Muži, ktorí nenávidia ženy

Co dodat k tak jednoznačnému obřímu hodnocení zde ... ? V podstatě nic, jedná se o kriminálku, která v posledních letech nemá obdoby. Dlouhé, rozvláčné, ale právě proto neuvěřitelně důkladně a precizně budované filmové dílo s mnoha dějovými linkami, které do sebe skvěle zapadají. Neustále se stupňující houstnoucí atmosféra až k samotnému prasknutí nervů diváka ... A ten soundtrack na konec! Paráda! Každopádně film má svoje slepá místa a jdou nalézt již při prvním shlédnutí, já osobně nejsem hnidopich, abych je hledal, ale ve filmu tohoto typu by se necházet přece jen neměla. Ale to nevadí, jak jsem psal, obrovský kus poctivé práce, který nelze ocenit nějakou "ušpiněnou čtyřkou hvězd" ... :-) (28.03.2011)

Bylo mi jasné, že do filmu se z knihy nemůže nikdy vejít všechno, ale předloha stejně dostala na frak víc než bych čekal. Snad jedinou změnou k lepšímu bylo, že Blomkvist po Harriet pátral proto, že si ji z dětství pamatoval. Jinak jsem byl a pořád jsem dost v rozpacích. Všechno mi přišlo příliš uspěchané, dokonce i to tolikrát vzpomínané znásilnění (a odplata), scénář spoustu věcí vyloženě nakousl jen proto, aby se ve filmu objevily, a hned od nich utíkal jinam... Skoro to ani nestačilo mít atmosféru, hernajs. Kniha stojí a padá s postavou Lisbeth Salanderové a já byl původně rád, že si ji zahrála Noomi Rapace. Nakonec mi ale moc vhodná nepřipadala, především byla málo podivná. V tomto ohledu proto dost sázím na Rooney Maru z amerického remaku, která z fotografií vypadá mnohem nevšedněji. Dávám dvě a půl hvězdy, a to hlavně proto, že po hodině jsem si říkal "Hm, kdybych teď usnul, nic by se vlastně nestalo". A to nebývá dobré znamení. (20.10.2013)

Valná většina rozladění v komentářích je způsobena obvyklým porovnáváním s knižní předlohou a končí stejně obvyklou lamentací nad tím, že ve filmu (logicky) schází či nemají prostor některé postavy, motivy či prvky. Tenhle problém mě minul, protože od narození dětí času dramaticky ubylo a ten, který zbývá, věnuji filmovému světu. Takže knižní bestsellery typu Milénia se ke mně pravidelně dostávají až prostřednictvím filmové verze. Muži, kteří nenávidí ženy se s lehkou nadsázkou dají označit za evropskou variantu temných thrillerů typu Mlčení jehňátek. Pátrání po dávno ztracené dívce z bohaté podnikatelské rodiny se postupně mění v honbu za běsy minulosti a ústí v odhalení pachatelů dlouhé série brutálních vražd mladých žen. Od rutinních hollywoodských blocbusterů se liší pomalejším tempem, určitou uměřeností (umím si opravdu představit nepoměrně akčnější, krvavější a celkově efektnější verzi téhož). Švédský snímek se řekl bych až záměrně vyhýbá velkým jménům a známým tvářím, které by i evropská kinematografie bez problémů dokázala poskytnout. Neokoukaní herci přitom hrají jako z partesu a bodují spolu s výbornou kamerou, která spolu se skvělým zneklidňujícím soundrackem vytváří pochmurnou atmosféru světa, kde můžete od kohokoliv čekat spíš ránu ze zálohy než vstřícnost a přátelství. Svou nikoliv bezvýznamnou roli hraje díky vé tvrdosti i švédština - je lepší dát přednost otitulkovanému originálu. Základem úspěchu snímku je ale propracovaný kvalitní scénář a především postavy, kde kontrastní dvojici tvoří tvrdohlavý, nicméně splehlivý a v osobním životě konzervativní investigativní novinář Blomkvist. Jeho akčnějšním a drnějším protipólem je pak punková hackerka Lisbeth, která s oblibou pátrá po zločinech, co sama nespáchala. Její charakter se stále pohybuje na hraně ať už činy nebo schopnostmi a jde o postavu, která jakoby pronikla do příběhu ze stránek komiksu. Díky svérázné otcově "výchově" a sexuálním lekcím od svého dohližitele nemá důvěru k mužům a experimentuje s lesbickými vztahy. Islanďanka Noomi Rapace jí sice zahrála přesvědčivě a dala jí zajímavou a přitažlivou podobu, jenže Lisbeth je už ze své podstaty natolik "cool", že mám s jejím přijetím určité problémy a kdyby se tady jen trochu víc tlačilo na pilu, ztratila by se úplně její uvěřitelnost. Film se díky své profesionalitě dá považovat za kvalitní výzvu současné americké dominanci v komerční oblasti. Nejde o žádný výlučný a odtažitý art, ale chytrý, napínavý midkult pro širokou obec filmových diváků. Celkový dojem: 80 %. (20.07.2010)

Docela košatá kriminálka s obsáhlou zápletkou a několika vedlejšími liniemi, které spolu s hudbou pěkně podbarvují atmosféru příběhu o mužích, kteří nenávidí ženy a dívce s tetováním draka... Právě ona dívka v excelentním podání Noomi Rapace je na filmu to nejlepší a paradoxně ústřední kriminální případ to nejslabší. Okruh podezřelých zůstává "anonymní" a divák k němu, stejně jako k oběti, nemá žádný vztah. Připočtěte si k tomu pár logických děr a je jasné, že vražda Harriet Vangerové nemůže být pro film stěžejní. Pak je tedy pěstí na oko, že po výtečném vyvrcholení přichází ještě natahovaný závěr s nepříjemným patosem, což by jinak člověk od temné a syrové severské kriminálky nečekal... Přes veškeré mouchy má ale film chytlavé a zajímavé jádro, které se v davu rozhodně neztratí. 7/10 (07.02.2012)

Detektívka hlavného prúdu. Premyslená zápletka spracúvajúca populárnu románovú predlohu ju radí k vzácnym dielam širokospektrálne zameranej produkcie, z ktorej vyslovene nemäkne mozog. K pozitívam možno zaradiť upozornenia na nekalé kšefty finančných magnátov, zdeformované rodinné vzťahy veľkopriemyselníkov ( + tiene nacizmu v rodine) alebo aj na zneužívanie štátom garantovaného opatrovníctva. Zároveň tieto zločiny prekkryje rámčekom fikcie a hlavný záujem sústredí sa na individuálne zlo. Jeho zmyslom a jediným cieľom je rozkoš z ubližovania a mučenia. Všetko sa rieši pomocou talentovaného neskorumpovaného novinára a výstrednej, no prudko mysliacej hekerky. Plusom navyše sú neopozeraní herci, zväčša nespĺňajúci požiadavky na dizajnovú fitnes dokonalosť postáv obdobne zameranej mainstreamovej produkcie angloamerického pôvodu. (23.10.2013)