První den zbytku tvýho života

-4* Tenhle film jsem už před deseti lety viděl, ale moc jsem si ho nepamatoval a protože moje čtyři hvězdičky nejsou špatná známka, tak jsem si ho chtěl zopakovat … a naštěstí ani teď nezklamal a svou známku si nadále zaslouží. Jedná se skoro o rodinný film ze života, který však nesklouzává k moralizování a dokáže po celou dobu bavit. I když ze začátku působí hodně teenagersky, tak díky různým pohledům jednotlivých členů rodiny citlivě objasnil jejich chování. Rodina je prostě základ všeho a soužití členů by možná někde zasloužilo i nobelovku. Možná teď moc moralizuju já, ale film mi svou dobrou a optimistickou náladou sedl a nestydím se ho doporučit dále. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (07.07.2012)

Život se všemi jeho radostmi a strastmi.. No nevím, každý je tu nadšený z toho, že je to film velice realistický, ale mně tak realistické nepřipadalo, že by tak milující rodiče zapomněli na narozeniny svojí dcery. Některé postavy jsou zábavné (fanynka Cobaina a grunge) a jiné zase vůbec (otravná matka). Retrospektivní způsob vyprávění si mě nezískal, zrovna tak jako většina rodiny. Takže za mě slabší tři hvězdičky. (02.07.2013)

Už dlouho ze mě žádný film neždímal slzičky tak přirozeně a nevlezdoprdelsky. Skoro jsem měl chuť vyrvat z laptotu harddisk a vlepit mu slintavého hubana. A že to byla celá škála slziček - od veskrze radostných až po ty brutálně zkormoucené. Ale abych nepředbíhal. U tohoto typu filmů mám neodbytnou potřebu vyžblebtnout svou rozjuchanost nad bezvadně strávenou skorodvouhodinovkou, ovšem u všech se opakuje ten samý vzorec - skvělí herci, scénář, režie, blablabla. Znenadání však vyvstává nepříjemná skutečnost, že o filmech vím naprosté hovno, a já si zahanbeně tisknu čelo ke kolenům. Ale v cuku letu se mi sebevědomí opět vlévá do žil a já se zdviženým frňákem pronáším: "Cítím tu ryzí dokonalost každé filmařské složky ve svém srdci!" O vteřinu později si vzpomínám, jaký to jsem cynický zmrd a větu lehce upravuji na: "Cítím to ve svém čůrakovi..." A o další vteřinu později mám už všechno na háku, neboť si uvědomuji, že tu jsou všude okolo samí moudří filmoví kritici, a všichni souhlasně pokyvují makovicemi, když sděluji světu následující: "Svéráznější, vymazlenější a originálnější rodinnou ságu byste těžko pohledali." (11.02.2014)

Zde jsem se nechal nachytat, a sice názvem: "první den zbytku života", tvého či mého, to je jedno. Okamžik, od kterého se začíná počítat nebo odpočítávat zbytek -tedy doba mezi ním a smrtí - musí být zlomový. Většinou je to okamžik tragický, ale může se jednat i o zdánlivě běžnou záležitost. V podstatě je to okamžik, kdy tě (mě) přestane bavit život, kdy se žití změní v přežívání. (Bližší je možno se dozvědět třeba od Edwarda Stachury, ale když se podíváte pozorněji kolem sebe, uvidítě spoustu dalších příkladů.) Rémi Bezançon o tom ale moc neví, a tak nám nabízí banální rodinné drama, na jiné, méně relevantní téma (pět rozhodujících dnů v životě jedné rodiny), snesitelné jen díky mé indiánské trpělivosti. (31.05.2023)

Som úplne grunge a rád zachraňujem veveričky. Chcem, aby môj buldog mal nos Nicole Kidman. Ostrihať si pubic hair a poslať ich ako love letter. Aby všetky maminky chodili na 4.poschodie pešo a boli šarmantné ako táto, filmová. A tá moja. Za príval tej najpozitívnejšej energie za posledné mesiace...a že si definitívne zapamätám, čo je prokrastinácia. (11.04.2010)