Signum laudis

První světová válka není z nějakého důvodu filmaři tak oblíbená, jako její pokračování, čert ví proč. Každopádně se v rámci tohohle tématu natočily občas skutečné skvosty, a jedním z nich je i Signum Laudis od scénáristy Jiřího Křižana. Příběh fanatického a čerstvě vyznameného kaprála, který chce - narozdíl od svých nadřízených - jít do předem prohraného boje, je špičkou ČS válečného filmu. Kromě skvělého Vlada Müllera excelují v rolích důstojníků i Josef Bláda, aristokratický Jiří Kodet a kupodivu i Pavel Zedníček. Celkově: vynikající a neprávem zapomenutý válečný film. (18.10.2007)

Vlado Muller v ničom nezaostáva za Klausom Mariom Brandauerom v podobne ladenom Kapitánovi Riedlovi, uznanlivo musel hlavou pokyvovať aj tvorca Paths of glory, Stanley Kubrick (ak by film videl, čo pochybujem), nad vyváženosťou všetkých filmových zložiek antimilitaristického filmu zpoza "opony". Mňa najviac Signum laudis okrem nepredvídateľného deja (najlepšie vopred nič nevedieť) a zobrazeného násilia dostal svojim cynizmom. Hláškami, ktoré nie sú ani tak fórikmi, ako skvele pasujúcimi mrazivými bonmotmi jednotlivých postavičiek. Kedykoľvek otvorí hubu napríklad Zedníček a dáte si to do kontextu deja, začnete chápať Hollého perspektívu zobrazovaných udalostí a charakterov. "Veď on nie je predsa žiaden vodca! V danom momente je ten najlepší..." O dvadsať sekúnd divák pochopí... (24.03.2013)

Ani som nevedel, že Martin Hollý točil aj české filmy. Nieže by bol tento niečo extra na poli spracovania, ale určite má čo povedať. Hlavne námet a Vlado Müller v hlavnej úlohe a niekoľko zaujímavých scén sú veľkými ťahúňmi a dávajú zabudnúť na nejaké tie priemernejšie záležitosti, posmešnosti a občas nadľačený fíling. Tými priemernejšími záležitosťami sú posmešná kritika na adresu rakúskouhorskej armády i jej dôstojníkov, ktorou si film asi chcel poľahky otvoriť dvere v dobe komunizmu. Ako keby česko-slovenská armáda a jej dôstojníci neboli úplne rovnakí. Müller v roli drsného veliteľa, ktorý rozdáva rozkazy i facky, v istých chvíľach dokonca aj nadriadeným, je na to ako stvorený. Chvalabohu, že nebol predabovaný. (11.09.2019)

,,VOJÁK SE VOJÁKEM MUSÍ NARODIT...“ /// Koncert (hereckej) Vlado Müllera mezi špičkovým obsazením – vod Bláhy po Zedníčka. Pohled do Rakousko – uherský armády během 1. světový. Úpadek morálky a disciplíny … tady jde o tu myšlenku, hrdinství, zbabělost a charaktery, jak hezky vyplouvaj na povrch. Nejen díky válce, ale i kvůli monarchii. Takže – Müller, charaktery a myšlenka: ŠPIČKOVÝ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na lidi seru, ale vidět umírat koně… 2.) Přišel za mnou ,,starej“, že prej budu povýšenej. Jo a taky metál že mi daj… /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (02.07.2014)

"Železný kříž" po Česku. Atmosféra 1. světové války (nevím, proč se jí filmaři tak urputně vyhýbají) je skvělá, bláto je blátem, krev je krví (snad) a bitevní vřava zní opravdu nepříjemně. Vlado Müller byl naprosto jedinečný. Z každého jeho rozkazu mi šel mráz po těle a po celou dobu jsem mu držel palce i na nohou. Jinak velice potěšil ještě Josef Bláha coby hejtman Bruno či Ladislav Frej v roli jediného férového důstojníka. Neskutečně dynamicky natočená je úvodní bitva, milostná scéna působí velice příjemně a oproti tomu pasáž, kdy drsňák Hoferik se slzami na krajíčku zabíjí palicí své milované koně, je jednou z nejdrsnějších a zároveň nejsmutnějších scén, které jsem kdy ve filmu viděl. Režisér Martin Hollý stvořil takřka dokonalý (proti)válečný film, převyšující o několik čísel svoji knižní předlohu, která neoplývá tak brutálně cynickým závěrem, navíc doplněným geniálně kontrastním optimistickým maršem Zdeňka Lišky. 100%. (08.11.2009)