Signum Laudis
Réžia:
Martin Hollý ml.Kamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Vlado Müller, Josef Bláha, Ilja Prachař, Radovan Lukavský, Jiří Kodet, Oldřich Velen, Ladislav Frej st., Pavel Zedníček, Miroslav Zounar, Jan Skopeček (viac)Obsahy(1)
V psychologickej dráme z prvej svetovej vojny je ústrednou postavou bývalý priekupník koní kaprál Hoferik, ktorý prevezme velenie po padlých dôstojníkoch na ruskom fronte. Na statok, kde sú vojaci ubytovaní, prichádza generál Berger, ktorý mu odovzdá vyznamenanie. Signum laudis. Situácia sa však vyhrotí v momente, keď statok obkľúčia nemeckí vojaci. Hoci generál na Hoferikovu radu vyšle proti nim pluk vojakov, štáb sa rozhodne vzdať sa. Ale najskôr sa musia zbaviť fanatického Hoferika, a preto sa rozhodnú postaviť ho pred vojenský súd... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (172)
Sevřená, naléhavá a působivá moralita. Hollý vystavěl prohnilé panoptikum velení Rakousko-uherské armády, zvěčnil pár velmi silných scén (především Königovo právnické kázání k Hoferikovi je brilantní) a vytvořil méně bombatickou analogii Kubrickových Stezek slávy – univerzální kritiku militarismu, zbabělosti a podlosti pánů, kteří neváhají hnát pěšáky na jatka pro svůj vlastní prospěch. Osobně mě rozčilovala jen syntetitčnost Liškovy hudební stopy, která se do jinak striktně dobového snímku prostě nehodí. ()
Velice zajímavá výprava do Rakousko-uherských linií, která v člověku velmi pravděpodobně něco zanechá. Především se mi zamlouvala kupa velmi moudrých a totálně jednoduchých myšlenek se silným protiválečným nádechem. Vlado Müllera jsem viděl úplně poprvé a nezbývá mi než souhlasit s většinou. Byl skvělý. Žánrové začlenění snímku mezi materiál psychologický není náhodné. Ve snímku se pohybuje opravdu celá škála vojáků nejrůznějších charakterových rysů i těch zcela bezcharakterních a režie i scénář jsou zcela vymazlené. Výtku bych měl snad jen k tomu, že se snímek místy opravdu nepříjemně táhne a vehementně se snaží diváka uspat. Hodně pěkné tři kousky. ()
Léta jsem Signum laudis chtěl vidět, ale pořád se nabízelo něco jiného a jednu dobu zase nebyla k sehnání koukatelná verze filmu. Díkybohu za VOYO, jež jsme si doma nedávno předplatili, těch českých skvostů je tam celá řada. Po velkolepém bitevním začátku jsem si chvíli musel zvykat na lehce volnější tempo s mnoha dialogy, nicméně depresivní atmosféra nijak neřídla a jako protiválečný film je Signum laudis skutečně působivý. Absence jakékoliv výraznější kladné postavy nepříjemnou náladu filmu jen podtrhuje a zdrcujícím způsobem vygradovaný cynický závěr (vybíjení koní, poprava, zrada) zapůsobí jako chvíle děsivého ticha po výbuchu šrapnelu v plných zákopech. Velmi silné čtyřhvězdí. ()
Byť oddane horlivým pucflekom vrchnosti sa nevypláca. V mieri ani vo vojne. Pretože vo finále každý takýmto horlivcom opovrhuje. V mieri ho za to čaká prosté opovrhnutie, na vojne smrť. Plejáda hereckých hviezd sa činí ako môže. Vyzdvihnúť možno, popri titulnej úlohe, skvelého Josefa Bláhu v úlohe hajtmana, v civile advokáta, ktorý veľmi dobre vie, kedy a komu kurizovať. Film je to nepochybne dobrý. Osobne ale taký až moc mužský, žena sa len obšmietne a ani multifunkčný skladateľ filmovej hudby Zdeněk Liška nemal práve najšťastnejší deň. Takže za tri - dobrý. ()
Kedy sa dá najlepšie poukázať na nezmyselnosť vojny? Myslím si, že práve na jej konci, keď už nemá zmysel bojovať no aj tak sa bojuje, pričom to stojí len zbytočné mrhanie životmi. Presne ako tu vo filme. Práve som videl ten najlepší film s Vladom Müllerom a to som si myslel , že tým dlho ostanú Vianoce s Alžbetou. Tiež musím pochváliť výpravu, pričom ani akčné scény neboli na svoju dobu zlé. Jediné čo mi trocha vadilo bola hudba, tá sa skôr hodí do českých rozprávok. Tak sa mi zdá, že niečo podobné odznelo aj v Popolvárovi. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (15)
- Film získal Velkou cenu na 22 Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (M.B)
- Aj napriek tomu, že sa film predal do 42 štátov sveta, pre absolútny nezáujem divákov u nás ho stiahli z kín už po troch dňoch. (Raccoon.city)
- Ve filmu je scéna, kdy se má Hoferik (Vlado Müller) poprat s Reischlem (Jan Skopeček). Skopeček měl z mohutného a silného Müllera strach, a tak když byl režisér, po několikerém opakování záběru, konečně spokojen, slíbil Müller Skopečkovi jako bolestné čočku, která tehdy v Praze nebyla. Po nějaké době sledoval Skopeček se svou manželkou televizi, kde se shodou okolností objevil právě Vlado Müller, načež se Tichánková důvěrně naklonila k manželovi a pronesla: „Došla nám čočka, měl by sis zase nechat dát od Vlada přes hubu“. (cundak)
Reklama