Avatar: Posledný vládca vetra

Sledování Posledního vládce větru s sebou nese jednu klíčovou otázku, a sice: stojí ten film za tak strašnou píču kvůli Shyamalanově vzrůstajícímu odloučení od jakýchkoli lidských metod vyprávění elementárního hrdinského příběhu, či kvůli skutečnosti, že nějakého génia napadlo vměstnat do devadesáti minut bezmála osm hodin budování světa, vykreslování postav, nadhazování témat a přípravy budoucích kulervoucích konfliktů? A odpověď? Může za to oboje. Poslední vládce větru je zcela unikátní bezprecedentní celek, v němž se sešly dva samy o sobě příšerné faktory nepochopitelného výchozího omezení a katastrofálních tvůrčích rozhodnutí a usilovnou spoluprací daly vzniknout natolik smradlavé hromadě hnoje, že člověk skoro až musí ten výsledný exkrement obdivovat. Uspěchaný charakterový (ne)vývoj nulově představených postav se pojí s naprosto neuvěřitelným vedením herců, nepřestávající expozice dává pomocnou ruku záměrně zcizující hatmatilce východní filosofie, nezbytně omezený záběr děje je umocňován Shymalanovou neschopností dodat sekvenci nějaký samostatný drive a místo v celku, a takhle bych mohla pokračovat donekonečna, kdyby ke shrnutí oné komplexní sračkoidnosti nestačilo předat slovo původnímu osazenstvu a vzkázat Shyamalanovi Go back to the Fire Nation! And so now that you heard, go ahead, spread the word that the best Avatar ain't that blue pussy turd. (09.12.2013)

Ájé... Říkal jsem si, že to přece nemůže být až tak zlé. Ale ono jo... Paradoxně je možná lepší jít na film bez znalosti původního seriálu, jehož první sérii se pokouší Shyamalan adaptovat (rozuměj ohlodat až na kost, zimbecilizovat a totálně vykleštit). Takový divák si totiž řekne, že je to prostě podivná nelogická hovadina, ve které se vlastně 103 minut vůbec nic neděje a dále se jím nebude zaobírat. Fanoušek ale zná motivy, vidí, co s nimi Ind provedl a jak fatálně je zničil nebo nepochopil... A kromě úžasu nad tím, jak strašně to zničil se dostavuje rozhořčení a nasranost. Poslední vládce větru je malér a zklamání naprosto gigantických rozměrů. Dvě hvězdy POUZE za super efekty, poměrně dobrý casting, těch několik málo momentů (celkem asi 3), které se Shyamalanovi prostě nepodařilo zazdít a za postavu Zuky a generála Iroha, které zůstaly zdaleka nejvěrnější své předloze (i přesto, že Zuko je docela dost zprimitizovaný)... Shyamalana každopádně odstavit a na Posledního vládce větru nechodit! (13.08.2010)

Kdybych znala předlohu, určitě by mě to nakrklo víc. Nejvíc bije do očí právě zkratkovitost děje, nejlíp viditělný to je na "vztahu" bratra a princezny, to se mi z toho chtělo až smát (prakticky se jenom uviděj, čímž se završí normálně zdlouhavý proces seznamování a zamilovávání). A nemá to ani jedinou pořádně silnou scénu, snad až na to zvednutí moře. Naštěstí mi nevadil hlavní představitel, i bratr a sestra byli fajn, ale nejvíc se předvedl Dev Patel, toho mi bylo fakt líto, že plýtvá talentem v takový blbině. Co ale škodí nejvíc, je neosobitost režie, kdy si k postavám prostě ani nejde vytvořit vztah, protože se nijak nevyvíjí, nemaj osobnost, nijak se neprojevujou. Ach jo, co jen se Shyamalanovi stalo? Je to až s podivem, jestli se jeho vidění filmu tak hrozně rozchází s obvyklým divákem, nebo už svých 15 minut slávy prožil. (25.08.2010)

Kdyby se tento spektákl jmenoval Poslední film Mrnájta Šájmalána, tak bych i na to běžel do kina a se sepnutýma rukama pozoroval, jak si Mrnájt Šájmalán kope hrob. Jenže on není tak blbej a pojmenoval to úplně jinak, než bych si přál. Těch peněz, co jsem vyhodil za poštovní známky. No nic. Tak tu holt máme film o poloretardovaném chlapečkovi, který se kroutí jako při střevní chřipce a dělá u toho větry, že na druhém konci zeměkoule to vyvolává tsunami. Na čele má šipku, abychom věděli, kam strčit šém ham foráš. To mu ale nebrání doslova se srát do jinýho borečka, který zas vypadá, jako by to byl nějakej přeživší Hitlerův pohrobek. Šájmalán, jak měl tu horečku, tak vymyslel ještě nějaký jiný kouzla, ale to už je úplně jedno, protože tenhle film se tak nějak pohlcuje sám do sebe, že ve výsledku nevíme, jestli čumíme na nějakou parodii nebo rovnou čistou grotesku, kde už chybí jen rozzuřená lokomotiva a partička keystonskej fízlů. (19.11.2011)

Nieje to taká hovadina ako to tu na csfd vyzerá. Po vizuálnej a hudobnej stránke je to asi najlepšie, čo je divné práve u režiséra Shyamalana. Po dejovej stránke je to rodinná fantasy, ktorá nenadchne každého, ale pozerať sa rozhodne dá. Slušný casting, kamera, perfektná hudba Jamesa Newtona Howarda a niektoré doslova labužnícke akčné scény, ťahajú film s biedneho priemeru. M. Night Shyamalan trošku prekvapil, že sa pustil do takéhoto žánru. Obľúbený soundtrack: Earthbenders, Flow Like Water. 60% - 3* (31.01.2011)