Réžia:
Jaromír PolišenskýScenár:
Jan DrbohlavKamera:
Josef ŠpeldaHudba:
Daniel LandaHrajú:
Viktor Preiss, Jana Preissová, Michael Hornig, Marta Vančurová, Linda Rybová, Ladislav Frej st., Jiří Langmajer, František Němec, Bořivoj Navrátil, Jiří Kodet, Vladimír Dlouhý, Oldřich Vízner (viac)Obsahy(1)
Scenárista Jan Drbohlav nabízí zajímavý pohled na známý soudní proces se státním tajemníkem úřadu říšského protektora Karlem Hermanem Frankem. S pomocí autentických zápisků dr. Reslera před námi ožije drama muže, který byl ex offo, neboli z moci úřední, v roce 1946 jmenován obhájcem "kata českého národa". JUDr. Resler patřil před 2. světovou válkou mezi nejlepší české advokáty a navíc byl schopen vést soudní proces v češtině i němčině. Přestože si Resler naprosto jasně uvědomoval, jak katastrofální následky bude mít proces pro jeho doposud renomovanou právnickou praxi, obhajobu ex offo přijal. A nejen to. K. H. Frank byl obžalován z deseti různých zločinů a dr. Resler, známý svou právnickou precizností, důsledností a smyslem pro spravedlnost, dokázal některá, spíše zjitřenými emocemi než skutečnostmi diktovaná, obvinění vyvrátit. Hlavní body obžaloby naprosto stačily na rozsudek trestu smrti, ale zbývající obvinění byla nepodložená, a proto byla zásluhou dr. Reslera stažena z obžaloby. Právník si za tuto svoji obdivuhodnou objektivnost při soudním procesu, který probíhal v neobyčejně bouřlivé atmosféře, vysloužil všeobecnou nenávist. Málokdo dokázal ocenit, že se dr. Resler jako objektivní právník dokázal oprostit i od osobních pocitů a snažil se celou obhajobu předem ztraceného procesu vést fair play. Z právních porad si dr. Resler psal detailní deník (i přímo před očima K. H. Franka). Svou precizností a přístupem k věci si získal i K. H. Franka, který zpočátku jakéhokoliv obhájce odmítal, protože byl přesvědčen o své nevině a nadřazenosti. Deník dr. Reslera se před lety objevil na jedné zajímavé bibliofilské výstavě, kam jej zapůjčila dcera dr. Reslera. Po dohodě s ní oba mladí tvůrci (Jan Drbohlav a Jaromír Polišenský) deníkové záznamy zdramatizovali a natočili. Do role obhájce obsadil režisér Jaromír Polišenský Viktora Preisse. V roli jeho ženy uvidíte Janu Preissovou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (35)
Precizně zpracovaný snímek, téměř dokument o procesů nepřítelem č. 1 pro český národ. Skvělá studie o svědomí advokáta, který jde do předem prohraného boje. Z tohoto hlediska hodně nadčasový snímek. Advokát, který obhajuje předem odsouzeného lumpa, to bude mít vždy těžké. Na druhé straně jsme dnes svědky případů, kdy řada advokátu obhajuje předem osvobozené lumpy, většinou z nejvyšší politické a finanční sféry, protože mají styky a peníze. Chudáci advokáti. ()
Přidělení obhájce v emocionálně vyhrocené době muselo být nesmírně obtížné a jedním dechem dodávám, že jsem chápala hlavní postavu v okamžiku odmítnutí.. Viktor Preiss jako JUDr. Resler výtečný, jeho vnitřní svár a konečné rozhodnutí srozumitelné, bezchybně zahrané.. Strhující komorní snímek se spoustou otázek, dnes už samozřejmě z jiného úhlu pohledu, v roce 1946 masakr.. ()
Skoro krátkometrážní film, ale tím více dokáže upoutat. Nadprůměrné herecké výkony rovněž přispívají ke kvalitní podívané. Český národ by potřeboval více filmů z období Protektorátu a první poválečných let, třebaže jenom televizních... Život advokáta Reslera byl opravdu víc než pozoruhodný, dostal se do nezáviděníhodné pozice, ze které nebylo úniku. Přesto se situace zhostil na výbornou a zachoval si čisté svědomí. ()
Škoda, že se nepodařilo vyvarovat se některým neduhům TV filmů. Předloha je výtečná, ale šlo z ní vytřískat víc - na dramatičnosti by určitě přidala delší pasáž z jednání v soudní síni. Ale chápu, že tvůrcům šlo především o znázornění vnitřních rozporů v duši i mozku dr. Reslera. Technická i řemeslná stránka by si také zasloužila lepší úroveň (např. při rozhovoru v restauraci je vidět v záběru horní mikrofon). Hutná atmosféra a vynikající herectví především V. Preisse (Kodet s Langmajerem hned za ním) se ale nakonec přece jen postará o nadprůměrný zážitek. ()
Výborně zvolená látka, kondenzující v sobě rozporuplné národní pocity krátce po skočení druhé světové války. Dialogy v sobě přesně odráží dobová dilemata, iluze, obavy i hrozby a jsou doprovázeny hořkými obrazy nezakořeněných demokratických hodnot u většinového obyvatelstva. Drbohlav a Polišenský se zaměřili spíše na vnitřní i vnější morální boj Frankova obhájce, jež se ocitá hned mezi několika mlýnskými kameny a rozhoduje se mezi osobním svědomím, ohledy vůči druhým, vlastní pověstí a povinnostmi advokáta s nimiž se pojí i cesta ke skutečně demokratickému stavu. Samotný proces je velmi upozaděn, podán v náznacích a využíván spíše k dokladům nové Reslerovy společenské pozice. Téměř hodinová stopáž v sobě obsáhne zajímavý lidský osud a mnoho myšlenek k dalším reflexím, ale i tak bych preferoval celovečerní stopáž - hlavně jsem zde postrádal rozvedení vztahu mezi Reslerem a Frankem, který zde vyznívá jen v delší scéně před popravou, i když zde by asi bylo nutné notně fabulovat, či přiblížení strategie jeho obhajoby. Co se týče samotného technického zpracování, inscenace e úspěšně vymyká televizním neduhům, není pouhým souborem statických dialogů, nabízí i několik fimařsky podmanivých a dynamizujících scén a i ve výpravě zdařile evokuje rok děje. Polišenský se ihned zařadil ke špičce české televizní tvorby a každá jeho další inscenace dotýkající se epizod naši moderní historie byla tak trochu událost. Proto je škoda, že musel skončit u plytkých seriálů komerčních stanic, ČT by si takové talenty měla hýčkat a dávat jim příležitosti, její současná zoufalá nabídka je toho důkazem. ()
Reklama