Kanárek

Šokující erotické zkušenosti? Pokud to nebylo přesvědčování mírně natvrdlé přítelkyně, aby si před kamerou převlékla tričko, i když neměla podprsenku, svádění postarší produkční, která stejně nakonec utekla, nebo stříkání sjetých holek kečupem a šlehačkou (žádný eufemismus), tak jsem to asi minul... Kanárek mi nepřišel nudný, ale z námětu se dalo rozhodně vydupat daleko silnější materiál. (10.06.2009)

Hlavní hrdina (čili rejža, autor, herec, vlasáč a tak dále v jedné osobě) pro mě oplývá úžasným charismatem, takže mu s radostí odpouštím typicky neherecký projev. Celý film se nese na těžko přístupné, nepřátelské vlně, se kterou divák musí bojovat - a to jsem si parádně užila. --- 2.1.2020: Dala jsem si promítání po deseti letech a pořád dobrý. Viktor Tauš vskutku v jednu chvíli byl nejkrásnější muž na planetě, škoda, že jen takovou chvilku, a škoda, že z toho kromě Kanárka nic nebylo. (16.08.2010)

Zajimává autobiografická výpoveď, která pracuje s konkrétními lidmi, místy, událostmi. Filmů o drogách je fůra, ale zrovna tento je čímsi jemně vyčnívající. Kromě toho, že ho napsal vyléčený alkoholik o vyléčeném feťákovi, tak se ve filmu mihnou a někdy i docela výrazně persóny české kultury. Mejla Hlavsa a jeho roztomilé skotačení je provázáno bouřlivým životem hlavních postav. Vlastně Viki byl vedle Mejly skvěle zahraný "on sám"... (03.11.2006)

Čo bolo rádoby cool v rokoch 90tych, dnes už pôsobí občas trápne. Nepopieram filmu určitý náboj, osobné posolstvo a konzistentnú atmosféru, len mi Kanárek pripadá najmä ako egoistická sebeprezentácia tvorcu s talentom. Je toto ten správny spôsob, ako vyznať svoju lásku ku kinematografii? Meno Tarantino tu padne asi 150 krát a mne to bohužiaľ pripadalo až extrémne trápne. No a Křen mi liezol na nervy ešte viac. Áno, kamera a strih môžu byť predmetom zaujímavého rozboru, ale zvyšok by som analyzovať nechcel. Bohvie, čo by mi z toho vyplynulo. (03.07.2016)

Prostě plod devadesátých let, v jiném desetiletí by tenhle film asi vzniknout nemohl. Ta fascinace Q. Tarantinem, milieu absolutní umělecké i osobní svobody, jež však může – řekne-li svobodomyslný bohém a volnomyšlenkář své ano drogám – vést do područí závislosti. Osobně mě fascinuje, nakolik dokáže být Tauš zároveň upřímný sám k sobě, seberefenční (jako by natáčel svou vlastní 13. komnatu; ano, odkazuju k tomu dokumentárnímu cyklu České televize), ale zároveň tu svou autentickou zpověď dokáže mistrně stylizovat, přijít s osobitým kódem. Palec hore. A nějaká ta hvězdička je i za Mejlu Hlavsu! 70 % (15.06.2024)