Baader Meinhof Komplex

Filmy o násilí, které ohrožuje nebo ohrožovalo lidskou civilizaci, bývají někdy absurdní, ale zde je to jiné. Protože tady se reálně vystupuje násilnicky ve jménu své pravdy vůči jiným lidem. Přesněji řečeno, zde se násilí představuje provázené silným pocitem v duši jakýchsi odvetných legitimních metod uvnitř občanské společnosti proti policejní zvůli a brutalitě páchané na běžném občanovi, které jsme si užili i u nás dost v Česku, třeba jak vzpomínají pamětníci na rok 1969 a poté, tak že nic nového pod sluncem. Na to, že se zde vychází z dobového materiálu, který křísí a obráží bouřlivé události šedesátých let v tehdejším západním Německu, které tehdy plnily stránky novin celé Evropy, a vířily veřejné mínění, se mírně vymyká běžným filmovým schématům tohoto typu. Film má téměř reálně vypointovanou syrovost atmosféry a hlavně se snaživě soustřeďuje na hlavní aktéry levicové teroristické skupiny RAF a jejich osobní vztahy. Je zajímavé, že heslo (Boj a síla je otcem spravedlnosti), vzešlo právě z Německa již v 19. století, kde se považovala alternativní tradice násilí za zcela přirozený projev politického lidského ducha a tato tradice se samozřejmě přenesla i jinam. Vysokoškolsky vzdělaná Ulrika Meinhofová byla určitě větším ideologickým mozkem a tahounem této teroristické skupiny než jí vylíčil film, která se snažila o převrat a totální krach tehdejší západoněmecké Spolkové republiky. Vlastně se také mlží ve filmu o významné finanční a materiální pomoci tajných služeb východních zemí, jestli se nemýlím, tak je zmíněná pouze Stasi, která byla hlavní tajnou službou a rozvědkou Německé demokratické republiky. Tento film není určitě žádné převratné dílo, víc než o hloubku jde o obraz gradace teroristických událostí a jednání lidí v dobově podmíněných situacích a odtud je jenom krůček k povrchnímu zobecnění pohledu na ně vykonavatelů msty na mocných a bohatých. A je zde také vidět jakási levicová propaganda, která podněcuje studentský lid k revoltě a třeba jejich krédo, že za utrpení vietnamského lidu nese odpovědnost americký imperialismus a jiné. To je pro mě vada na kráse, není zde vůbec žádný důraz na psychologickou analýzu, který by mohl říci více o vnitřních pochodech a prožitcích těchto temně smutných aktérů? Ke škodě věci je také, druhá polovina filmu, místo toho aby došlo k vyvrcholení snahy udržet diváka v napětí tak se začal děj zbytečně zjednodušovat do ilustrativnosti dalších generací RAF. Je jasné, že před takovými dvaceti lety by film byl asi aktuálnější, ale dnes už událost Baader Meinhof trochu zvětrala v dnešních hrůzách terorismu. Myslím, že film tlumočil jasně, že tito lidé nikdy nehledali objektivní pravdy, ale hlavně jim šlo jen o destabilizaci společenského řádu a útok na svobodu lidstva. Pro úplnost ještě dodám, že herecké obsazení je zde opravdu perfektní a film rozhodně stojí za vidění pro ty, kteří vyhledávají tuto tématiku. (11.04.2009)

Hodně dobrej film, skvěle natočenej, vhodně zahranej, celkově dobře vypadající a především faktograficky dost přesný. Ovšem nemůžu si pomoct, v druhé polovině se snaží honit až moc zajíců a nefunguje to, scény se soudním procesem by si zasloužili mnohem více prostoru a do toho tvůrci vecpávají činy druhé a třetí generace těchle městskejch guerillantů.. A pak je mnoho událostí přísně zkratkovitých. Osobně bych raděj viděl filmy dva, než takto, ale i tak výborná věc, to ne že ne. (26.11.2016)

Čekala jsem politicky zaujatý film a dočkala jsem se neidealizovaného pohledu na Německo let sedmdesátých, kde ti levicově orientovaní v zájmu boje za lepší svět činí ostatním to, co sami nedokáží od jiných zkousnout, a ti pravicoví prosazují proti těm levicovým až lehce autoritářské postupy. A já? Fandila jsem těm druhým a ty první bych pod vlivem Johna Stuarta Milla prlsazujícího názor, že nemáme lidi chránit před nimi samými, nechala klidně zemřít na hladovku. Nicméně jeden menší problém bych s tímto filmem měla. Zkrácení by mu rozhodně neškodilo. (25.08.2011)

"Pochopili jsme, že slova bez činů jsou zbytečná." A to je ta správná chvíle pro trochu teroru. Tady sice nedošly argumenty, ale k násilí, které dokázalo vyplodit hromadu dalšího násilí, došlo proto, že ti vysoce postavení slouhové kapitalismu nechtěli poslouchat hlas lidu. Nebo to bylo jinak? Na to si může každý udělat názor sám. Snímek totiž nabízí poměrně nezaujatý pohled, který jasně dokazuje, že nic není tak černobílé, jak neustále tvrdí naše "nezávislá" média. Já mám zkrátka takový dojem, že pokud budeme neustále opakovat oficiální nesmysly o tom, že USA bojují proti terorismu, že Putin je zlo, že uprchlíci zachrání ekonomiku a že odevzdat republiku do rukou Bruselu byl skvělý nápad, tak náš svět nepřežije. Samozřejmě kvůli tomu žádnou bombu odpalovat nebudu, ale zásoby jídla, pití a filmů na třicet pět let mám ve svém protiatomovém krytu již připravené. Dostal jsem na to totiž dotaci. (10.09.2016)

Mam radost, ze stejne jako film si drzi i komentare ostatnich zdejsich kolegu az profesionalni odstup a nezaujatost. Ano nemecke filmy poslednich let rozhodne patri k tomu nejlepsimu ve svetove kinematografii a to jak se pres sve snimky vyrovnavaji se svou bolestivou minulosti plnou slepych cest je uctihodne. Vsak si za to vysluhuji po svete nemale uznani - prave pro ten pocit autentickeho prezentovani historie, ktere dokazou s takovou bravurou vytvorit. Baader Meinhof Komplex je ovsem navzdory vetsine reflexi o moc vice nez dokumentarne pojatym retro dramatem, filmem ktery vychazi ze soucasnosti, je o soucasnosti a rafinovane na soucasnost odkazuje. V tom podle meho tkvi jeho genialita. Od pusobiveho vykresleni hlavich postav, jejich motivu a nalad, pres uzasne spolecenske teze z ust bravurniho Bruno Ganze az po autenticke dobove zabery, to vse reziserovi slouzi k tomu ziskat divaka na svou stranu, nikoli na stranu hlavnich protagonistu (a ani ne jejich odpurcu), ale na stranu sveho "nezaujateho" pohledu. Rad ctu skvele komentare ke skvelim filmum: Radek99, castor, flanker.27. A jen tak mimochodem odpoved na otazku 'jak vznika revolucionar' film nabizi prave podrobnou studii zivota novinarky Ulriky Meinhofove. V momente, kdyz jeji kolegove zpovidaji u soudu rodice Gudrun Ensslinove (tatinek evangelicky farar), zacina byt ,take diky jejich prekvapivemu priklonu k dcerine nasilnemu cinu, radikalizaci formy protestu dost facinovana. V tento moment tvurci zabrousili prekvapive k silne filmove psychologii. (29.04.2009)