Helen

Kleopatřina úvodní slova v komentáři bych s dovolením trochu pozměnila. Když se k vám slečna Depka nakýbluje, jsou jí nějaký pozvání zcela u...kradnutý a její úvodní slova zní nějak takhle: "Čau, jmenuju se Deprese, mám tě moc ráda a budu tady s tebou bydlet. Hele, určitě ti nebude vadit, když si tady udělám takovej malinkej pokojíček jenom pro sebe a vystěhuju pár blbostí, my si přece spolu vystačíme, nemám pravdu? Takže mazej, Radosti, kdo je na tebe zvědavej! Vodprejskni, Spánku, seš beznadějně nemoderní! Naděje, ty seš taky pěkně sto let za vopicema, padej! Štěstí, stejně seš hmyz jenom pozlacenej, takový šmuky tady trpět nebudu! Energie, jestli se nevystěhuješ do zítřka sama, tak si mě nepřej! A vy, Záliby, akorát kradete čas! A ty mě tady taky neštvi, Apetite, stejně je každej s BMI nad 15 beznadějně out! Tak, to bysme měli. Co na mě tak koukáš? Že jsem ti nedala na výběr? Ale houby, se mnou máš takovejch možností! Provaz, prášky a chlast, žiletku, ruskou ruletu s šesti kulkama v zásobníku, nebo co takhle vyjít si na menší procházku? Z balkónu šestýho patra, chachacha! Ale jestli chceš jenom obyčejnou, staromódní simulaci pekla na zemi, tak si nedělej starosti a klidně jenom lež s ksichtem v polštáři, já se o všechno postarám. A tvoje okolí mi s tím pomůže, koukej, už se sem trousej a říkaj ti, jak se máš sebrat a bejt v pohodě. Kdyby ti blbci věděli, že to je jak říkat beznohýmu, aby se šel proběhnout, ale my to víme a bude to takový naše malý tajemství mezi námi děvčaty. A teď to pořádně rozjedem!" (10.10.2012)

Na něco takového jsem opravdu nebyl připravený, respektive nečekal jsem takto roztahaný film, kde se všechno říká jen napůl, kde se divák za celou dobu nedozví, co hlavní hrdince vlastně je, kde není jasné, jaké vztahy jsou mezi některými zúčastněnými, zkrátka tohle je film, jehož veliký nedostatek vidím v nedostatečné komunikaci s divákem. Upřímně řečeno mi bylo jedno, jak hlavní hrdinka dopadne, bylo mi jedno, jestli se vrátí k rodině, zkrátka jsem si k ní nevybudoval žádný vztah, její chování a mnohá rozhodnutí jsem nechápal a celkově mám z tohoto filmu jakési zvláštní pocity. Nebyl jsem zkrátka připraven na to, že tenhle film je svým zaměřením spíše pro náročné diváky, vědět to, tak dám asi od něj ihned ruce pryč, protože v sobotu večer jsem rozhodně neměl chuť na něco, u čeho musím jako divák vynaložit značné úsilí k přemýšlení a k tomu, abych hlavní hrdinku nějakým způsobem pochopil. Na to jsem prostě neměl chuť ani sílu. Ale naštěstí to není jen o hlavní hrdince, a jiné postavy, jako jsou její manžel nebo její dcera, tenhle film v mých očích alespoň trochu zachraňují a drží ho alespoň v těch průměrných vodách. Na rovinu tedy říkám, že tohle mi nesedlo a asi jsem od toho očekával něco jiného. Jednoznačně se jedná o veliké zklamání, uděluji tři mírně podprůměrné hvězdy. (21.11.2010)

Obživlá ilustrace k slovníkovému heslu "klinická deprese", spíš než originální životní příběh. Film je postaven na modelových situacích a modelovém chování postav, navíc Ashley Judd svou roli ždímá až otravně vlezlým způsobem, který svědčí o její snaze vyniknout, nikoli o sžití se s postavou. Poctivě zahrané emoce do filmu přináší až postava depresivní studentky, která se svou nemocnou učitelkou naváže vztah, založený na vzájemném pochopení dvou stejně postižených bytostí. Tam kde citová vyděračka Ashley Judd diváka brutálně atakuje hysterickým fňukáním a červenýma očima, vystačí si Lee Smithová se zdrženlivými gesty a plachými pohledy. (19.08.2010)

Ťaživé, smutné a pocitovo zdrvujúce. Tak krásne precízne stvárnená a zahraná depresia vo filme sa vidí málokedy, ak vôbec (podotýkam, neviem kde sa v obsahu vzala zmienka o bipolárnej poruche, tá vyzerá úplne inak). Depresia je vôbec jedna z tých najhorších psychických chorôb, ktorej ťažké stavy (podobné ako u hlavnej hrdinky) končia často tým najhorším možným spôsobom. Pritom ju väčšina ľudí podceňuje a berie na ľahkú váhu, alebo len ako prechodnú vec, čo je však krutý omyl. Čo sa týka filmového spracovania, mohlo to byť troška dynamickejšie a tiež prípadne niektoré udalosti okolo hlavných postáv rozobrať dramaticky hlbšie. To je však len môj subjektívny pocit, film bol skvelý a Ashley Judd bola úžasná. 85/100 (08.03.2017)

V mnoha filmech s lidmi s psychickými problémy jsem si na tyto postavy dokázal vytvořit mnohem větší vazbu. Tady dovedu ocenit špičkový výkon Ashley Judd, ale jinak na mě film působil odtažitě a příliš se mne jako diváka k sobě neupoutal. Nevím, zda to je způsobené mojí nelibostí vůči titulní hrdince, ale film mi neutíkal a tak nějak až na konec, jsem jej celou dobu viděl průměrně. (06.02.2016)