Verejný nepriateľ č. 1

Stylová retrospektivní podívaná na život a činy nejznámějšího francouzského zločince (či chcete-li gangstera) 20. století. Casselův Mesrine je opravdu uvěřitelný v každé poloze, ve které se ve filmu objeví. J.-F. Richet příjemně překvapil. Ale teď už konec řečí a rychle na Epilogue, jenž podle hodnocení slibuje ještě nabušenější zábavu. (07.09.2009)

Ooo, tak takéto prekvapenie som nečakal. V prvom rade zdôrazňujem, že meno Jacques Mesrine mi doteraz hovorilo toľko, čo astrofyzikovi oprava geometrie na prednej náprave automobilu. Príbeh gangstra podľa skutočných udalostí. To je všetko, o čom som vedel, že film bude. Takých príbehov však dnes už máme neúrekom a tak som myslel, že nejaký ďalší druhotriedny podfukár, čo kedysi vylúpil jednu-dve banky, si predsa nezaslúži toľko pozornosti a tobôž nie v dvoch veľkofilmoch. Film mi však behom pár úvodných minút uštedril poriadnu facku a prebudil ma z toho mylného dojmu. Jacques Mesrine ako skutočná postava by totiž strčil do vrecka nejedného mafióza, o ktorých už som videl nejeden film, a ako film by strčil do vrecka nejeden z nich. Tento chlap si totiž zaslúži dvojfilm, zaslúži si, aby ho hral dokonalý Vincent Cassel. Dej má pomalšie tempo ako som čakal po strhujúcom začiatku, no to vôbec nie je na škodu veci. Veľký priestor je venovaný vedľajším postavám, ich psychológia je zobrazená na postačujúcej úrovni tak, aby ju vedeli skúsení herci patrične zahrať. Prekvapivo kvalitná je aj réžia, naozaj som nenašiel scénu ktorá by balansovala nad priepasťou nudy. Kamera a strih sú aj napriek rozvážnemu tempu pomerne akčné a dynamické. Záver je zavŕšený grandiózne, nezostáva nič iné, len nechať tiecť slinku, kým sa dostanem k pokračovaniu. 95%. (23.03.2009)

První setkání s gangsterem Jacques Mesrinem a ihned spokojenost. Richet vytvořil zajímavý pohled na Mesrinea, který je nepůsobí jako snaha u druhý Baader-Meinhoff komplex (retro stylizace spíše po troškách a snaha o naprosto přesná fakta nejasná). To je pouze dobře, protože slavné francouzské kriminálky se díky Mesrinovi vrací na scénu a i přes hlavní postavu gangstera, jde o návrat velmi příjemný. Vincent Cassel se snaží jak může a jeho Mesrine působí skvěle, snad jen bych vytkl jisté nedořečenosti (proč je Mesrine tak jiný gangster, proč nepomstil "nejmenované" mrtvé přátele...). Celkově film působí skvěle, rychle ubíhá, neustále se něco děje a samotný Mesrine je skvěle zahraný a třeba jeho útok na věznici je i správně šílený (nebýt to "podle skutečnosti" tak by asi diváci kroutili hlavou:)). Velmi dobře vymyšlené a natočené bez špetky nevkusu. Přesto jak je Veřejný nepřítel č. 1 skvěle udělaný a zahraný film, chybí mi v něm něco, co by mě nutilo se k němu vracet... (31.07.2009)

Šok číslo jedna: On to vůbec není ten film, na který jsem v kině viděla ukázky. S tím přichází šok číslo dva: Ona je to vlastně jen první část jakéhosi eposu o jednom francouzském lupiči a pokud chcete znát konec, budete si muset pustit ještě pokračování (což bude asi to, na co jsem viděla trailer). Šok číslo tři: Ona je to vlastně taková lehce nesourodá mozaika okamžiků ze života, které jaksi vůbec nezapadají do sebe. Šok číslo čtyři: Některé momenty jsou vystiženy jen v tak hrubých obrysech, že vůbec nechápete, proč ty postavy vůbec něco takového udělaly (tedy pokud vůbec víte, kdo jsou vlastně ty postavy a co v ději dělají). Šok číslo pět: Režisérovi a scénáristovi asi slovo "gradace děje" moc neříká. Závěrečné konstatování: I přes všechny tyto zápory je Veřejný nepřítel č. 1 zatraceně dobře natočený film, který obsahuje přesně ty mafiánské prvky brutality, ve kterých se moje zkažená duše tak vyžívá. Áááááááááááách. (17.12.2008)

Rozhodně nepovažují první díl za předehru před výtečným a završujícím epilogem. Už první díl je úžasný; od první do poslední minuty. ____ Překvapivé je zejména nasazení filmu. Vyprávění se u ničeho nezastavuje, nikdy se neohlíží zpět a neustále spěje kupředu, přitom u četných zkratek a elips nemáte pocit, že by vás režisér se střihačem o něco ochuzovali. Konflikt mezi krátkými scénami a ostrým střihem řeší film velice mazaně – nesourodé scény spojuje postava Vincenta Cassela (pohledem na něj se končí i začíná) a naopak „střih" provází i scény samotné, to když Vincent „bouchne“ a takříkajíc rozdělí scénu na před a potom. Důrazem na jednu postavu se blíží diptychon Veřejný nepřítel č. 1 De Palmovým opusům Zjizvená tvář a Carlitova cesta s podobně dominantní figurou, Al Pacinem, a vzdaluje kolektivním mafiánkám Scorseseho nebo Coppoly. Mimochodem, Vincent Cassel, vezmeme-li to z fyziognomického hlediska, je sexy proto, že má podlouhlý obličej, ale daleko od sebe posazené oči. (06.04.2009)