Looper: Nájomný zabijak

Nikdy bych si nemyslel, že něco takového napíšu, ale bavil jsem se nejlíp, dokud se na scéně neobjevil Bruce Willis. Za celý film mě nepřestala bavit podobnost obou Joeů a pořád jsem řešil na kolik je to zásluha maskérů, případně CGI a na kolik jsou si oba herci ve skutečnosti podobní. Další věc, kterou jsem převracel v hlavě, zatímco na plátně ubíhal ne zrovna nejzajímavější děj v dějinách sci-fi, bylo to, jak se scénáristi vypořádávají s onou neporazitelnou bestií, tj. paradoxem cestování v čase - na konci jsem musel uznat, že ne nejhůře, přičemž vůbec nejlepší mi přišel nápad odstranění problému budoucího Loopera skrz jeho současné já. To, že ve světě, kde existuje technologie cestování časem se mafiáni neumí zbavovat těl jinak, než vykonstruováním problematického popravčího aparátu v minulosti už holt musí člověk přijmout jako dějovou premisu a nehrát si na chytráka, který by těla obětí posílal o pár miliard let dál. Kromě příjemného Levitta je třeba vyseknout poklonu Emily Blunt, která tady dokazuje, že není jen rozkošná britská holka od vedle z romantických komedií, ale umí s přehledem prodat drsnou americkou chasnici, s přízvukem, dobře skrývanou křehkostí a nejistotou, prostě se vším všudy. Proč tedy jen (lehce nad)průměrné hodnocení? Neodnesl jsem si z toho nic výjimečného, tuším. 60% (06.03.2013)

Brutální ukázka, že život je otázkou priorit, láska je věčná a kožená bunda je nadčasový hit:). Co na tom, že film je v podstatě zkřížením několika filmů, jejichž názvy by vám zkazily všechna překvapení. Tohle je perfektně odvedená práce za pár dolarů, která v sobě spojuje vizi špinavé budoucnosti se zajímavými aspekty a náznaky. Krom toho si ani nevzpomínám na jiný film, v kterém by hlavní motivace postav byla tak protichůdná, současně u všech logická a bylo jen otázkou úhlu pohledu, kdo je dobrý a zlý (jako ve skutečném životě...). Navíc je film odvážný v některých postupech ("restart - year 1") a sázce na hlavní aspekt - (osudovou/mateřskou/morální) lásku. Událost, minimálně, tohoto měsíce. PS: pro mě nastal zásadní zlom v životě, mou milovanou Piper Perabo na vrcholu mého soukromého žebříčku "love you, baby" nahradila Emily Blunt. (15.10.2012)

Zhlédnuto v kině. Mám-li být upřímný, zpočátku jsem tomuto filmu moc nevěřil. První trailer na mě (ani nevím proč) nějak nezapůsobil a já pomalu zapomínal, že nějaký takový film vůbec bude. Potom ale přišly reakce z Comic-Conu 2012, kde o tomto filmu mluvili jako o Twelve Monkeys pro naši generaci. A tak jsem zkoukl pár dalších (novějších) klipů k tomuto filmu a věděl jsem, že na tohle prostě musím jít do kina. A jsem hodně rád, že jsem nedal na první dojem a že jsem na tohle šel. Looper je brilantní film na téma cestování v čase, který je promyšlený do těch nejmenších detailů. Originální příběh, skvělé obsazení (Bruce dokazuje, kdo je pánem, Joseph ukazuje, kdo bude pánem, Jeff je po nějaké té době v opravdu skvělém filmu a Emily byla skvělá mamča) a hlavně dokonalý konec, to jsou věci, které dělají z tohoto filmu zřejmě největší překvapení roku 2012. Alespoň pro mě. Pokud budete mít šanci a pokud chcete vidět opravdu kvalitní sci-fi na téma cestování v čase (po skončení jsem uvažoval, kdy že jsem naposledy viděl tak skvělé sci-fi právě na tohle téma a nedokázal jsem si vzpomenout) rozhodně jděte na tento film. Jediné, co tomuto snímku můžu vyčíst, jsou takové ty běžné věci typu neprůstřelnost hlavních hrdinů, skoky z výšek, které by jen tak nerozdýchali a podobně, ale upřímně, to mi vadí jen u hloupých filmů, které nemají co nabídnout. Což Looper není. Jednoznačných 100 % s tím, že to srovnání se snímkem 12 opic není až tak od věci… (06.10.2012)

