Kanárek

Čo bolo rádoby cool v rokoch 90tych, dnes už pôsobí občas trápne. Nepopieram filmu určitý náboj, osobné posolstvo a konzistentnú atmosféru, len mi Kanárek pripadá najmä ako egoistická sebeprezentácia tvorcu s talentom. Je toto ten správny spôsob, ako vyznať svoju lásku ku kinematografii? Meno Tarantino tu padne asi 150 krát a mne to bohužiaľ pripadalo až extrémne trápne. No a Křen mi liezol na nervy ešte viac. Áno, kamera a strih môžu byť predmetom zaujímavého rozboru, ale zvyšok by som analyzovať nechcel. Bohvie, čo by mi z toho vyplynulo. (03.07.2016)

Experimentální filmy mám hodně rád, ale tenhle styl (nevím, jestli je pro Tauše běžný či nikoli, nic jiného krom Kanárka jsem od něj neviděl) mi vůbec nesedl. I přes zajímavý "příběh" mě to vůbec nebavilo, postavy mi byly nesympatické, kamera mi přišla otravná, nějakou silnou scénu jsem tam taky neviděl a celkově mi to skoro nic nedalo. Hodně ten film zachraňuje talentovaný a zručný střihač, díky kterému to aspoň nějak vypadá, ale jinak mě to fakt minulo. Ale věřím, že své fanoušky si to určitě najde. 2* (11.12.2020)

Neptejte se mne proč, ale já se u tohoto filmu dobře bavil... a nádherná pocta Mejlu Hlavsovi, který zosobňuje představu o rockerství... scéna s popelnicemi je výborná, ale scéna s Mejlou, který vida, že všichni něco z pokoje ukradli, vezme sirky se slovy "Všichni kradou, tak..." je už dokonalost sama!:-) (20.01.2008)

7/10 - Opět nechápu tak nízká hodnocení. Na Kanárkovi jsem byl v kině a zanechal ve mně velmi dobrý pocit. Je to prostě ´jiný´ film, nejedná se však o nějaké pseudointelektuálství, ale o drsnou realitu porevolučních let konce minulého století v Čechách, kdy se mnozí těžko vyrovnávali s náhlou přemírou svobody. V nebezpečné kombinaci s tehdejšími celosvětovými módními trendy to byl pak krůček od toho, aby mladý ´akční´ člověk neměl sklony podlehnout nějakému pokušení. To je případ Viktora Tauše, o tom je Kanárek a také o tom byla devadesátá léta. Ke čtyřem hvězdičkám přidávám ještě polovinu za naději v závěru filmu. (26.05.2007)

Zajimává autobiografická výpoveď, která pracuje s konkrétními lidmi, místy, událostmi. Filmů o drogách je fůra, ale zrovna tento je čímsi jemně vyčnívající. Kromě toho, že ho napsal vyléčený alkoholik o vyléčeném feťákovi, tak se ve filmu mihnou a někdy i docela výrazně persóny české kultury. Mejla Hlavsa a jeho roztomilé skotačení je provázáno bouřlivým životem hlavních postav. Vlastně Viki byl vedle Mejly skvěle zahraný "on sám"... (03.11.2006)