Berlin Calling

Sledování jsem dlouho odkládal, protože ve filmech nějak nevyznávám jiný jazyky než angličtinu. Je to sice omezeneckej pohled, ale v případě Berlin Calling bych toho asi litoval. Pro vyznavače elektronický hudby je to povinnost, stejně jako It's all gone Pete Tong. Filmový zpracování a spojení s geniální minimalovou hudbou je podle mě výborný. Samotnýmu filmu bych dal ****, ovšem za hudbu se to prostě musí dorovnat na pět. Soundtrack jsem poslouchal už mnohokrát ještě před zkouknutím filmu a asi hlavně kvůli hudbě jsem se k tomu dokopal a donutil přehlížet tu němčinu. (29.03.2010)

Rozmýšľal som, či nedať o jednu hviezdnu vyššie hodnotenie, no nakoniec som sa priklonil radšej k takémuto. Tematika, prostredie a zasadenie tohto filmu mi nesadlo a elektronická hudba mi liezla neskutočne na nervy. Ináč to ale nebol zlý film, bol svojim spôsobom zaujímavý, dalo sa naň pozerať, zápletka bola celkom rozvinutá a keby sa viac zaujímam o henten typ hudby, tak by som bol určite v extáze. Žiaľ (našťastie?), nezaujímam. Viem, že to so samotným filmom nesúvisí, ale titulky, s akými som snímok pozeral (anglické), tak to by dialógy lepšie preložil Google Translate. Gramatika, časy, slovné druhy, vetná skladba autorovi titulkov asi veľmi nehovorí, sem tam bola nejaká veta otitulkovaná po holandsky, aby sa nepovedalo. Každopádne film nie je vystavaný na zložitých dialógoch, takže sa to dalo pozrieť aj tak. (25.10.2012)

Uznávám, že Berlín je pro elektronickou hudbu důležitým místem a Paul Kalkbrenner je ikonou, ale tahle hudba není zas tolik pro mě, takže tady nemohu plně docenit. Jinak se Berlin Calling jedná o poměrně zábavnou a zajímavou sondu do duše DJe v Mecce elektronické hudby, na kterého působí všemožné tlaky okolí. Drogy, label, přítelkyně, nevhodní přátelé. Není to špatné, ale vůbec mě to nezaujalo. Měl jsem pocit, že už jsem všechno někde viděl a možné lépe. (31.08.2020)

Nikdy som nepochopila, prečo sa vedci snažia istým druhom hudby prisúdiť konkrétne účinky, pretože jej vnímanie je na výsosť subjektívne. Tá, ktorej sa hovorí relaxačná, vo mne napríklad vyvoláva nervozitu a tá, ktorú Ickarova terapuetka nazvala depresívnou, on sám melancholickou, je pre mňa povznášajúca. Pocity zo zvukov, alebo aj z ticha, sa nedajú „naordinovať“. Celým filmom sa vlastne viac ako drogy, niesla tvorivosť a vášeň pre hudbu. Jej sila. Ickarov symbolický pád však predsa len drogy spôsobili. A nebol to ani pobyt v liečebni, ani odchod partnerky. Symbolizovala ho nutnosť užívania utlmujúcich liekov, ktoré zbavujú osobnosť akejkoľvek životnej energie. Výborná hudba, herci aj neherec, atmosféra a reálnosť deja, ktorý ani raz neskĺzol do prvoplánovosti. (12.04.2017)

Fantazie ! Konečně někdo natočil film z prostředí techna tak jak mý vypadat. Paul Kalkbrenner hraje neuvěřitelně a skutečně. Jako kdyby všude byla skrytá kamera a Paul vše zažíval na vlastní kůži. Paul Kalkbrenner taky pro snímek sloužil soundtrack a můžu říct, že díky Berlin Calling má dalšího fanouška. Soundtrack je nadpozemský. Minimal ! (02.10.2009)