Vtáčia chrípka

Pane jo! Skupinka extrémně nesympatických postav - snad každý se chová jako kretén a bezmozek - se snaží přežít prapodivné útoky zmutovaných ptáků, kteří navíc přenášejí hnusnou chorobu. Měli z nich dělat rovnou zombie, vyšlo by to nastejno. Gore efekty takového ražení, že zírám ještě teď. A na závěr úplně vypustí tu linii s "ptačí chřipkou", která by v tom jejich podání měla všechny brutálně skosit. No byl to horror, ale né že byste se u toho báli! (04.02.2015)

Jakmile se objevili první ptáci, začal jsem smrkat meloun, kterej jsem zrovna přežvykoval a když jsem se dostatečně vyslzel, připravil jsem na něco, co se rozhodně nebude brát vážně. Prostě na něco ve stylu Sharktopuse. Jenže ouha. Počáteční smích se vytratil a vystřídal ho kyselej výraz doprovázenej stále rychlejším cvakánim tlačítka s šipkou doprava. a takovej pěknej náběh to mělo. (23.07.2012)

Poslední roky světem hýbala taková nemoc šílených krav, ptačí či prasečí chřipka a tak bylo jen otázkou času, kdy se toto téma stane inspirací pro nějakého filmaře. Proto není divu, že Nu Image vycítila šanci jak podráždit divákův žaludek a nervy a vytasila se s tímto „veledílem“. Lidé od této společnosti mají přímo psí nos nacházet hotové tragédy do svých rolí a tak se nám na place sešla opravdu rozmanitá ukázka hereckých antitalentů, ale i několik známějších tváří. Svou první větší příležitost tak dostala i herečka Sarah Butler, která se nedávno objevila i v remake filmu I Spit on Your Grave a jako jedna zmála dokázala udržet film nad hranicí čistého odpadu. Byla to ovšem náramná fuška, zvláště když samotný scénář stojí za starou bačkoru. Film se snaží především upoutat divákovu pozornost snůškou trapných hlášek, kterým se ovšem zasměje asi jen málo kdo. Rád bych řekl, že některé z nich byly opravdu trefné, ale naneštěstí tomu tak nebylo. Stejně nezajímavé byly i charakteristiky jednotlivých postav, jenž bych označil za tuctové, nezajímavé a hlavně těžko stravitelné. „Zlatým hřebem večera“ se však stali samotné digitální ptačí monstra a hodně divné gore efekty. Jedním slovem katastrofa. (07.07.2011)

V prvé řadě ujetým ornitologům raději doporučím The Rage (2007), ale teď k tomuto filmu. Přelet digitálního pterodaktyla okomentovaného slovy "whatta hell" sliboval šumnou b-zábavu, jenže s přibyvajícími minutami zábava byla tatam a naopak čím dál více jsem propadal běsu a trpěl. Sice se v Ptačí chřipce daří režisérovi vytvořit místy náznak napětí (fakt :)), ale na druhé straně břehu stojí proti němu nesympatická tlupa náctiletých komediantů (neherců) a ultraidiotský scénář jak ze skicáku nedostudovaného outsidera nefundované filmové školy. Co se týče samotné akce (náletů gigantických ptáků) se divák dočká nevídaného - vytrhávání digitálních špaget zobákem velkým jak moje prdel, z hrudi právě pojídaného. No wow. V polovině to vypněte... nemá to cenu... 2/10 (13.10.2008)

Kdysi jste si při dekoraci bytu mohli vybrat, buď vymalovat, nebo tapety a nebo svého času letěly tzv. válečky s různými motivy (moc jich na trhu zase nebylo). No a tak se mohlo stát, že jste u svých známých narážely na zdích na ty samé motivy, kterými vám (k vašemu vzteku, samozřejmě) vaši rodiče v dobré víře vyzdobili váš pokojíček. Lišila se jen barva a odstíny. A podobně je to s tímto filmem. Ten je taky brán jako z jakéhosi mustr válečku, jímž podobné filmy lajnujou a které se pak od sebe liší jen svým odstínem. Klasický, takřka TV produkt, z nějž jste již všechno viděli a v němž naprosto nic nechybí - směšná zápletka, trotlovský scénář, který se s ničím moc nesere a nějak extra nepřemýšlí, skupinka závadné mládeže s naprosto klasickými charaktery, nepříjemní jak jebák na řiti, trumfující se v nejstupidnějších hláškách a dialogových smečích, tvrďácká a neústupná armáda, která vás především rozesměje, než aby vám nahnala strach, neherectví, klasický dobrý strejde, zde v podobě strážce parku a i toho ultraklišovitého přerodu nesympaťáka v sympatického hedinného dobráka se dočkáme. K tomu samozřejmě nějaká ta digitální monstra, tady jde o jakéhosi křížence pterodaktyla a Gappy. Přirovnal bych to asi k Pterodactylovi, ten byl ale mnohem zábavnější, na druhou stranu, tady mi ty triky připadaly trošičku povedenější (i když nebyly tak gore). Normálně bych to asi odbyl jednou hvězdičkou, štěstí toho filmu je, že se ke mně asi dostal ve správnou chvíli, protože mi docela i sedl a byl jsem rád, že můžu na těch pár minut zcela vypnout mozek a nechat se volně unášet. Docela mi to i prospělo. Takže za to jednu navíc. Více na mém blogu: www.hororovykabinetdreraserheada.blog.cz (15.04.2011)