Osamelý jazdec

Kovbojové a vetřelci 2. Předlouhá nuda, kterou čeří akorát Depp (vykrádajícího vlastního Sparrowa) a Verbinski ve výborných akčních scénách (které jsou bohužel vesměs jen dvě). Problémem není ani tak podivná pachuť z "přístupného westernu, kde se jí protivníkům srdce a ve velkém se masakrují indiáni" nebo dětinský humor (ten je naopak často až roztomilý), ale skutečnost, že to má neuvěřitelných 151 minut a většinu času se tam moc neděje. A aby tomu tvůrci nasadili korunu, i při téhle extrémí stopáži některé situace prostě drze nevysvětlí (proč byl Tonto na začátku spoutaný ve vlaku, jak se dostal z vězení?). Šavlozubé krvelačné králíky pak považuji za největší zlo v rámci rodinné zábavy (nemá v tom prsty Lucas?). Není to špatný film. Jen je 2x delší, než by bylo třeba. Půlka je zábavná. Druhá nikoli. 50%. (04.07.2013)

Ani si snad nevzpomenu, kdy jsem se v kině tak výborně bavil. Gore Verbinski dostál své pověsti megalomana se smyslem pro humor, za což jsem mu vážně vděčný. Stejně jako za ty metráky odkazů (tolik vkusných citací Leoneho filmů od Tenkrát na západě přes Hodného, zlého a ošklivého po Kapsy plné dynamitu nevtěsnal ani Tarantino do všech svých filmů dohromady, a to ani nemluvím o narážkách na Divokou bandu a mnoho dalších klasik žánru)! Příběh má všechno, co mít má, a je velice lehce přístupný i lidem, kteří Lone Rangera vůbec neznají. Záporáci jsou extra záporní, dvojka hlavních kladných hrdinů sympatická, jejich (nejen) slovní přestřelky výborné, každá grimasa Johnnyho Deppa k nezaplacení (říkejte si, co chcete, kritikové a kritičky). Finále "Tonto na mašině" je pak strhující, nesmírně nápadité, vtipné i napínavé, ale v žádném případě nemůžu souhlasit s těmi, co tvrdí, že mu předcházejí dvě hodiny nudy. Pche. Druhý díl Osamělého jezdce bych viděl mnohem raději než páté Piráty, kteří bez Verbinského vyhořeli už jednou. Tak snad... (09.07.2013)

Tak dlouhé a nudné, že jsem během sledování stihnul dvakrát umřít a přijít zpět k životu. Nemám problém s tím, že jde o otevřený pokus navázat na Piráty z Karibiku, jen Lone Ranger je pro něco takového naprosto nevhodná předloha, alespoň v tomhle uchopení. Zatímco Piráti coby film podle atrakce v zábavním parku a ke svému dobrodružnému žánru mohli být bezelstné nic a přitom zábavní (až když se scenáristé v pokračováních pokoušeli přesunout k rafinovanosti, tak se jim to rozpadlo pod rukama), Lone Ranger si neuvědomuje, že pracuje s bohatým fikčním světem vznikajícím rovných osmdesát let a velmi jasně stanoveným žánrem, v němž je každé vybočení velmi viditelné. Verbinského dlouhé přebujelé scény bez pořádné návaznosti ale působí vždy jako něco, co se do zobrazovaného světa naprosto nehodí - u dobrodružného žánru k tak jasnému závěru nemůžeme dojít, protože není tak vyhraněný. Ve westernu působí velmi divně, když se nic nechová tak, jak jsme zvyklí, ale film místo aby věnoval nějaký čas vysvětlení těchto "inovací", neustále dokola vykřikuje "pořád jsme western", protože se oprávněně bojí, že na to zapomeneme. Netvrdím, že každý western se musí řídit stejnými pravidly, ale že když se jimi neřídí, musí ta svá alespoň nějak vysvětlit. Zatímco takový Donnerův Maverick měl jasně stanovený tón a úroveň přehnanosti, zde každá scéna svá pravidla buduje odznova. Někdy se zcela propadá žánru ve vší jeho naivitě, kterou snímek ještě podtrhává, jindy se tvůrci pro změnu pokoušejí o sebereflektivní komentáře shora a jindy, a to je nejvíc mimo, se snad pokoušejí budovat nějaké melodrama. Ve výsledku tedy film působí nesoudržně, bez jasné chuti a bez dojmu celistvého světa a příběhu. Navíc je to opravdu nechutně dlouhé, vtipy postrádají timing (a je jich ukrutně málo) a postavám chybějí motivace pro jejich činy. Taky nesnášíte, když si po desetiminutové akční scéně nemůžete vzpomenout, proč se spolu postavy vlastně střetly a o co se perou? Tohle je asi nejjistější emoce, kterou během filmu cítíte. PS: Zabte už Probůh Hanse Zimmera! Pokud mě jindy jeho hudba jen nebaví, ale alespoň funkčně doplňuje obraz, tentokrát se jeho stereotypně monumentální melodie k filmu zoufale nehodí a působí rušivě a nepatřičně. Ještě víc podporují umělost a "nepůvodnost" scén. Možná si hrají na hraní s westernovými motivy, ve skutečnosti jde o odpaření jakékoliv svébytnosti z této hudby na další tovární výblitek. PPS: Depp už je jen otravný. (04.07.2013)

|| Scenár: Justin Haythe, Ted Elliot, Terry Rossio / Predloha: Lone Ranger - Fran Striker, George W. Trendle | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Jerry Bruckheimer, Gore Verbinski | Distribúcia: Walt Disney | Štúdio: Walt Disney, Jerry Bruckheimer Films, Infinitum Nihil, Blind Wink | Rozpočet: 225 miliónov $ | Tržby: 260,502,115 $ || Prepadák celosvetovo, z rôznych dôvodov. Je to predovšetkým kôli obchodnej politike Disney vytvoriť diela na silu, bez presvedčenia. Nemotivovaný tvoriaci tím tým pádom stráca motiváciu, a spadá do megalomanských výprav bez štipku naozajstnej duše. Keď som sa na ten film pozeral, videl som len dokonalé obrazy podkreslené overenými hudobnými motívami, no bez skutočných emócií. Vyumelkovanosť zúčastneným nesvedčí, jak na remeselnej, tak na hereckej stránke. Funkčnosti nepomohola ani literárna predloha. Hovorím: Ten film nie je zlý, akurát som mu nevedel veriť a prepadnúť jeho potencionálnemu kúzlu. A to je už potom pri takejto elitnej garde tvorcov veru niečo zle. 60% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (24.11.2013)

Nakonec ne zas takový průser, jak jsem se obával. Vtipných momentů je zde celkem dost, atmosféra divokého západu jde Verbinskimu také docela od ruky stejně jako skvěle natočená akce. Jenže je to fakt hodně, ale opravdu hooodně natahované. K čemu je sakra ve filmu linie z třicátých let se starým Tontem? A proč je zde například naprosto zbytečná role Helen Bohnham Carter? No asi jenom k tomu, aby se stopáž mohla prodloužit o dalších 10 minut. Hluchých míst je tu zkrátka až příliš, mezi hlavní dvojkou to také dvakrát nefunguje a Johnny Depp už je v podobných rolích zkrátka dost vyčpělý. Ještě, že je tady lahůdkový William Fichtner a celkově dost povedení záporáci. Žádný průser to zkrátka není, ale od jednoho z nejdražších filmů všech dob (a také jednoho z největších propadáků) bych očekával, že v něm bude více akce a méně keců. Závěrečná naháněčka s vlaky byla totiž opravdu skvostná. (07.10.2013)