Svetová invázia

SVĚTOVÁ INVAZE je formálně neuvěřitelně precizní dílo, které by se dalo prodiskutovávat dlouhé hodiny a analyzovat na mnoha stranách, ale pokaždé by se skončilo u toho, že každá složka filmové formy slouží k podpoření ideologické roviny. Jinými slovy: ještě nikdy nebyla zesílená kontinuita užita tak dobře k něčemu tak odpornému, jako se to stalo v případě této extrémně pravičácké (neplést s extrémní pravicí) náborobé agitky. Paul Greengrass naposled použil shaky-cam, aby z liberální pozice poukázal na to, jak média vytvářejí určitý obraz skutečnosti, na čemž se svou měrou podílí i kinematografická díla se svou schopností skutečnost přepsat. Jonathan Liebesman naopak shaky-cam zvolil pro dosažení větší uvěřitelnosti, kdy se nepolemizuje s tím, nakolik jsou věci nám prezentované prostřednictvím různých mediálních kanálů pravdivé. Od sebereflexivnosti se zde posunujeme k sebepotvrzování, což stvrzují vojáky v televizi viděné a následně v akci verifikované záběry mimozemské invaze. Vyprávění se řídí videoherní logikou (rychlé shrnutí výchozí situace, v krátkých medailoncích představeny postavy s minimální možnou psychologií a snadnou rozlišitelností díky jejich typizaci, postup po misích vstříc většímu počtu nepřátel, zatímco se za akce seznamujeme s fungováním světa), což má vést k maximální možné imerzi. Nemáme si uvědomovat celospolečenský dopad něčeho podobného, jak nasvědčuje jednak patřičně blockbusterově epická a nad obrazem dominující hudba Briana Tylera, jednak žánrová uvědomělost, kdy postavy vedou dialogy odkazující k jiným kinematografickým dílům a hereckým osobnostem, sebeironicky se porušují klišé (viz výbuch helikoptéry). Zastírá se tím, že zatímco pozornost odvádí svým netradičním uchopením jisté prvky, jiné - sloužící propagandě - jsou umocněny, až by zelený baret John Wayne zrudnul závistí, když na místo jednoho dítěte je jich rovnou několik, aby mohly být rekrutovány do armády (atd. apod.). Takhle bych mohl pokračovat do nekonečna, ale mám za to, že SVĚTOVÁ INVAZE se může zamlouvat jen třem typům lidí: 1.) zarytým republikánům, pro které jsou podobně historicko-politicky nemístné ZELENÉ BARETY Johna Waynea (u Liebesmana Vietnam nahradil Irák) pohádkou na dobrou noc; 2.) totálním ignorantům, kteří jsou necitliví vůči otázkám filmové formy a významů; 3.) jedincům s velice specifickým smyslem pro humor, kteří se dovedou podvratně bavit na úkor vložené ideologie, a přitom oceňovat vysoké estetické kvality (což o to, ŽID SÜSS je taky v mnoha ohledech z hlediska stylu pozoruhodný). Sorry, nespadám ani do jedné z výše zmíněných skupin. (29.03.2011)

Mam pocit, ze tento film ani nemal scenar. Rejza sa jedneho krasneho slnecneho dna v Hollywoode zobudil, nalial si salku kavy a povedal si: Natocim vojnovy film s mimousami, troskou patriotizmu, bez akejkolvek hlbsej interakcie medzi hlavnymi postavami, ktore stvarnia povacsine prijemni herci, bez deja a vlastne to bude kazdemu ukradnute, hlavne, ze par hrdinskych vojakov otrci za vlast kopytka. Vlozim tam zensku hrdinku, jeden vtipny moment a kopec strielaciek. Pri druhej kave zavolal hercom, za par tyzdnov ich zvolal na plac a povedal im: Zacnite strielat, zvysok budeme robit za pochodu. Kazdopadne film ma bavil, kupodivu to na mna zafungovalo, hoci takyto druh filmov ozaj nemam rada, ale pokial je natoceny aspon takto solidne, tak si ho s radostou pozriem. Takze: Retreat, hell! (28.05.2011)

It's propaganda. Dej se k americkým mariňákům protože jsou to ti nejlepší chlapi na planetě a John Wayne je na ně hrdej. SVĚTOVÁ INVAZE je guilty pleasure. Přes idiotský scénář, plný patosu tu máme zatraceně efektní akci, výbuchy, střelbu a záběry na nádherně rozbité Los Angeles. Srovnání s Crysis je rozhodně na místě. Jenom tu chybí nanooblek. Aaron Eckhart jako "pan štábní seržant" je takový Ten armádní Ježíš s lidskou tváří, který dělá nemožná rozhodnutí a je "hrdinný". Ostatní vojáci jsou tu od toho, aby (za něj) umírali a nebo s ním šli ještě do jedné poslední akce. Ano až takové klišé to je. Jenže to nevadí (vlastně je to neskutečný zdroj zábavy a úsměv z tváře téměř neslézá), navíc to všechno vypadá a zní tak dobře - Bryan Tyler moc pěkně podbarvuje hrdinské žvanění i kulometnou palbu. "Brzy zase budeš surfovat Simmonsi." (26.03.2011)

2 a 1/2. Jonathan Liebesman je velmi šikovný realizátor. Technicky je Světová invaze parádní, zvukově i trikově na hraně možností a chytře využívá i paradokumentárních prvků a pseudotelevizních záběrů. Díky tomu by člověk tipoval dvojnásobný rozpočet. Problém bych neviděl ani ve scénáři, který sice připomíná verbovací spot pro mariňáky, ale Abrams nebo Cameron by i z tohohle destilátu apokalyptických a válečných scífek zvládli udělat famózní podívanou. Jenže elitní režiséři jejich typu si víc hrají s vyprávěním, s rytmem jednotlivých scén a netopí se tolik v jednotvárné změti rozklepaných záběrů a detailů. A naplno nechávají vyznít ty nejpůsobivější scény a nejvíc cool momenty. Dovolí vám se kochat. Ve Světové invazi na kochání nebo prožívání bohužel není čas ani prostor. Výsledek se tak hodně blíží uspěchaným a nevyváženým blockbusterům typu Transformers 2 a Terminator: Salvation. (12.03.2011)

#34 Hodnocení musím přece jenom sundat o ten stupínek níž, to ale neznamená, že je tento film snad špatný. To vůbec ne. On je dobrý, jen jeho potenciál je nedostatečně využitý a nemám takový ten pocit, že se ve mě film "rozležel". V kině spokojenost, pocit blaha. Ještě ten večer jsem téměř srovnával s Dnem Nezávislosti (oba jsou to defacto jiné filmy, ale tématicky podobné a čistě z diváckého pohledu jsem Invazi hodnotil téměř stejně dobrou jako Den Nezávislosti) ale dnes už vím, že kvalit jeho staršího nevlastního bratříčka prostě nedosahuje. Jako instantní záležitost na zahnání nudy dobré, jako film, který vám něco dá, uspokojí nějaké vaše tužby nebo o něm poté budete sáhodlouze diskutovat - to určitě ne. (25.05.2011)