Irčan

Ambiciózní labutí píseň čtyř věčných legend a za mě sousto, co jsem pár dní převaloval. Určitě působivá práce co se stopáže a záběru životů týče, ale svět odborů jsem nikdy nežral a mám pocit, že jednou docením až na pokus druhý - tentokrát bez většího nadšení, vzruchů, bad ass momentů, nesedlo jak jsem si přál. De Niro, Pacino (oheň) i Pesci herecky kralují, což neříkám jen jako samozřejmost, každý z nich mě tu zaujal i přes všelijaké (nerušivé) digitální filtry a bylo znát, že nebrali za rutinní záležitost. Jak říkám, když 3 hodiny čekáte bombu a ona žádná nepřiletí... za mě holt na vícekrát. (05.12.2019)

Podle mě to Scorsese i přes mou velikou počáteční skepsi nakonec dokázal. Je to samozřejmě neskutečně dlouhé a zpočátku není moc co vyprávět, ale s příchodem skvěle hrajícího Al Pacina v roli Jimmyho Hoffy to chytne ten správný mafiánský šmrnc. Občas ospalé, o půl hodiny by to chtělo určitě zkrátit a to digitální omlazování mě zpočátku dost vadilo, i přesto nakonec OK. Zřejmě na 99,9% poslední možnost, kdy se na plátně mohli vyblbnout DeNiro, Pacino, Pesci. 70% (05.09.2022)

Velkolepá žánrová událost, u které si každý chtě nechtě musí uvědomit, že Netflix je opravdu plnohodnotným hráčem na poli hollywoodských filmových studií. Je radost vidět projekt, který je tak prostý kompromisů a umožňuje starým pardům, aby si něco podobného mohli ještě jednou natočit bez omezení. Škoda, že se nějaké ty role nenašly i pro Jamese Woodse a Raya Liottu, ti jediní mi chyběli k dokonalým "gangsterským Expendables". Ve výsledku to každopádně dopadlo asi nejlépe, jak mohlo. Je tam všechno, co si může milovník žánru přát. Což by současně Irčana mohlo dělat zaměnitelným, ale naštěstí má i přidanou hodnotu v podobě nečekaného dojemného finále. Posledních dvacet minut je zcela bez přehánění geniálních a žánrově výjimečných. Proč tedy "jen" 90%? V prvé řadě mám pocit, že zhruba uprostřed celé to záměrné pozvolné tempo, kterým Irčan více připomíná Kmotra než Scorseseho Casino či Mafiány, začalo být až příliš politicky nezajímavé a uspávací. Druhý problém mám s omlazováním. Ale ne v rámci tváří. Tam dle mého funguje snímek skoro bezpochybně. U takového Blížence jsem se celou dobu nedokázal zbavit pocitu, že na mladém Smithovi není něco v pořádku. V něm ale měli filmaři svázané ruce tím, že často musel být Smith na scéně dvakrát a proto se jeho tvář v mnoha scénách montovala na někoho jiného. Kdežto přímé omlazování herce vytváří (alespoň soudě dle Irčana) uvěřitelnější výsledek. S tím jde ale ruku v ruce i věk herce. De Niro měl při natáčení nějakých 74 let a na držení jeho těla je to znát. Většinu času to nevadí, najdou se ale scény, kdy musí jeho Frank dělat něco akčnější (přeci jen je profi zabiják) a Scorsese nedokázal záběrováním zamaskovat, že se mu s omlazenou tváří prohání po place důchodce. Podle dosavadních reakcí to ruší málokoho, ale já jsem to nedokázal nevnímat (hlavně u scény mlácení zelináře, která na mě působila skoro komicky). A proto ve výsledku "jen" 90%. (29.11.2019)

Ode dneška je díky Netflixu dostupná na monitorech počítačů a tabletů geriatrická gangsterka (či močopudný mafiánský movie, jak chcete) pojednávající o okolnostech vedoucích k zavraždění americké verze Josefa Středuly. Na české obdobě streamovací služby se dá dočíst, že jde o kritiky uznávaný film, na agregátoru recenzí se zase člověk v jedné ze záporných dočte, že IRČAN je jako dlouho zadržovaný prd důchodce, který po dobu tří a půl hodin zamořuje pokoj bez oken, ve kterém je člověk zavřený._____ Já bych po zhlédnutí prosil víc takových stařeckých pšouků, protože bych v tom pokoji vydržel klidně i tzv. na Vachka, tj. minimálně dvakrát tak dlouho. IRČAN je pro lidi, kteří znají žánrové spřízněná - gangsterská, mafiánská - díla a jsou dobře obeznámeni se Scorseseho filmografií, a tak mohou (d)ocenit, jak zde pracuje s pro něj příznačnými prvky, postupy a motivy v návaznosti na divácká očekávání a témata jako ohlížení, stárnutí, přesvědčení, zrada, odpuštění, smíření. Pamatujete na dlouhé jízdy uvádějící nás do členitého prostředí? Takovou snímek začíná... a zavádí nás do domova důchodců, ve kterém se nám titulní postava zpovídá. Máte rádi rychle stříhané montáže na nějaký dobový hit? Jsou zde, ale rozvolněné, prokládané zcizujícími promluvami, a hudbou značící konkrétní dobu než něco s okamžitou přehratelností na Spotify. Tohle je totiž Scorsese autentický, spojující prostředí se společensko-ekonomicko-politickými vlivy, kladoucí důraz na hodnověrnost předkamerového prostoru a nasvěcují scénu ideálně bez nepřirozených zdrojů. Očekáváte, že roztržka mezi dvěma rivaly, ve které nechybí ani utahování a vyfuckování někoho, povede k okamžitému násilí, potažmo že auto po otočení klíčku vybouchne, nebo manžel bude náladový a násilný, dostávat se do sporů se ženou, nikoliv dcerou? Film tyto a další znalosti používá proti publiku, což je nejvíc patrné na trojici po sobě následujících sekvencí odkazující k MAFIÁNŮM, TAXIKÁŘI a KMOTROVI. To vše proto, aby na konec onu finální ránu ze ZUŘÍCÍHO BÝKA, ve které jsou tlumeny zvukové efekty, roztáhl na poslední hodinu a uštědřil ji nezapomenutelným způsobem. Ať dlouho žijí geronti (někdejší novohollywoodští spratci), kteří mají problém s tělesnými funkcemi, než budou prdět jenom do hlíny. (27.11.2019)

Vypravěčsky určitě nejokázalejší film roku. Scorsese to má pořád v malíku a jednotlivé scény i časové vrstvy mohutné story propojuje v hladké a konzistentní návaznosti. Na oko složitý děj s mnoha postavami a motivy z řad vysoké mafie i politiky tak nepůsobí v jeho podání vůbec chaoticky, naopak už od první dlouhé kamerové jízdy chytne za pačesy a zkrátka nedovolí, aby divák příběh hlavního hrdiny hluboce neprožil - na rozdíl od Casina a částečně i Mafiánů, kteří byli přeci jen více o specifickém světu postav nežli o nich samotných, je Irishman upřímnou a v závěru i bolestivou zpovědí muže, který žil, zabíjel, poslouchal příkazy a také cítil. Konec jedné éry, kterou si vždy rád zopakuji i na stará kolena, v křesle a s bagetou namáčenou do ovocné šťávy. Omlazování v pohodě a hlavně opodstatněné, samotní herci pak, především Pesci a Pacino, podobně boží jako na vrcholu fyzických sil. (24.12.2019)