Signum laudis

"Ve válce není nic pravda..." Kaprál Hoferik v podání excelentního Vlado Müllera pocítí pravdivost těchto slov doslova na vlastní kůži. Nejsem si teda úplně jistý, zda tenhle poměrně drsný protiválečný snímek, to s oním poukazem na absurditu války přeci jen poněkud nepřehání. Že by ve vedení armády měly vždy navrch cynici, jakého v tomto snímku bravurně ztvárnil Josef Bláha (".....čest, jo tu bych měl taky, ale nějak stárne se mnou potvora"), se mi moc nezdá. O mnohem věrohodněji na mě působila postava velitele pluku Cíglera (v podání Ladislava Fraje). Pokud jde o postavu Hoferika, je pravda, že na ní autoři snímku mistrně ukazují, kam až může dospět fanatické dodržování příkazů. Přesto mi tato postava nebyla vysloveně nesympatická. Spíše mi jí bylo dost líto. Zejména v okamžiku, kdy ho jeho přesvědčení, "jednou jsem kaprál....teď je to všechno na mě", donutí vlastnoručně umlátit jeho milované koně. (28.12.2017)

Vynikajúci film na viac opakovaných pozretí, ktorý patrí medzi elitu vojnových filmov v našej produkcii. Müller je dokonalý, takisto ako aj scenár, výprava, na tú dobu odvážne dialógy a hlavne zobrazenie boja, ktoré by sa vtedy vyrovnalo akémukoľvek filmu. Jediným mínusom bola snáď až príliš heroická hudba a malá minutáž. 75%. (01.12.2006)

Absurdita války a zkurvenost lidské povahy v celé své odpornosti aneb 1. světová válka rovnou z první linie, kde zákopové peklo není nic ve srovnání s psychickými pochody oficírské elity, atrofující to pýchy rakousko-uherského mocnářství v předvečer jeho zániku. Prvotřídní herci, zajímavá hudba a důkaz, že k natočení silného filmu monstrózní rozpočet nepotřebujete. A Müllerův Hoferik? Smutný hrdina a zároveň prvotřídní hovado. 4 a půl* (15.03.2014)

Vlado Muller v ničom nezaostáva za Klausom Mariom Brandauerom v podobne ladenom Kapitánovi Riedlovi, uznanlivo musel hlavou pokyvovať aj tvorca Paths of glory, Stanley Kubrick (ak by film videl, čo pochybujem), nad vyváženosťou všetkých filmových zložiek antimilitaristického filmu zpoza "opony". Mňa najviac Signum laudis okrem nepredvídateľného deja (najlepšie vopred nič nevedieť) a zobrazeného násilia dostal svojim cynizmom. Hláškami, ktoré nie sú ani tak fórikmi, ako skvele pasujúcimi mrazivými bonmotmi jednotlivých postavičiek. Kedykoľvek otvorí hubu napríklad Zedníček a dáte si to do kontextu deja, začnete chápať Hollého perspektívu zobrazovaných udalostí a charakterov. "Veď on nie je predsa žiaden vodca! V danom momente je ten najlepší..." O dvadsať sekúnd divák pochopí... (24.03.2013)

Kedy sa dá najlepšie poukázať na nezmyselnosť vojny? Myslím si, že práve na jej konci, keď už nemá zmysel bojovať no aj tak sa bojuje, pričom to stojí len zbytočné mrhanie životmi. Presne ako tu vo filme. Práve som videl ten najlepší film s Vladom Müllerom a to som si myslel , že tým dlho ostanú Vianoce s Alžbetou. Tiež musím pochváliť výpravu, pričom ani akčné scény neboli na svoju dobu zlé. Jediné čo mi trocha vadilo bola hudba, tá sa skôr hodí do českých rozprávok. Tak sa mi zdá, že niečo podobné odznelo aj v Popolvárovi. Silný nadpriemer. 85/100 (04.11.2019)