas Till, Cory Hardrict (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Čo robiť, ak sa z hŕstky čisto hypotetických teórií a domnienok zrazu stane desivá realita? Čo všetko sa môže stať, keď na našu Zem jedného dňa skutočne zaútočí akási neznáma veľmoc? Ako a kde vybuduje ľudstvo svoje posledné obranné pevnosti v boji s nepriateľom, ktorý je jednoznačne v presile? Už celé roky prichádzajú zo všetkých možných kútov sveta viac či menej dôveryhodné hlásenia o pozorovaní UFO - v Buenos Aires, v Soule, vo Francúzku, v Nemecku, v Číne... Ale až dnes sa z týchto v podstate neškodných údajných blízkych stretnutí prvého druhu stane bolestne reálna desivá hrozba – Zem totiž doslova z ničoho nič napadnú neznámi agresori! Ľudstvo je v šoku a môže sa len viac-menej bezmocne prizerať tomu, ako jedno mesto po druhom padá do rúk votrelcom... Posledným útočiskom značne zredukovanej ľudskej rasy vo vojne, ktorú si nikto z nás nedokázal ani len predstaviť, sa stane Los Angeles. Úlohou námorného poddôstojníka Michaela Nantza (Aaron Eckhart) a jeho mužov je vytvoriť a udržať poslednú obrannú líniu, ale tiež bojovať s neporovnateľne mocnejším a lepšie organizovaným nepriateľom až do posledného muža – nepriateľom, s akým sa dosiaľ ešte nikdy nestretli... (TV Markíza)
(viac)Videá (12)
Recenzie (1 411)
Mezi slepými jednooký králem. Přiměřeně zábavný mix ID4, District 9 a The Black Hawk Down. Jonathan Liesbesman není novodobým Cameronem (za něj bude ostatně dle optimistických prognóz v následujících letech prohlášen Neill Blomkamp), naštěstí však nenalézá přehnaně okázalou odvahu se svým vzorům rovnat a opakuje se jeho recept z druhého Texaského masakru – nahodilost obsahu a nedostatek invence vyvažuje dostačující řemeslnou zručností, napodobováním a permanentním udržováním zběsilého tempa. Světová invaze tak naplňuje žánrovou formulku military sci-fi jen částečně. Koncept „uprostřed bitevní vřavy bez možnosti na vydechnutí“ v zásadě funguje a film má od začátku až do konce potřebný drajv, cílené plochosti obsahu však ubližuje nevyžádaná plochost postav, které nejsou dostatečně zajímavé individuálně (jak dokládá mdlý úvod) ani jako tým. Tým, jak dokládají klasiky žánru a praktické ukázky nezapomenutelných týmů Predátor či Vetřelci (když ne dle jména, dle vizáže, hlášky či oblíbené zbraně si je pamatujeme do jednoho), je však alfou i omegou zábavy. Patosu dodává tu správnou barvu odhodlaného hlasu a drhnoucí dialogy vyvažuje pouze Aaron Eckhart, ostatní jsou bezejmennou masou, odpadávající kus za kusem v přijatelných žánrových intencích, vzhledem k jejich anonymitě však nemá film šanci doopravdy gradovat a pouze se svižně posouvá dál. Hlavní technický nedostatek jménem střih navíc zapříčiňuje celkovou nepřehlednost situace, kdy sice víme co hrdinové dělají a kam se přesouvají, složitější je však určit, kdo má právě navrch a kdo z vojáků již „vypadl z kola ven“. O něco menším prohřeškem je občasná nepřehlednost akce (a teď nemám na mysli tu záměrnou coby navození chaotičnosti situace), způsobena většinou režijní nejistotou, kde se opět projevuje Liebesmanova dobrotivá snaha poctivě odkoukat, ve skládání záběrů za sebe a celkovém postupu se však od Greengrasse, Ridleyho Scotta a dalších přeci jen vzdaluje. Zajímavě nešťastná je snaha zahalit emzáky rouškou tajemství i v momentech, kdy je již vojáci nesledují ze zrnitých televizních obrazovek, nýbrž jsou s nimi v přímé konfrontaci. V momentě, kdy by divák měl mít alespoň tušení, kam a proti komu vojáci opětují palbu, kamera neustále zmateně uhýbá pohledem a snaží se emzáky skrýt před našimi zraky, čímž se výrazně narušuje kontinuita i dynamika akce. Přesto přese všechno převládá spokojenost, neboť podobné kousky z posledních let v áčkové produkci se dají spočítat na prstech jedné ruky, a byť Liebesman a spol. žánr zřejmě neoživí, dali v přijatelném dvouhodinovém balení vzpomenout na jeho cenné přednosti. 7/10 ()