VŠECHNO SE JEDNOU VRÁTÍ..... /// Béčko. Po úvodní cca 20 minutový extázi následoval celkem hustej absťák. Já se tak snažil. Fakt! Bohužel nudnej střed mě dokonale ukolíbal (houpy hou, houpy hou), až jsem si málem hubu rozerval. Tím s to kurva zabil! A né nesmyslama, jako že nikdo není schopnej trefit cíl na pár metrů, nebo že - čistě teoreticky taky vás zajímalo proč…. NE, to mě nesere. Jsem schopnej přistoupit na blbou hru, která baví. Zvlášť, když mix Terminátora a jinejch kousků (který mám rád) je příběhově sympatickej a zábavnej v akci. A tak jestli máte rádi cestování sem a tam (no spíš sem než tam…) časem, nebo čekáte, jestli Willis ještě zavadí o zajímavou roli, obrňte se proti hrůznosti v detailech, připravte na kolísavý tempo a třeba to na rozdíl vode mě dáte i dvakrát. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímám se o budoucnost. Chtěl bych vědět, jestli v roce 2044... 2.) Když mám strach, tak vybouchnu. 3.) Thx za titule ,,Sagittario“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (14.12.2012)

Looper je solidně vymyšlené a dobře natočené i odvyprávěné "polo-indie" scífko, které ale vlastně jen bere osvědčený základ a nic nového k němu nedodává. Takže pokud jste viděli "time travel" klasiky jako Donnie Darko či 12 opic (event. i Butterfly Effect a další), začne vám být zhruba v polovině filmu jasné, že ten, kdo se vrací z budoucnosti, aby napravil minulost, musí nutně zjistit, že jeho činy jsou součástí událostí, kterým se snaží předejít. A bohužel po těchto kolejích film jede bez překvapení a nějakého výrazného vzruchu. Po docela svěžím úvodu přijde ve druhé polovině až příliš ospalá pasáž, která se snaží motivovat přerod hrdinova mladšího já. Dává to smysl, neuráží to, ale zároveň to není žádná velká pecka - spíš solidně napsaná konverzačka. Johnson pracuje hodně s postavami, méně se světem, který je zase spíš tak načrtnutý (člověka by celkem zajímalo, proč je plný socek, proč jsou na sebe lidé tak hnusní a proč na druhé polovině glóbu existuje zenová oáza). Willisova linie přináší více adrenalinu, ale také mělkých póz, tuctové akce a láskyplných klišé. Dvě já se střetnou ve výtečné scéně v bistru, ale pak už si každý jede svou vlastní linii, dokud se smyčka neuzavře. Looper potvrzuje trend "inteligentních žánrovek s nižším rozpočtem" (Zdrojový kód, Správci osudu, Moon, Vyměřený čas), které svou ambiciózností i autorskou vizí překonávají mainstream. Ale skoro vždy jim k dokonalosti podstatný kus chybí. Nejspíš právě ten kus, který by výrazně narušil známá žánrová pravidla - nejlíp to vystihne Willis, který při zmínce o složitém časovém paradoxu utrousí ke svému mladšímu já něco ve smyslu: "To bychom tu museli sedět přes noc a pokreslit hromady ubrouskům. Prostě věř tomu, že to tak je." Nakonec tedy past ne nepodobná té, ve které visí jejich dražší kamarádi. [75%] (08.10.2012)