Politické kruhy

Největším nedostatkem v jiných ohledech perfektního britcomu The Thick of It (česky Je to soda) byl nízký počet epizod. In the Loop má délku i kvality téměř čtyř takových epizod a podobu jakéhosi prequelu k celému seriálu. Důsledek není těžké vyvodit. Všichni zdejší fanoušci (cca jednomístné číslo menší než pět) seriálu mohou sledováním filmu bezbolestně spáchat komediální harakiri. No a zbytek, tzn. většina, asi po většinu času nebude chápat, jakouže bandu psychopatů to sleduje a proč zní „doprdele“ vedle každého druhého z jejich slov jako eufemismus. Kadence nadávek, které bych – nekoledovat si tím o komplikovanou frakturu – s chutí sám použil, se blíží počtu amerických vojáků zastřelených v Iráku, čímž necitelně odkrývám tu druhou, serióznější vrstvu díla. Vážně se má reálné dění ve vysoké politice k tomuhle filmovému jako Winston Leonard Spencer-Churchill k Davidu Rathovi? Nemají výroky politiků za zavřenými dveřmi mnohonásobně větší říz než perly, které tytéž individua trousí veřejně? A opravdu nejsme oběťmi klamu, když věříme, že důležitá rozhodnutí na mezinárodní úrovni nejsou jenom vedlejšími produkty osobních neshod jistých lidí? I kdyby někdo někdy natočil politickou satiru pravdivější, dozajista nebude stejně vtipná a vyšperkovaná cameem Jamese Gandolfiniho a vidlácky zakamuflovaného Steva Coogana. Teď, po úspěšném zfilmování seriálu, kde se hlavně rychle a sprostě buď mluví nebo řve, už mi představa celovečerní verze jiných britcomů (Black Books, IT Crowd) vůbec nepřijde nereálná. 90% Zajímavé komentáře: Rex Mundi, dr.Orlok, knotie (20.04.2010)

V poslednej dobe som videl niekoľko "zaručených" britských komédií s typickým anglickým humorom, pri ktorých som onen povestný humor hľadal márne. Preto som aj k In the loop pristupoval skôr skepticky. O to väčšie prekvapenie nastalo, keď som sa po dlhom čase prichytil pri nejakej komédii, že sa nahlas smejem. Na In the loop je najlepšie, že nemusíte ani poriadne pochopiť, o čo tu kráča, komu o čo ide a kto je kto. Jednotlivé dialógy a obrazy sú napísané tak skvostne, že na zábavnosti filmu neuberie nič, ak ho budete brať iba epizodicky. Je to jeden z najukecanejších filmov poslednej doby, takže osobne doporučujem dabing, pri ktorom som vôbec nemal pocit, že by sa niečo stratilo v preklade. Zaslúžený prírastok do edície tisícjednotky a skutočne "the best british comedy in years". Poteší po dlhom čase účasť Anny Chlumsky, ktorú si pamätám z detstva z filmu Moja prvá láska. Pokiaľ film úplne nepochopíte, budete mať po jeho vzhliadnutí chuť si ho vďaka jeho tempu pozrieť znova. (16.02.2013)

Velice vydařeně pojatá parodie na britskou politiku. Se zvraty, podrazy a spoustou meetingů tvořící skvělý celek plus zástupce ministra jakožto naprosto vynervovaný člověk s pomalu jediným slovem ve svém slovníku FUCK (nejlepší jeho hláška je hned na záčátku: Fuckity bye). 4* jen kvůli občasným prázdným, nic neříkajícím pasážím. (03.04.2010)

Politické kruhy formou připomínají britský Kancl, žánrem Jistě, pane ministře a obsahem a mikroznaky pak seriál uváděný u nás pod názvem Je to soda. Z něj totiž tento snímek vychází, takže Politické kruhy se mají k Sodě stejně jako Simpsonovi ve filmu ke stejnojmennému seriálu. Politická satira na poměry ve vysoké politice (nejen ve Velké Británii) ostrá jako břitva a nemilosrdná jako Nemesis. Oproti podstatně známějším sériím Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére taky výrazně špinavější, ošklivější a agresivnější. Tady už nekraluje blahosklonný Sir Humphrey, který v sobě nezapřel noblesu "lepších" lidí z vyšší společenské vrstvy. Jeho elegantní intriky a lstivé manipulace nahradilo vydírání, urážky, bezohlednost a přímočarý nátlak těch, co se nemusí ohlížet na přítomnost televizních kamer. Vzhledem k vysoce nadprůměrnému výskytu vulgarismů tohle není dílko, které by se chtělo a mohlo líbit všem, ale kdo dá přednost úderné zkratce a cynickému šklebu před prázdnou květnatou diplomatickou řečí, ten kvality Politických kruhů ocení a navíc se doví, jak to vlastně bylo se zahájením invaze v Iráku. Celkový dojem: 90 %. (10.01.2013)

Úderná a naprosto perfektně obsazená politická satira, u které mi formálně přišlo, že takhle nějak by to asi vypadalo, kdyby se Paul Greengrass rozhodl natočit komedii. Dokumentární styl umocňuje pocit, že to v podstatě není ani moc výmysl filmařů. Jednoznačná kultovka, u které by mi vůbec nevadilo, kdybych se dostal k původní čtyř a půl hodinové verzi. Povinnost pro vyznavače suchého britské humoru a politických kruhů. P.S. Neurotická postava Malcolm Tucker má jasný kultovní status a už kvůli ní si hodlám nakoukat původní seriál. P.P.S. Je neuvěřitelné, s jakou elegancí dokáží Britové fuckovat v naprosto každé větě, aniž by to působilo vulgárně. Je to jen zatraceně vtipné. „This is a government department, not some fucking Jane fucking Austen novel!“ (01.09.2010)