Spíš, než velké filmové sci-fi, to připomíná nějakou solidní akční hru typu Crysis II nebo něco takového. Prostě procházíte městem a z ruin se na vás sypou nakrknutí emzáci. Jediný rozdíl je v tom, že si teď nehrajete vy, ale nějaký strýček Jonatán. Provedení se opravdu povedlo, člověk má chvílemi skutečně pocit, že je součástí nějaké invaze. Ostatní, co by člověk od filmu čekal, se nedostavilo. V průměru mi vychází tři hvězdy, ale mám tyhle invazní béčka docela rád. Čtyři, ať má Jonatán radost. ()
„Sempre Fi!“ vesmírná verbeži s kolonizačními sklony aneb s puškou v ruce, s ohněm v srdci, uhání vpřed Mariňák.. Je otázkou, co člověk očekává od žánru invazní sci-fi. Jestli Rolandovy úchylné hrátky s laserovým paprskem odstraňujícím z mapy Washingtonu Bílý dům a jeho chrabrým vedoucím nekompromisně kropícím ze stíhačky roztahovačné zelené mužíky v létajících strojích nad rozvinutou standartou Spojených států nemimozemských a nebo něco více realistického, na omezeném prostoru a zasypané hromadou krvavé sutě. Byť s koňskou dávkou válečného patosu, všudypřítomného "join us" poselství US Army, kameramanem, co se bojí o místo, až se třese a scénářem, u něhož lze místy připsat autorství nadprůměrně inteligentní amébě z Jupiteru. A vůbec, tu patetičnost bych zase tolik nevyčítal, protože kdyby tato situace čistě hypoteticky nastala, tak bychom těm blonďatým, pihovatým klukům s výcvikem nakonec byli vděční, neboť námi hozený notebook a hrozba ubodáním propisovací tužkou za zpěvu písně: „Jednou budem dál“ by asi mimozemskou okupaci nezastavilo. Takže raději volím druhou možnost, už jen díky představě rande s Domina Latina M.Rodriguez, na které bych se dostavil v neprůstřelné vestě a azbestových trenýrkách a taky kvůli panu štábnímu Eckhartovi, který by mě donutil přestat nosit boty se zapínáním na suchý zip a láskyplně by se mnou modeloval plastelínové figurky z C4. Mimochodem, ono slavné: „Nachystejte mi uzenáče, na snídani jsem zpátky!“ z úst Eso Rimmera vlastně dostalo v kontextu s děním v tomto snímku zcela jiný rozměr. Teď už vím, že to paradoxně znamená absolutní klid pro kuchaře, neboť když je třeba zachránit vlast, potažmo matičku Zemi, není čas se cpát.. ()
Keď už musíš sfilmovať ten idiotský scenár so všetkými vojenskými klišé a lavínami pátosu, vedľa ktorých bledne aj ID4, navyše je to PG-13, takže to nemôžeš osoliť fuckovaním a brutalitou, no... tak nech je to aspoň hlučné, rýchle a intenzívne. Relatívne spokojných 6/10 (dostal som presne to, čo som čakal), ale druhýkrát už by som to ani zaboha nepozeral. ()
Spíše blboučké než agresivně pitomé uplatnění videoherních principů ve filmu a zároveň obludný příklad, kam až může vést požadavek politické korektnosti. Ženy a muži, civilisté a vojáci, hispánci, černoši a asiaté musí spojit síly, aby dokázali čelit šmejdům z kdovíodkud. Ale rozhodně ne z planety Země, takže je lze bez výčitek kosit po tuctech. ___ Napodruhé jsem se bavil výrazně více a docenil promyšlenou práci s kamerou, která nám ukazuje jen tolik, co mohou vidět vojáci, což posílilo můj prvotní dojem, že jde o jeden z nejvíce videoherních hollywoodských akčňáků posledních let. Podrobnější studie žádoucí. 75% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, Marigold, J*A*S*M, Lavran ()
Galéria (72)
Zaujímavosti (24)
- Na finální verzi scénáře se podílel Shane Black, ačkoliv není uveden v titulcích. (Caszidy)
- Vrtulník se dvěma hlavními rotory, kterým se mariňáci přepravují na začátku filmu, je CH-46 Sea Knight. Vrtulník použitý později k evakuaci raněných je UH-1N Twin Huey. (Pedro Morales)
- Společnost Sony zvažovala právní kroky proti Gregovi a Colinu Strauseovým, kteří byli najati na vizuální efekty pro film prostřednictvím jejich trikové společnosti Hydraulx. Společnost Sony podezírala bratry Strauseovy, že vytvořili vlastní film Skyline (2010) o mimozemské invazi v Los Angeles, který by konkuroval filmu Světová invaze, a zahájila arbitráž proti nim a Hydraulxu, ale později arbitráž zastavila. (Kuzmik)
Reklama