Botostroj

At přemýšlím, jak přemýšlim, nemůžu hodnotit. Z filmařského hlediska nikterak nad průměr (slabé tři), z hlediska historického pohledu film svádí k veselému pochechtávání (zvrhlých pět?), ale nějak k tomu nedošlo. Tahle agitka je totiž až příliž nenávistná a karikatura Bati je trochu přes čáru ("dělníci se mají střílet"', továrník je fašista, posílající NSDAP marky a podporujcí Hitlera, v Rusku není hlad a "lidé tam žijí radostně", syn továrníka se opilecky svěřuje: Špatná bota? To je nejlepší kšeft", po smrti otce se posupně chechtá "Ted já jsem tu šéf" atd.). Navíc, jak se někde kolektivně tleská u Gottwaldova "..jednou zatočíme my s vámi tak, jako ruští bolševici zatočili s carem, Kerenským a buržoazií!", tak je mi vždycky špatně po těle. Nebo debata komunisty s propuštěným pracovníkem: "Zabít takového šéfa. Ale jdi, Andresi, Zabiješ šéfa, ten má syna. Zabiješ syna, ten má švagra...Kolik je takových šéfů? Hrstka. A my máme kvůli nim chcípnout?" Ona to zas taková legrace není (kolik se má dát za vyloženě zlou agitku?). Vejražka a Besser jsou jak postavy z černobílého komiksu, včetně úderných sentencí, jen ty jejich výstupy a gesta přemalovat do stripů. Uff. (13.03.2011)

Snůška nesmyslných a neuvěřitelných lží, jejichž cílem bylo zdiskreditovat a pošpinit osobu Tomáše Bati. Svatopluk Turek svůj agitační román Botostroj, který byl předlohou k natoční snímku, vskutku nemohl vymyslet lépe. Divák současný, obeznámený alespoň se základními historickými fakty, se u této nechtěně zdařilé komedie pobaví víc než královsky. (25.04.2010)

Československý film, jehož hlavním účelem byla dehonestace a zostuzení zakladatele obuvnického průmyslu T. Bati a nepravdivě popsané jeho podnikatelské metody. I po znárodnění Baťových závodů nemohli komunisté odpustit Baťovi jeho celosvětové úspěchy a neposkvrněnou pověst, a proto byl v tomto filmu hanebně zobrazen jako bezcitný vykořisťovatel svých zaměstnanců a dokonce podporovatel Hitlera a obdivovatel Mussoliniho. Do role ředitele Botostroje (posměšné označení Baťových závodů) byl obsazen V. Vejražka, jenž se Baťovi vizuálně dosti podobal a jeho výkon byl středobodem celého filmu. Podaří-li se nám však oprostit od hanebného scénáře sloužícího pouze k potřebám politického režimu k ospravedlnění znárodnění Baťových podniků ve Zlíně, je poznat, že film je po kinematografické stránce velmi kvalitní. Dokonce mám dojem, že autor, skvělý a opomenutý režisér a zakladatel tuzemského dabingu K. M. Walló, vyhnal chování ředitele Botostroje záměrně do extrému, a tím splnil dva cíle. Komunisté na jeho dílo koukali se zalíbením, avšak nepochopili, že si z nich Walló dělá legraci, neboť tak extrémně černobílé charaktery postav a z toho plynoucí absurdní situace k tomu přímo vybízí. Jedna z nejabsurdnějších situací se odehrála, když ředitel rozhodl z důvodu malého odbytu přebytek nově vyrobených bot spálit, což rozhodně nepřispělo ke spokojenosti jeho zaměstnanců. Vejražkův hlavní soupeř byl mladý komunista Josef Horák, jenž nebyl kvůli svému světonázoru do Botostroje přijat a poté dokázal přesvědčit masu pracujících, aby s ním šla do stávky. Do role typicky nadšeného budovatele s rozzářenou tváří byl obsazen osvědčený V. Besser a nebyla to jeho jediná podobně laděná role v těchto budovatelských filmech. V dalších rolích můžeme sledovat O. Sklenčku jako sekčního ředitele v Botostroji trpícího pod tvrdou ředitelovou rukou, R. Hrušínského, účetního a amatérského boxera, který začal chodit za osamělou ženou jiného pracovníka Botostroje. Dále se v tomto snímku představil nesmělý pracovník-inlektuál Z. Řehoř, V. Fialová odmítnuvší nestoudnou ředitelovu nabídku či J. Kurandová, jež hrála matku Horákovou. Kritice také neunikl ředitelův syn (P. Skála, k neuvěření, ale je to hrobník ze Studny z 30 případů majora Zemana), jenž byl navíc vyobrazen jako vychloubačný a nepříliš inteligentní zbohatlík. Snímek se ani nesnaží zakrývat totožnost oběti kritiky, neboť film končí ředitelovou tragickou smrtí během leteckého neštěstí. Navzdory ostudně překrouceným a ideologicky přibarveným skutečnostem, jež jsou ve filmech z tohoto období smutnou realitou, vnímám tento snímek jako povedený a nadmíru poutavý. (10.12.2020)

Zlý Baťa v době hosp. krize jako jediný záhadně vydělává. Je to kruťas, despota, blázen, sprosťák, vrah, kazisvět, fašista, který furt zdůrazňuje, aby se lid učil od Mussoliniho a že bude v budoucnu sponzorovat Hitlera. Z práce vyhodí nesympatickýho, neustále se tlemícího komunistu, protože to je komunista. Klučina zorganizuje vzpouru a zlý Baťa bídně zahyne v letadle, když poletí... a teď se podržte - pogratulovat Hitlerovi k převzetí moci!!! PS: Po druhém zhlédnutí dávám jednu hvězdičku, protože jsem se u toho hodně smál. (31.12.2009)

Botostroj je sice tupá, schematická propaganda, to ale nic nemění na tom, že v dnešní době je spousta filmů tupá a schematická zcela stejně, ne-li víc. Jen ten současný politický podtext je pro nás přijatelnější, či ještě častěji je zastřen nebo zcela chybí. Současné filmy však nemají Velkého Šéfa, který je nádherným pohádkovým záporákem, jenž by se skvěle vyjímal v úloze vládce temného království v nějaké dark fantasy či scifárně o zotročené planetě. Jen ho trochu více nalíčit, skvělé hlášky už v ústech má... Silná *. (09.12.2009)